Dynamické oživení ekonomiky USA v post krizovém období se podařilo přeměnit v solidní hospodářský růst. Úroveň HDP překonala v první polovině letošního roku předkrizový vrchol již o více než 10 %. Dobrý výkon soukromého sektoru spolu s rostoucími investicemi mají příznivý dopad na trh práce, kde se míra nezaměstnanosti blíží předkrizovým minimům a zaměstnanost v posledních letech stabilně roste. Zlepšení situace lze pozorovat i v oblasti veřejných financí, podařilo se snížit deficit a krátkodobě stabilizovat dluh. Další opatření na podporu fiskální udržitelnosti jsou vítaná. Krátkodobý výhled počítá s růstem ekonomiky kolem 2 % HDP, dynamiku růstu by měly podpořit investice do infrastruktury, dovedností a zelených technologií.

Podobně jako v mnoha rozvinutých zemích lze i v USA pozorovat zpomalení tempa růstu produktivity práce. V současné době se tento problém týká i tzv. frontier firem (odvětvových lídrů ve výzkumu a inovacích) v sektorech ICT a farmacie, které jsou dlouhodobě považovány za nejproduktivnější. Dlouhodobá stagnace produktivity práce přitom přináší značná rizika pro budoucí hospodářský růst a zlepšení životní úrovně obyvatel. Zhoršení tržního sentimentu by mělo negativní dopad na investiční aktivitu a stagnace příjmů domácností na soukromou spotřebu. Obnovení tradiční dynamiky podnikové sféry si vyžádá revizi regulace hospodářské soutěže, kvalifikovanou a mobilní pracovní sílu, investice do infrastruktury a politiky na podporu inovací.

S obnovením hospodářského růstu lze pozorovat opětovný nárůst příjmové nerovnosti ve společnosti. Znevýhodněny jsou nadále ženy, které v zaměstnání zpravidla dostávají nižší finanční ohodnocení než jejich kolegové na stejných pozicích. Určité skupiny obyvatel mají velmi omezený přístup na trh práce. Děti ve znevýhodněných rodinách mají velmi nízkou sociální mobilitu, neboť přistup ke kvalitnímu vzdělání je vzhledem k jeho omezené dostupnosti a ceně prakticky znemožněn.