Virtuální prohlídka vede diváky na procházku po výstavních sálech, zkoumá dědictví Komenského myšlenek, stále mimořádně aktuálních, a zabývá se důvody, proč je považován za předchůdce moderní a současné pedagogiky.

V rámci této výjimečné výstavy bylo v v Muzeu města Říma prezentováno téměř 60 děl tohoto evropského myslitele českého původu, některá byla v zahraničí vystavena vůbec poprvé. Výstavu pod záštitou ministra kultury ČR Lubomíra Zaorálka připravil tým Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě. Organizačně se na ní podílelo velvyslanectví ČR v Itálii, České centrum Řím a Magistrát města Řím, realizaci finančně podpořila společnost EP Produzione, dceřiná společnost EPH. 

Slavnostní inaugurace výstavy „Komenský – učenec v labyrintech Evropy 17. století“ dne 1. října 2020 v prestižních prostorách paláce Braschi, sídle Muzea města Řím, byla vrcholnou kulturní akcí zastupitelského úřadu v Římě v loňském roce. Její otevření uvedly velvyslankyně ČR v Itálii Hana Hubáčková a nejvyšší představitelka kulturní a památkové péče města Říma Maria Vittoria Marini Clarelli. Výstava a večerní videomappingová show u příležitosti jejího otevření se setkaly s velkým ohlasem u publika složeného z představitelů diplomatického sboru, italských institucí, médií i krajanské komunity.

Výstava, jejímž kurátorem je komeniolog Dr. Petr Zemek z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě, ilustruje postavu slavného českého myslitele a pedagoga v historickém kontextu výběrem cca 60 děl – včetně spisů, tisků, redakčních prací, map a doprovodné audiovizuální projekce. Výstavu doprovází  i grafiky současného českého umělce Milivoje Husáka inspirované Komenského dílem „Labyrint světa a ráj srdce“. Snahou autorského týmu výstavy bylo představení J. A. Komenského italskému publiku v komplexnosti jeho životního díla, které přesahuje dílčí obory i svou dobu. Koncept výstavy zdůrazňuje jeho velikost jakožto intelektuála činného v mnoha vědeckých oborech a společensky aktivního člověka, jehož humanistické postuláty i pedagogické přístupy respektující přirozenost člověka jsou stále živé, po více než tři století.