Přítomní zástupci G20 konstatovali, že došlo k výraznému zlepšení globálního výhledu, což je především důsledek pokračujícího očkování. K oživení však dochází nerovnoměrně napříč zeměmi i uvnitř zemí a řada oblastí je vystavena riziku zpomalení. Ve shodě s akčním plánem G20 tak bude skupina nadále rozvíjet úsilí podporující silný, udržitelný, vyvážený a inkluzivní růst. Guvernéři národních bank  potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře hospodářského oživení tak dlouhou, jak to bude nutné a vyzvali veřejný i soukromý sektor ke sdílení bezpečných a účinných vakcín.

Během zasedání proběhla řada doprovodných akcí, jako výroční konference globálního fóra o produktivitě,  daňové sympozium G20 na vysoké úrovni, nebo Benátská mezinárodní konference o změně klimatu.

Itálie se poprvé ujala předsednictví G20 1. prosince 2020. Mezi prioritami najdeme vedle dlouhodobých globálních otázek i aktuální reakce na pandemii, připomenutí významu lokálních problémů, které mohou velmi snadno přerůst v globální výzvy a důraz na mezinárodní spolupráci a multilateralismus. Mezi konkrétní priority patří spravedlivá celosvětová distribuce vakcíny proti koronaviru, pomoc nejchudším a zadluženým státům a stabilizace bankovního systému po dopadech krize.

Moto italského předsednictví “Persone, Pianeta, Prosperità” (Lidé, planeta, prosperita) reflektuje témata rovnoprávnosti, udržitelnosti, vypořádání se sociálními a hospodářskými dopady pandemie a zaměření na Afriku. Logo předsednictví vychází z Da Vinciho kresby „Vitruviánský muž“ a vedle odkazu na Itálii symbolizuje stabilitu, dynamiku a globalizovaný svět.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Německo, Čína, Rusko, Indonésie, Indie, Itálie, Mexiko, JAR, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Turecko a EU. Skupina představuje 80 procent světového hrubého domácího produktu a 75 procent globálního obchodu.

Mezinárodní zdanění

Třetí zasedání G20 během italského předsednictví přineslo historický zlom v podobě dohody o stabilnější a spravedlivější mezinárodní daňové architektuře. Bylo dosaženo dohody ohledně společného postupu proti nadnárodním společnostem, které daní zisky v daňových rájích a odsouhlasen plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent.

Ministři a guvernéři podpořili klíčové složky dvou pilířů týkající se přerozdělení zisků nadnárodních podniků a účinné globální minimální daně. První pilíř představuje režim pro největší firmy světa s tržbami nad 20 miliard EUR a jejich danění tam, kde firmy skutečně podnikají a vydělávají. Druhý pilíř se týká širšího okruhu společností s tržbami nad 750 milionů EUR. Pro jejich domovské země by se měla otevřít možnost dodanit zisky, které firma daní nulovou nebo nízkou sazbou v jiné části světa, a to sazbou minimálně 15 %. Cílem je zbrzdit účetní přelévání zisků do daňových rájů a také zastavit trend, kdy země mezi sebou soutěží a snižují své sazby.