Direktorát OECD pro vědu, technologie a průmysl předkládá v této souvislosti studii o úloze služeb ve výrobním procesu v rámci globálních hodnotových řetězců a jejich významu pro budoucnost výrobního průmyslu v zemích OECD.

Studie nás uklidňuje, že obavy z poklesu podílu výroby v zemích OECD se nepotvrdily, neboť významným zdrojem ekonomického růstu a pracovních míst se stal sektor služeb. Služby prodělaly v posledních letech zásadní změny díky technologickému pokroku, zejména informačním a komunikačním technologiím, a rozvoji moderních služeb vyznačujících se inovativním a znalostním charakterem.

Již předchozí analýza databáze obchodu s přidanou hodnotou (TiVA) prokázala význam služeb pro mezinárodní obchod.  Skutečný podíl služeb na hodnotě vývozů dosahuje v zemích OECD téměř 50 %. Nová studie OECD věnuje pozornost dynamickému rozvoji tohoto sektoru, postupnému zvyšování servisního charakteru výroby („servitization of the manufacturing industry“), její digitalizace, vzájemné propojenosti mezi sektorem služeb a výrobním průmyslem a poukazuje na význam tohoto vývoje pro budoucnost výroby.

Zvýšení podílu činností, jejichž součástí je poskytování služeb ve výrobním procesu, ve většině zemí OECD dokládá i následující graf.

Podíl činností zahrnujících poskytování služeb ve výrobním procesu v zemích OECD v roce 2000 a 2008

Zdroj: OECD Science, Technology and Industry Scoreboard 2011

Hlavní změny se podle studie projevují rostoucí úlohou sektoru služeb v rámci globálních hodnotových řetězců a přínosem služeb pro efektivní fungování globálních hodnotových řetězců a zvýšení jejich produktivity (logistické služby, komunikační služby, právní poradenství apod.), i pro získání konkurenčních výhod a vytvoření dlouhodobých vztahů se zákazníky (servisní služby, marketing, návrhářské služby apod.).

Ze závěrů studie pro členské státy OECD vyplývá doporučení neomezovat se pouze na úlohu výroby v národním hospodářství, ale vzít v úvahu význam služeb pro tvorbu přidané hodnoty a export. Další práce OECD v oblasti výroby a služeb by se měla zaměřit především na probíhající dynamiku v hodnotových řetězcích včetně nových technologií (průmyslové biotechnologie, nanotechnologie, 3D tisk, komunikace mezi stroji a další ICT technologie), které podstatně změní charakter výroby i souvisejících služeb.