Letošní přehled se soustředí na témata hospodářské soutěže, vzdělávání a trhu práce. Mezi klíčová doporučení patří zvýšit konkurenci v sektoru služeb, lépe propojit studenty odborných škol a učilišť s podniky, či rozšířit nabídku zařízení předškolní péče. Hlavní poselství přehledu prezentoval A. Gurría na tiskové konferenci na Úřadu vlády. Uvedl přitom, že ČR v současnosti nežije v „dobré čtvrti", nemůže proto spoléhat na externí motory růstu, nýbrž musí růst "proti proudu". Premiér Bohuslav Sobotka ocenil doporučení OECD a upozornil na řadu styčných bodů s vládním programem. Zdůraznil, že vládě jde o takový hospodářský růst, který zajistí lepší životní podmínky všem vrstvám společnosti.

Celý text přehledu, tisková zpráva OECD i projev generálního tajemníka jsou k dispozici na webových stránkách OECD. Úvodní shrnující část přehledu existuje i v české verzi (viz níže). Podrobný obsah přehledu byl jeho autory představen na dvou odborných seminářích, které se konaly na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. K doporučením se na seminářích vyjádřili představitelé státní správy, soukromého sektoru, akademické sféry i občanské společnosti. K dispozici jsou rovněž prezentace ze seminářů.

Recepty OECD na posílení růstu zahrnují zvýšení hospodářské soutěže v síťových odvětvích, což vyžaduje posílení regulátorů a jejich lepší koordinaci se soutěžním úřadem. Dále je třeba pokračovat ve snižování byrokratických překážek podnikání a regulatorní zátěže. OECD také doporučuje zlepšit řízení státních podniků a zvážit další privatizace. Růstový model založený na exportu a přímých zahraničních investicích se dle názoru OECD do značné míry vyčerpal a je třeba mobilizovat domácí zdroje růstu. Česko by dle OECD lépe využilo svou výhodnou pozici v globálních hodnotových řetězcích, kdyby zvýšilo podíl domácí přidané hodnoty a zejména hodnoty služeb v exportovaných výrobcích.

S tím souvisí potřeba kvalifikované pracovní síly. OECD shledává, že české školství nevybavuje absolventy v dostatečné míře znalostmi a dovednostmi potřebnými na trhu práce, což platí zejména o středním odborném vzdělávání. Navrhuje posílit přípravu přímo na pracovišti zavedením smluvního pracovněprávního vztahu mezi učni a zaměstnavateli (tzv. duální systém). Krom toho doporučuje motivovat zaměstnavatele (např. snížením daní), aby poskytovali praxi mladým lidem, kteří opustili vzdělávací systém bez potřebné kvalifikace. Zlepšit je třeba i kvalitu terciárního vzdělávání, a to především změnou akreditačního systému. Relativně vyšší platy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků dle OECD opravňují k zavedení školného, které by obohatilo nedostatečné finanční zdroje veřejných vysokých škol. Velký nevyužitý potenciál spatřuje OECD v ženách, které přerušují kariéru na řadu let kvůli výchově dětí. OECD radí rozšířit kapacity mateřských škol a jeslí a následně výrazně zkrátit souhrn mateřské a rodičovské dovolené.

Co se makroekonomických politik týče, OECD chápe potřebu devizových intervencí a doporučuje pokračovat v akomodativní měnové politice, dokud zcela neustoupí rizika deflace. Fiskální politika by měla být neutrální (tj. ani restriktivní ani expanzivní), dokud se neupevní zatím křehké oživení ekonomiky, následně je však třeba vrátit se k fiskální konsolidaci. S ohledem na fiskální udržitelnost je nutné zejména zajistit zvyšování skutečného věku odchodu do penze v souladu s postupným navyšováním zákonem stanoveného důchodového věku