Pokud by byl Brexit odhlasován, počítá se s okamžitým zahájením vyjednávání o formálním vystoupení země z EU, které by se dle očekávání mohlo uskutečnit v roce 2018. Následně by v letech 2019-2023 pokračovala vyjednávání o nové podobě obchodních vztahů s EU a třetími zeměmi.

Makroekonomický šok by na ekonomiku působil v krátkodobém horizontu prostřednictvím těchto kanálů:

• zvýšená nejistota má za následek snížení sentimentu, odklad investic a výdajů, zhoršené podmínky na úvěrových trzích díky zvýšené rizikové prémii, zvýšení náklady na kapitál a omezení jeho dostupnosti

• Nebezpečí odlivu kapitálu, který by nepříznivě působil na bilanci běžného účtu, který vykazuje poměrně vysoký deficit

• odchod z EU znamená ztrátu neomezeného přístupu k jednotnému trhu a preferenčního přístupu k 53 trhům mimo EU. Obchod UK by byl zpočátku řízen pravidly WTO, ta však znamenají vyšší tarify pro zboží a další překážky volného obchodu, především pak v oblasti finančních služeb. Obchodní toky mezi UK a EU by zaznamenaly výrazný pokles

• mezi roky 2019-2022 je odhadován pokles objemu exportu o 8 %. Snížení otevřenosti ekonomiky by mělo nepříznivý vliv na vývoj produktivity práce

• brexit by znamenal výrazný pokles PZI s nepříznivými dopady na transfer technologii, výzkum a vývoj a kvalitu manažerského vedení

• imigrace má v poslední dekádě velmi příznivý vliv na růst HDP, od roku 2005 bylo vytvořeno 2 miliony nových pracovních míst. Omezení volného pohybu osob a oslabení výkonu hospodářství UK by mělo za následek snížení atraktivity země pro potenciální migranty a omezení přísunu nové pracovní síly

• Brexit by vedl k posílení měn vůči britské libře

• odhady hovoří o ztrátě 3 p. p. HDP do roku 2020 na straně UK a 1 p. p. na straně EU