Digitální ekonomika nezahrnuje pouze sektor komunikačních a počítačových technologií (ICT), ale stále více se integruje do všech oblastí naší ekonomiky (bankovnictví, vzdělávání, energetika, doprava, zdravotnictví ad.) a podílí se na změnách ve společnosti. Tyto změny přinášejí velké příležitosti k inovacím, růstu či zaměstnanosti. V zemích OECD bylo např. v sektoru ICT v roce 2013 zaměstnáno více než 14 mil. lidí (cca 3% z celkového počtu pracovních míst). V současnosti má v zemích OECD většina firem (95% všech podniků s více než 10 zaměstnanci) širokopásmové připojení, rychle roste mezinárodní obchod s ICT výrobky i službami, došlo k rozvoji internetu věcí a vytvoření nových obchodních modelů (např. mobilní obchodování, nové obchodní modely pro distribuci audiovizuálního obsahu na internetu, online nebankovní půjčky P2P ad.). Podniky se také nejvíce podílí na elektronickém obchodě (90% transakcí se uskutečňuje mezi podniky). Zvyšující se výdaje podniků na výzkum a vývoj i počet patentů v oblasti ICT potvrzují klíčovou úlohu sektoru ICT v inovacích.

Přestože řada zemí se v reakci na tento vývoj posunula směrem k širšímu digitálnímu přístupu, který integruje sociální a ekonomické priority (27 z 34 členských zemí OECD přijalo národní digitální strategie založené na horizontálním přístupu a koordinaci mezi politikami v dalších oblastech), měly by podle OECD zároveň řešit související rizika týkající se ochrany soukromí, bezpečnosti, zaměstnanosti či dovedností.

Publikace OECD kromě toho také upozorňuje na potřebu vybudování vysoce kvalitní infrastruktury, která bude všeobecně dostupná, zajištění ochrany hospodářské soutěže v digitální ekonomice i ochrany spotřebitelských práv, odstranění překážek vstupu, posílení regulatorní kompatibility mezi právními předpisy, rozšíření využívání ICT veřejnými institucemi i soukromým sektorem včetně malých a středních podniků, rozvoje odpovídajících dovedností a usnadnění přechodu na nové typy pracovních míst v digitální ekonomice.