Bulharský energetický mix je podobný tomu českému – uhlí jako zdroj pro výrobu energie představovalo cca 47 % z celkové struktury energetických surovin. Těžba uhlí v roce 2021 dosáhla 28 mil. tun, přičemž cca 97 % tvořil lignit a 3 % hnědé uhlí. 95,4 % vytěženého uhlí slouží pro výrobu elektrické a tepelné energie, zbylá 4,5 % jsou na výrobu briket. Takřka veškerá produkce lignitu pochází ze státem vlastněných dolů Mini Marica Iztok a je využívána pro výrobu elektrické a tepelné energie ve čtyřech tepelných elektrárnách a k výrobě briket v briketárně v komplexu Marica Iztok. Dalšími producenty lignitu jsou doly Beli breg a Stanyantsi, které zásobují tepelnou elektrárnu Bobov dol. Hnědé uhlí se těží v Bobovdolské (63 %) a Pernické (37 %) oblasti.  

Bulharsko by mělo získat v období 2021 – 2027 přes 17 mld. EUR z kohezních fondů EU pro rozvoj regionů. Tyto prostředky mají sloužit pro financování projektů spojených s modernizací země, podporou inovací, dekarbonizací a energetickou bezpečností. Z toho by měly tři největší uhelné regiony Pernik, Kjustendil a Stara Zagora obdržet až 3 mld. EUR z Fondu spravedlivého přechodu, jelikož dopady těžby jsou zde největší a škodlivé emise musí být sníženy o 60 %. Prostředky by měly být určeny na rekultivaci půdy, zlepšení kvality vzduchu a vody, vybudování průmyslových parků, jejichž úkolem bude zajistit vznik nových pracovních míst.

Právě úbytek pracovních míst v důlním i tradičním energetickém sektoru vyvolává bouřlivé diskuze mezi vládou, odbory, podnikatelským sektorem i regiony, jelikož veřejnosti stále ještě chybí jasná perspektiva a plán, jakým způsobem tak zásadní změnu provést. Vláda pod časovým tlakem koncem září odeslala do Bruselu územní plány pro přechod regionů Stara Zagora, Kjustendil a Pernik, v nichž je potvrzena lhůta pro ukončení využívání uhlí do roku 2038. Do uvedeného data musí být vytvořeno na 15 tisíc alternativních pracovních míst namísto dosavadních necelých 12 tisíc ve stávajících provozech. V plánu je uveden indikativní seznam 11 investičních projektů v hodnotě necelých 1,8 mld. EUR, díky nimž by mělo dojít k nahrazení uhlí a vytvoření cca 4 500 pracovních míst pro přibližně 11 100 zasažených osob. Pro realizaci plánu hodlá vláda vytvořit zvláštní podnik Konverze uhelných regionů, který by měl absorbovat značnou část uvolněných pracovních sil. Prostředky z fondů EU by měly směřovat do podpory místní výroby a uložení elektrické energie včetně průmyslových parků s nulovými emisemi, síťových center, podnikatelských inkubátorů či digitalizace.

Konkrétní zajímavé příležitosti pro české firmy mohou představovat plánované zateplování obytných budov, instalace obnovitelných zdrojů energie, efektivních tepelných a klimatizačních zařízení, nákup městských autobusů s nulovými emisemi. Chystá se i vybudování systémů pro uložení elektrické energie, výrobu vodíku, využití geotermální energie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti naplánovalo velvyslanectví v Sofii několik projektů na podporu zapojení českých firem do chystaných projektů. Ve dnech 24. – 27. října proběhla v prostorách úřadu prezentace českých firem z oblasti důlního průmyslu ve formě projektu ekonomické diplomacie MZV ČR, na níž ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, asociací Česká dobývací technika i nezávislými podniky představili čeští vývozci své produkty a služby zástupcům ministerstev energetiky a hospodářství a průmyslu Bulharska, Bulharské důlní asociace, státních dolů Mini Marica Iztok a řady firem. Na rok 2024 pak velvyslanectví po předběžné dohodě s příslušnými partnery v Česku navrhlo k realizaci tři projekty ekonomické diplomacie – prezentace českých firem v oblasti vodíkových a bateriových technologií a řešení v oblasti chytrého řízení měst Smart Cities.

Vypracoval: P. Vávra, zástupce velvyslance v Sofii