Tato opatření v mnoha případech vedla k nezamýšleným důsledkům v podobě omezení kapacit klíčových útvarů, snížení důvěry zaměstnanců v mateřskou instituci, dramatického omezení investic do vzdělání zaměstnanců a celkového zhoršení pracovních podmínek. Reformní opatření je dle OECD nutné zaměřit především na zvyšování produktivity a výkonnosti státní správy, snižování celkových nákladů by samo o sobě nemělo být primárním cílem těchto kroků. V druhé části studie uvádí několik příkladů best-practice k dosažení tohoto cíle na základě zkušeností vybraných zemí OECD. V mnoha státech jsou zavedeny rigorózní monitorovací systémy, které poskytují cenná data o fungování státních aparátů na různých úrovních a slouží tak jako základní nástroj k implementaci reformních opatření.

Publikaci lze rovněž vnímat v určitém propojení s Hospodářským přehledem ČR 2016 z června letošního roku, který se v jedné z tematických kapitol věnuje vybraným aspektům fungování státní správy v ČR.