Kurz pesa, referenční úroková míra

V úterý 8. listopadu ve 23,30 hod. mexického času došlo ke znehodnocení o 8,53 %, kdy se peso dostalo na historické minimum 20,7818 MXN/USD na mezibankovním trhu. Během středy, po proslovu zvoleného prezidenta, se situace uklidnila a ve 13,30 hod. kurz opět klesl na 19,993 MXN/USD. Do konce roku ekonomové očekávají velkou volatilitu kurzu, kdy by peso mohlo depreciovat až na 22 MXN/USD.

Ve snaze snížit bezprostřední dopad volby Donalda Trumpa mexická centrální banka zvýšila referenční úrokovou sazbu na 5,25 %. Tento krok by měl pomoci stabilizovat mexické peso, i když vytvoří tlak na inflaci (pokles) a ekonomiku (k dispozici méně a dražších peněz na úvěry a z důvodu dávání přednosti spoření se sníží vnitřní spotřeba; vyšší úrokové míry by naopak měly přitáhnout zahraniční kapitál).

Nové investice

Podnikatelské organizace vyzývají k investování do modernizace výroby, která by se tak stala konkurenceschopnější. Předpokládá se, že zahraniční investoři budou nyní vyčkávat.

NAFTA, zahraniční obchod, zvýšení zaměstnanosti Amerických občanů

Donald Trump vidí NAFTA jako nevýhodnou pro USA a volá po jejím zrušení/změně. Zrušení se nejeví jako pravděpodobné, velké dopady by mělo i na americkou ekonomiku. O úpravě lze hovořit, ale není to krátkodobá záležitost. Renegociace mohou trvat několik let.

Donald Trump sliboval znovu přivést práci do USA a zatížit zboží z Mexika 35% daní. To se nejeví jako příliš pravděpodobné. Američtí investoři vyrábějí u svého jižního souseda především z důvodu nižších nákladů na pracovní sílu. V USA by nedosáhli takové hodnoty. Více než 70 % majitelů montoven (maquiladoras) pochází z USA. Převedení výroby zpět do USA by v konečném důsledku zvýšilo ceny pro konečné spotřebitele a poškodilo americké investice, nemluvě o tom, že nedostatek pracovních sil pro tyto montovny by mohl vyvolat jen další ilegální imigraci z Mexika do USA. Jakékoliv zavedení dovozních daní by bylo v rozporu s NAFTA a v konečném důsledku by mohlo být dvojsečnou zbraní.

DT nevidí jako prioritní otázku pro USA témata klimatických změn a ochranu životního prostředí. Naopak chce zvýšit produkci fosilních paliv, v této oblasti by se měla najít nová pracovní místa. Z Mexika se ozývají hlasy, že tento záměr by bylo možné využít pro rekuperaci vlastního ropného průmyslu.

Počet „latinos“ (lidí latinsko-amerického původu, ať už občanů USA nebo nelegálních přistěhovalců) v USA se odhaduje na 55,2 mil. (17 % celkového počtu obyvatel), z toho je 35 mil. mexického původu (63 %). V absolutních počtech je nejvíce „latinos“ v Kalifornii, Texasu a na Floridě. Převážná část je zaměstnána v zemědělství a ve službách. Okamžitý „návrat“ domů by např. v zemědělství snížil počet pracovníků o 25 %, kromě toho by se za nižší mzdy těžko hledala náhrada. Pro Mexiko by takový „návrat“ znamenal velké problémy – peníze, které posílají „latinos“ svým rodinám, tvoří důležitou položku devizových příjmů; průměrně 6,5 tis. MXN/rodinu často výrazně převyšuje běžný mexický příjem; nebylo by dostatek pracovních míst pro nově příchozí, což by mohlo snížit bezpečnost a zvýšit kriminalitu; kromě Mexičanů by v Mexiku mohli zůstat i občané jiných států (z 55,2 mil. je nyní v USA např. 3,8 % občanů Salvadoru nebo 2,3 % Guatemaly).

Jak vidí mexickou ekonomiku ratingové agentury?

Agentura Moody´s snížila výhled růstu ekonomiky v příštím roce na 1,9 %. Hlavními důvody jsou: nejistota ohledně vývoje obchodu s USA, nízké tempo růstu americké ekonomiky, nízká cena ropy, omezení veřejných výdajů (např. krácení v oblasti rozvoje infrastruktury, projektů životního prostředí), zpomalení růstu Číny a zvýšení úrokových sazeb v USA.

Klesající nedůvěra vůči vládě prezidenta Peňi Nieta, nové korupční skandály a horší bezpečnost mohou vyvolat menší zájem zahraničních investorů, kteří jsou pro Mexiko životně důležití.

I když se nyní nedá odhadnout dopad voleb v USA na tok kapitálu, existuje hrozba odlivu z rozvíjejících se ekonomik, přinejmenším v krátkodobém horizontu.

Podle agentury Fitch bude Mexiko v rámci Latinské Ameriky nejvíce postiženou zemí, pokud nový prezident splní některé ze svých slibů v oblasti ekonomiky. Mexické komerční banky kapitálově silné a likvidní, proto by opatření nové americké vlády měla větší dopad v dlouhodobém horizontu. Problémem může být to, že mají hodně klientů mezi velkými firmami v oblasti vývozu a dovozu, kterým poskytly úvěry v USD. Úvěry takovým společnostem představují přes 40 % celkově poskytnutých. Převod výroby do USA by zvýšil nezaměstnanost a tím snížil spotřebu. Veřejný sektor by byl přinucen k dalšímu snižování výdajů.

Standart & Poor´s obdobně jako Fitch kladně hodnotí kapitálovou sílu a likviditu mexických obchodních bank. Problém vidí v možné aplikaci obchodních a migračních opatření, která by dopadla na zasílání tzv. remesas (část vydělaných prostředků, které latinsko-američtí migranti zasílají svým rodinám; v případě Mexika tvoří důležitou položku příjmů státního rozpočtu). To by snížilo nejen spotřebu, ale také schopnost uhrazovat spotřební a hypoteční úvěry.

Kanada a NAFTA

Na XXIV. schůzce hlav států APEC mexický prezident Peňa Nieto (PN) a kanadský premiér Trudeau potvrdili „závazek obou zemí vůči volnému obchodu“ a vyjádřili „připravenost dále spolupracovat ve prospěch obou národů“.  PN současně prohlásil, že ohledně NAFTA spíše než o renegociaci se musí hovořit o modernizaci a aktualizaci, aby se Dohoda stala silným nástrojem upravujícím strategické vztahy mezi jejími členy.

Ing. Eva Tadlíková, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Mexiku