Penzijní systémy jsou v dnešní době stále pod tlakem nepříznivých dopadů finanční a hospodářské krize. Hospodářské oživení je ve většině zemí OECD velmi slabé, jedním z důsledků jsou nízké odvody a příspěvky do penzijních systémů. Situace na trzích práce se zlepšuje jen velmi pomalu a v mnohých zemích zůstává míra nezaměstnanosti na vysokých úrovních. Problémy se zadlužením (viz obr. níže) vedou státy k neustálým změnám parametrů penzijních systémů tak, aby byla zajištěna jejich dlouhodobé udržitelnost. Často jsou tak penzijní reformy součástí širší snahy o celkovou konsolidaci veřejných financí.

Nejistota na finančních trzích, nízké výnosy a historicky nízké úrokové sazby ohrožují schopnost penzijních fondů zajistit adekvátní zhodnocení svěřených prostředků. Situaci komplikuje i nepříznivý demografický vývoj v podobě stárnutí obyvatel, které v mnoha zemích OECD v posledních letech zrychluje. Přes nepříznivý hospodářský vývoj se za poslední dekádu průměrná míra participace populace mezi 55 a 64 roky zvýšila o 7 p. p.

Průměrný efektivní věk odchodu do důchodu však zůstává v mnoha zemích stále výrazně pod statutární věkovou hranicí. Přibližně polovina zemí OECD přijala opatření ke zlepšení udržitelnosti důchodových systémů v průběhu posledních dvou let (změna indexace, zvýšení odvodů). Hlavním cílem nedávných reforem bylo také oddálit odchod do důchodu zvýšením statutárního důchodového věku, zpřísněním pravidel odchodu do předčasného důchodu a zvýšením motivace k setrvání na trhu práce. Míra zaměstnanosti v jednotlivých věkových kategoriích zůstává různorodá (viz obr. níže).

První pilíře jsou základní úrovní sociální ochrany penzistů a jsou součástí důchodových systémů ve všech členských zemích OECD, jejich struktura se však mezi jednotlivými státy podstatně liší. Ve většině případů je indexace důchodu z prvního pilíře navázána na růst cen, náhradový poměr tak klesá v čase, neboť ceny rostou zpravidla pomaleji než mzdy. Indexace penzí podle cenového vývoje je lákavou možnosti pro země, které čelí rozpočtovým omezením, představuje však riziko šíření chudoby mezi staršími lidmi.

[1] Zkrácené působení jedince jako zaměstnance nebo sebezaměstnaného na trhu práce. Ke zkrácení kariéry dochází zpravidla v důsledku opožděného nástupu do zaměstnání, péče o dítě nebo dočasné nezaměstnanosti.