Rozdíly v produktivitě mezi 10 nejproduktivnějšími regiony a ostatními regiony se za posledních 20 let zvýšily o 60%. Nejvíce zaostávající regiony by přitom musely čtyřnásobně zvýšit jejich produktivitu, aby do roku 2050 dosáhly stejné úrovně jako nejproduktivnější regiony. Analýza OECD také poukazuje na problém v odlehlých regionech, které nejvíce zaostávají z hlediska růstu produktivity.  

Publikace OECD se proto podrobněji věnuje zaostávajícím regionům s nízkou hustotou osídlení a vhodným politikám rozvoje venkova, které by přispěly k lepšímu využití potenciálu těchto regionů pro zvýšení produktivity. Jako hlavní možnosti řešení regionální produktivity publikace doporučuje doplnění strukturálních reforem (např. trhu práce a trhu s výrobky) o další politiky zaměřené na konkrétní lokality, zaměření politiky regionálního rozvoje na hnací síly produktivity a na růst pomocí strategických investic (nikoli jen pomocí dotací), které mj. přispívají k šíření inovací a nejlepší praxe, modernizaci venkovské politiky s důrazem na zlepšení konkurenčních výhod příslušného regionu pomocí integrovaných územních investic a místních služeb, vytvoření vhodné rovnováhy a vzájemné doplňování mezi různými úrovněmi vykonávání státní správy.  

Součástí publikace jsou také informace o regionech a jejich produktivitě v jednotlivých členských zemích OECD včetně ČR. Podle publikace je nejproduktivnějším regionem v ČR Praha, zatímco nejnižší úroveň produktivity je ve Středočeském kraji. Většině ostatních regionů v ČR se daří držet krok s vývojem produktivity v Praze.