V Evropě se Itálie zaměří především na Německo, které je jejím blízkým trhem. Zde je pokles prognózy HDP na rok 2020 (-6%) nižší ve srovnání s ostatními ekonomikami eurozóny (-8%), což by mělo pokračovat i ve střednědobém horizontu. Podle odhadů Prometeia bude činit v letech 2021 a 2022 kumulativní nárůst dovozu do Německa z ostatních zemí + 15%. Nelze podceňovat ani Švýcarsko, kde i v nejkritičtějším období rostl dovoz o 3,6% ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Tradičně druhým nejvýznamnějším trhem pro výrobky Made in Italy je Francie, kde je však situace v souvislosti s pandemií nerovnoměrná, nicméně ve strojírenském a potravinářském sektoru by se pro Itálii mohly naskytnout dobré  příležitosti. Za pozornost stojí také země východní Evropy, v čele s Polskem, Českou republikou, Maďarskem a Rumunskem. Česká republika by podle odhadů Prometeia měla v letech 2020–2021 zaznamenat skok v dovozu ze zahraničí o více než 20%.

V Asii je na 1. místě Čína, které se podařilo pandemii překonat. I zde však bude situace horší. Zlaté období hospodářského růstu se vzdaluje, což potvrzuje tempo růstu HDP, které v r. 2020 dosáhne pouhých 1,6% poté, co v roce 2019 činilo 6,1% a bylo tak nejnižší za 29 let. Zahraniční obchod se však postupně dostává zpět do pohybu a podle odhadů Prometeia by Čína měla  v letech 2020 a 2021 zvýšit dovoz až o zhruba 20%. Příležitosti by se však mohly objevit v Jižní Korei a Singapuru, které dokázaly pandemii překonat také díky vysoce vyvinutým technologiím. Dosažení těchto trhů může být z logistického hlediska stále komplikované, zejména pro odvětví, jako je móda a design, které potřebují komerční síť a vlajkové obchody na místě. Další etablování prodeje přes internet by však mohlo tyto překážky pomoci překonat.

Co se italských výrobků týče, bude v letech 2021–2022 poptávka zejména po potravinářských výrobcích, kovech a dopravních prostředcích. Zároveň se odhaduje jejich zvýšení dovozu  do Itálie o 14%. U strojů a zařízení by tento nárůst měl činit 13%, u textilu a léčiv něco přes 11%.

Aktuálně se obecně spotřebitelská poptávka po zboží všeobecně snížila. Pokud však dojde k opětovné karanténě, zvýší se prudce poptávka po elektronických a potravinářských výrobcích, nápojích a  bytových doplňcích.

Zpracovala Andrea Nimmerfrohová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Římě