Na základě dat čínského statistického úřadu, zveřejňovaných souhrnně za první a druhé čtvrtletí, poklesl v první polovině roku hrubý domácí produkt Šanghaje v meziročním srovnání o 2,6 %. Došlo tedy k částečnému snížení historického propadu z prvního čtvrtletí letošního roku. Ekonomiky provincií Zhejiang, Jiangsu a Anhui dokonce lehce rostly.

Meziroční změna HDP za první polovinu roku 2020

HDP za první polovinu roku 2020

Export i importu se také pomalu vzpamatovávají. Dle statistik pro město Šanghaj vzrostl za první polovinu v meziročním srovnání export o 0,7 % na 642,3 miliard CNY a hodnota importu klesla o 1,7 % na 463,7 miliard CNY. Provincie Zhejiang a Anhui vykázaly růst exportu i importu. Růst importu v provincii Zhejiang byl nicméně o téměř 2 % nižší než v prvním čtvrtletí. V provincii Jiangsu import rostl o téměř 2 %, export však pokles.

Export a Import za první polovinu roku 2020

Dle oficiálních údajů byl celkový růst čínského HPD v druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,2 %. Což je téměř horní hranice rozpětí (1 – 3,4 %), ve kterém, před zveřejněním statistik, odhadovala čtvrtletní růst HPD čínská média. Na pozadí pozvolného obnovování provozu firem, nízkých výdajů spotřebitelů po velkou část druhého čtvrtletí, ale i s přihlédnutím k oficiálním datům pro Šanghaj a provincie Zhejiang, Jiangsu a Anhui, které se podílejí na téměř čtvrtině čínského HDP a třetině dovozu a vývozu, je čtvrtletní růst čínského HDP o 3,2 % až neuvěřitelný.

Většina firem v průběhu dubna a května stále operovala pouze na 85-90 % běžné aktivity a pandemií nejvíce zasažený sektor služeb se vzpamatovával ještě výrazně pomaleji. Za první polovinu roku klesla v Šanghaji průmyslová výroba společností nad určenou velikost o 6,3 % (-17,4 % v Q1). Sektor výroby automobilů v první polovině roku klesl meziročně o 12,3 %, a to i přes to, že od dubna trh s automobily vykazuje stabilní růst, v červenci dokonce o 16,4 % ve srovnání s předchozím rokem.

Sektor služeb v Šanghaji se v druhém čtvrtletí poměrně stabilně zotavoval, stále však pouze snižoval propad z předchozích měsíců. Během dubna a května byla i nadále velká část restaurací poměrně prázdná, stejně tak množství cestujících bylo dle oficiálních dat v květnu v meziročním srovnání poloviční. Dle statistik se např. přidaná hodnota velkoobchodu a maloobchodu snížila o 9,4 %, (- 19,5 % v Q1), přidaná hodnota skladových a poštovních služeb klesla o 14 % (-18,5 % v Q1) a realitní sektor vykázal pokles o 0,8 % (-10,3 % v Q1).

Nejistota přetrvává

Růst čínského HDP v druhém čtvrtletí byl tažen vládními opatřeními a průmyslem, spotřeba však již šestým měsícem klesá. Příjmy domácností stagnují a nejistota vyvolaná epidemií je vede k navyšování úspor na úkor utrácení. Současně se zdá, že trend opatrné spotřeby bude pokračovat, nehledě na počty nakažených Covid-19 či početné vládní snahy na posílení poptávky.

Bližší pohled na oficiální data za druhé čtvrtletí dále odhalí, že za růstem HDP stojí z velké části budování průmyslového inventáře, způsobené také nedůvěrou ve stabilitu dodavatelských řetězců, a opětovné nastartování přerušených stavebních projektů. To jsou poměrně jednorázové motory růstu ekonomiky, které se v dalším čtvrtletí budou těžko replikovat. Neočekává se také, že by čínská vláda pokračovala v masivních stimulových opatřeních a místní vlády pomalu dosáhly limitů pro udělování speciálních dluhopisů.

Obnova průmyslového výkonu na úroveň před epidemií Covid-19 a současně stagnující spotřeba navíc povedou ke kumulaci inventáře napříč ekonomikou. Tento nesoulad mezi nabídkou a poptávkou bude v druhém pololetí tlačit na snižování cen, což bude mít negativní dopad na tempo růstu ekonomiky.

V dalším období je třeba také věnovat pozornost bankovnímu sektoru, především nárůstu nesplacených úvěrů. Předseda China Banking and Insurance Regulatory Commission (CBIRC) Guo Shuqing v nedávném rozhovoru s Xinhua uvedl, že v roce 2020 budou muset banky odepsat odhadem úvěry v hodnotě 3,4 bilionů RMB, tedy téměř o polovinu více než v roce 2019 (2,3 bilionů RMB). Zároveň varoval, že příští rok bude úroveň nesplacených úvěrů ještě vyšší, neboť budou končit lhůty pro odklad podstatné části půjček, jejichž termíny Peking a místní vlády z důvodů koronavirové krize postupně prodlužovali. Tento vývoj je nicméně očekávaný. Z velké části za ním stojí právě vládní tlak na banky, aby poskytovaly co nejvíce půjček a přispěly tak k obnově ekonomiky. Lze tedy předpokládat, že bankovní sektor bude pod novým tlakem, tentokrát, aby včas zajistil dostatek kapitálu, či urychlil reformy menších bank.

Lukáš Svatek - Ekonomický diplomat GK Šanghaj