V publikaci byly proto analyzovány dlouhodobé trendy ve vývoji technologií v energetickém sektoru a související výzvy a příležitosti a na základě této analýzy doporučeny vhodné politické nástroje. Za stěžejní považuje IEA úlohu vlád, které by měly vytvořit odpovídající tržní rámec a podmínky pro zajištění dostatečných zdrojů financování výzkumu a vývoje (celkové investice potřebné na přechod na nízkouhlíkový energetický systém v období 2016 – 2050 je odhadován na 40 triliónů USD), odstranění tržních překážek či snížení rizik pro investory.     

Vzhledem k rostoucí poptávce po energii v rychle se rozvíjejících ekonomikách by měla být podle IEA věnována velká pozornost také technologickým inovacím a dekarbonizaci v průmyslovém sektoru v těchto zemích, což by mohlo snížit celosvětové emise CO₂  v průmyslovém sektoru do roku 2050 až o 3/4. V této souvislosti je v publikaci obsažena samostatná analýza technologických inovací v energetickém sektoru Číny.    

Z energetických technologií se publikace podrobněji zabývá technologiemi výroby elektřiny ze solární a větrné energie a technologií zachytávání a ukládání uhlíku a do analýzy vývoje technologického pokroku byly poprvé zahrnuty technologie uchovávání energie a vodíkové technologie.