Vzrostou vládní výdaje…

Měnící se Čína neznamená pouze prudký rozvoj sektoru služeb a útlum tradiční výrobní ekonomiky. Společně se spotřebou domácností se zvyšuje i průměrný věk dožití (ze 74,8 let v roce 2010 na 75,8 v roce 2015). Kromě toho dohání Čína západní země ve stárnutí populace anebo růstu civilizačních nemocí. To znamená vyšší vládní výdaje ve zdravotnictví (v letech 2007 až 2013 se ztrojnásobily a představují nyní 5,5 % HDP). Každoroční tempo růstu sektoru dosahuje 8 % a v roce 2035 se mají příslušné vládní útraty podílet téměř 10% na celkovém HDP. Zdravotnický sektor pak v letech 2011 – 2015 dosahoval průměrného ročního tempa růstu 13,4 %. Stát nyní směřuje své výdaje především do zvyšování úrovně zdravotnictví a rozšíření pokrytí nabídky veřejných lékařských služeb. Větší útraty mají pomoci čelit problémům jakými jsou přeplněná veřejná zdravotnická zařízení, nedostatek lůžek i kvalifikovaného personálu.

…ale také zájem inovovat

V polovině letošního května pořádala společnost Reed Sinopharm (joint-venture čínského státního zdravotnického podniku Sinopharm a předního světového organizátora veletrhů a výstav Reed Exhibitions) v Šanghaji „Zdravotnický summit – The Health Industry Summit (tHIS)“. Na akci, která měla být podle pořadatelů největší světovou oborovou konferencí a veletrhem zároveň, se prezentovalo 7000 vystavovatelů z 30 různých zemí. 

Letošní 3. ročník výstavy akcentoval inovativní oblasti ve zdravotnictví – virtuální a rozšířenou realitu, nositelné zdravotnické pomůcky, telemedicínu, využití umělé inteligence a robotiky. To vše jsou trendy, které v následujících letech budou hýbat zdravotnickým sektorem nejen v západních zemích, ale i Číně. S nutností zdravotnických inovací počítá loňský národní plán „Zdravá Čína – Healthy China“, jenž lze nyní považovat za hlavní vládní oborovou strategii.

Vládní plán a další doplňující strategie například předpokládají, že do roku 2030 by Čína měla být lídrem mezi inovativními zeměmi na poli farmaceutik. V současné době se však čínské farmaceutické společnosti mnohdy zaměřují spíše na produkci základních surovin a generik. I proto z 13. národního pětiletého zdravotnického plánu z listopadu 2016 vyplývají příležitosti pro uplatnění zahraničních firem v produkci léčiv. Zahraniční zkušenosti mají pomoci rozvoji domácího farmaceutického trhu a většímu rozšíření generik a moderních medikamentů. Z čínského pohledu jsou vítány zejména partnerství s domácím podniky na vývoji těchto nových léků.

Je to právě oblast farmaceutického průmyslu, která je nyní experty považována za jednu z nejzajímavějších domácích zdravotnických investičních příležitostí. Velmi silné zázemí má farmaceutický sektor především v provincii Jiangsu. Podle statistik zde tento segment hraje nejvýznamnější roli hned po provincii Shandong. V počtu registrací a povolení nových inovativních léčiv je tato východočínská provincie dokonce na prvním místě. Pokud jde o vývoj moderních léků a působení zahraničních firem v Číně, své investice v zemi má i biotechnologická společnost Sotio z investiční skupiny PPF. V Pekingu vyvíjí léky proti rakovině. Z velkých zahraničních společností zde v posledních letech investovaly i AstraZeneca (provincie Jiangsu), Pfizer (Suzhou) anebo Boehringer Ingelheim (Taizhou). Další případové studie lze nalézt v příloze.

Pro zahraniční firmy se tedy nabízí potenciál především v těch zdravotnických oborech, které předpokládají důraz na inovace a nové technologie, méně již konvenční postupy. V těchto inovativních oblastech lze předpokládat výhledový domácí zájem o transfer zkušeností, ale i o zakládání společných joint-venture podniků. Zdravotnická zpráva Delegace EU v Pekingu z letošního března předvídá zájem Číny po zahraničním kvalifikovaném personálu. V zemi nyní rychle roste počet soukromých klinik; letos v květnu jich bylo 17 tisíc, více než polovina z celkového počtu. Nutno nicméně dodat, že 90% pacientů stále navštěvuje veřejná zdravotnická zařízení. Podporu budou pravděpodobně mít i technologické investice ze zahraničí do společných mezinárodních parků a R&D center. 

Zdroj: Delegace EU v Pekingu, Report On International Pharmaceutical Innovation Forum, 22^nd March 2017, Nanjing

Vedlejší účinky

Podobně jako v minulosti u jiných oborů, kde čínské podniky projevovaly zájem o zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím zahraničních zkušeností, je třeba z pohledu poskytovatele know-how zvážit veškeré okolnosti a případná rizika spojená s procesem transferu technologií. V mnoha případech musejí zahraniční firmy také počítat s omezeními, pokud jde o jejich investice a podnikání. Seznam omezení se týká vybraných investičních aktivit, poskytování zdravotnických služeb v určitých odvětvích, výroby specifických léčiv a dalších. Podrobnosti lze nalézt v příloze (str. 19-21). U investičních aktivit využívá Čína tzv. negativní seznam restrikcí. Aktuální verzi negativního seznamu obsahuje příloha našeho článku o šanghajské zóně volného obchodu.

Zajímavé akce

Výčet zajímavých akcí z oblasti zdravotnictví, medicínských technologií, služeb a farmaceutického sektoru naleznete v  příloze. Generální konzulát ČR v Šanghaji také upozorňuje na možnost bezplatné účasti pro 1-2 české firmy z oboru biomedicína na říjnovém semináři a veletrhu Shanghai Innovation and Development Symposium on International Biomedicine 2017. V příloze je připojen detailní pohled na zdravotnický sektor v Číně a aktuální oborové trendy v Šanghaji a provinciích Jiangsu, Zhejiang a Anhui.

Autoři: Štěpán Vojnár, Generální konzulát ČR v Šanghaji, konzul pro obchod, ekonomiku, kulturu a školství

Jiang Ying (Mia), místní expertní ekonomická síla Generálního konzulátu ČR v Šanghaji (přílohy)