Dohoda, která zakládá největší zónu volného obchodu na světě, vytváří především podmínky pro odstranění celních a obchodních bariér mezi signatáři, mezi které patří deset zemí ASEAN (včetně Myanmaru) a dále Austrálie, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Nový Zéland. Výraznou částí dohody jsou ustanovení o sjednocení pravidel pro určení země původu zboží. Zejména tato část dohody vyvolává u zemí, které nejsou jejími členy, obavy, zda nedojde ke znevýhodnění dovozců ze třetích zemí. Tato obava má reálný základ, avšak pravidla určení země původu také pevně a pro všechny signatáře jednotně stanovují, jak velká část výrobku musí být vyrobena v dané zemi, aby byl považován za místní, a u většiny tříd zboží je to 40 %. To vytváří značný prostor i pro zahraniční výrobce, kteří v zemích RCEP produkují výrobky s podílem dovezených komponent.

Lze proto očekávat, že firmy ze třetích zemí, jako je Česká republika, budou do budoucna chtít více investovat v zemích RCEP, aby své výrobky snáze uplatnily např. na japonském, australském či čínském trhu. Myanmar patří v rámci celé zóny k zemím s nejnižšími náklady na pracovní sílu, ale i na další vstupy (energie, cena realit apod.) a může být proto velmi příhodnou destinací pro investice českých firem. Země navíc nabízí řadu investičních pobídek, zejména pro firmy investující ve zvláštních ekonomických zónách. Myanmarská vláda navíc v příštích letech bude hledat investory pro privatizaci celé řady státních podniků, a i zde může pro české firmy spočívat celá řada příležitostí, zejména v oblasti zpracování zemědělských produktů či v těžbě a další úpravě stavebních materiálů (cement, vápno, kámen apod.)

Zdaleka největší příležitosti pro export však skýtá období prvních pěti let platnosti dohody RCEP, kdy Myanmar bude muset značně reformovat svou legislativu, státní správu i celou ekonomiku, aby se mohl do dohody reálně zapojit a nabízet výrobky a služby kompatibilní i s trhy nejnáročnějších členských zemí RCEP, jako jsou Singapur, Japonsko nebo Jižní Korea.

Na semináři, který dne 17. 12. 2020 připravila Delegace EU v Rangúnu, myanmarský ministr pro investice výslovně specifikoval, ve kterých oblastech chce země na upgradu ekonomiky spolupracovat s evropskými firmami: rozvoj infrastruktury, elektrifikace, obnovitelné zdroje energie, vodohospodářství, oblast digitalizace, IT a e-commerce. V těchto oblastech Myanmar dosud nemá dostatečně silné vlastní kapacity, které jinak při vyhlašování veřejných zakázek preferuje, a představitelé vlády proto vidí velký potenciál pro uplatnění evropských firem.

Čeští exportéři, kteří se zamýšlejí ucházet o takové příležitosti, mohou využít různé formy podpory české vlády, včetně programu Záruka, pro který se Myanmar jako cílová země kvalifikuje.

Firmy, které mají zájem o detailnější informace ohledně uplatnění konkrétních výrobků či služeb, se mohou přímo obrátit na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún