Hlavní závěry:

• Publikace uvádí 2 rozdílné názorové proudy na budoucí vývoj produktivity a růstu:

  • Zpomalení tempa růstu je trvalým fenoménem, inovace 20. století typu elektrifikace a revoluce IT se již nebudou opakovat.

    • Hospodářský růst zpomalí také v důsledku nepříznivého demografického vývoje, rostoucí nerovnosti, globalizačních tlaků, nepříznivých environmentálních jevů a vysokému zadlužení.

  • Technologický pokrok zpomalil jen dočasně, revoluce v IT bude pokračovat, zásadním způsobem se bude podílet na transformaci technologicky nejpokročilejších zemí.

• Zpomalení růstu produktivity bylo patrné v zemích OECD již před krizí

  • růst produktivity práce od roku 1990 do 2007 zrychloval zejména v důsledku zvýšení temp růstu produktivity v rozvíjejících se ekonomikách

  • v post krizovém období lze pozorovat slabý růst souhrnné produktivity výrobních faktorů, která zohledňuje efektivitu užití vstupů a jejich kombinace

    Obr. 1: Vývoj produktivity práce od roku 1990, růst v %

    

    Obr. 2: Vývoj souhrnné produktivity od roku 1990, růst v %

    

    Obr. 3: Produktivita práce od roku 1990, HDP/odpracované hodiny, růst v %

    

     

• Hlavní příčinou zpomalení růstu produktivity není oslabení inovační aktivity v globálních technologických firmách, stojí za ním spíše snižující se tempo šíření technologií mezi firmami a v rámci jednotlivých ekonomik (tzv. breakdown of the diffusion machine)

  • Firmy lze rozdělit do 3 skupin

    • globálně nejproduktivnější firmy

    • nejproduktivnější domácí firmy

    • zaostávající firmy

  • Růst produktivity v globálně nejvýkonnějších firmách zůstává na vysoké úrovni, rozdíl mezi nimi a zbývajícími firmami se však výrazně prohloubil.

    • snížila se schopnost firem absorbovat nové technologie

    • zadržení difuze technologií poskytuje globálním firmám komparativní výhodu

  • Snižující se tempo šíření produktivity lze pozorovat především v sektoru služeb, častou příčinou je absence konkurenčních tlaků (neobchodovatelné statky), které by firmy nutily k inovacím.

  • Nejvýkonnější domácí firmy se produktivitou blíží globálním lídrům, jejich dopad na souhrnnou produktivity je však vzhledem k jejich velikosti omezený.

• Difuze technologií je odvislá od:

  • mezinárodních vazeb (obchodní vztahy, FDI, participace v globálních hodnotových řetězcích, mezinárodní mobilita kvalifikovaných pracovníků),

  • experimentování s novými technologiemi a postupy na úrovni firem,

  • efektivní alokace veřejných prostředků na podporu inovativních firem,

  • investic do VaV a organizačního know-how.

    Doporučení OECD se zaměřují na zkvalitnění rámců financování VaV, posílení participace v globálních hodnotových řetězcích, zefektivnění regulace trhu zboží a služeb, zvýšení konkurence a snížení administrativních překážek. Klíčovými prvky jsou také propojení soukromého sektoru s výzkumnou kapacitou akademického prostředí a zajištění adekvátních dovedností a vzdělání na straně pracujících.

    Obr. 4: Spolupráce mezi firmami a akademickou sférou,

    v % VaV financovaného soukromými firmami

    

    Obr. 5: Srovnání tzv. skills-mismatch, % pracujících, 2011-2012

    

    Obr. 6: Srovnání dekompozice skills-mismatch, v %, 2011-2012

Odkaz na publikaci