Myanmarská vláda a finanční sektor proto zintenzivňují úsilí směrem k nápravě stavu a následnému vyřazení ze seznamu, což s sebou přináší nové obchodní příležitosti zejména ve finančním sektoru, ale překvapivě také v oblasti mapování a oceňování důlních děl.

Černá listina EU

Evropská unie vede seznam třetích zemí představujících vysoké riziko s ohledem na praní špinavých peněz a financování terorismu (takzvanou černou listinu). Na začátku května bylo rozhodnuto o zařazení Myanmaru na tento seznam s účinností od 1. října 2020. Pokud je země na černé listině, veškeré transakce s osobami usazenými v takové zemi podléhají zvýšené kontrole a finanční instituce mají zpravidla povinnost o takových obchodech informovat úřady (v případě ČR se jedná o Finanční analytický úřad).

Jelikož obchody s Myanmarem podléhaly těmto opatřením již předtím z jiného důvodu (tatáž opatření se vztahují na země, vůči nimž EU uplatňuje sankce), samotné zařazení země na listinu nemá zásadní praktické dopady.

Snaha o nápravu

Přesto Myanmar vnímá reputační riziko související s umístěním na seznamu, v jehož důsledku si například mohou některé firmy rozmyslet investici v zemi. Proto myanmarská vláda podniká kroky vedoucí k vyřazení země. Primárním cílem je zlepšit hodnocení země ze strany Finanční pracovní skupiny (FATF), mezinárodní organizace, jejíž doporučení v oblasti finanční bezpečnosti přejímá Evropská komise i vlády členských států EU.

V tomto ohledu myanmarská vláda zaznamenává určité úspěchy, kdy postupně zlepšuje svůj rating v jednotlivých 40 kritériích FATF a nyní je pouze u pěti položek hodnocena jako „nevyhovující“. Pokud bude vláda i nadále s FATF spolupracovat na zlepšení regulace finančního sektoru, je realistické očekávat zlepšení hodnocení do dvou let.

Nové příležitosti

Právě proto se v současné době zvýšeného úsilí, které se projevuje nejen přijímáním nových zákonů a vyhlášek, ale také zlepšováním technického vybavení a školením zodpovědných pracovníků, otevírá celá řada příležitostí zejména pro firmy dodávající finančním institucím služby a vybavení.

Aktuální situace může být zvláště příznivá pro poskytovatele finančních softwarů a dalších digitálních nástrojů pro banky. Většina myanmarských bank postrádá moderní technologie pro zjišťování podezřelých transakcí a osob/klientů, a tudíž nemohou provádět due diligence na úrovni dosahující mezinárodních standardů. Přitom právě modernizace vybavení a vnitřních procesů bude do budoucna státem po finančních institucích vyžadována, má-li Myanmar zlepšit svůj obraz v mezinárodních finančních kruzích.

Příležitost samozřejmě existuje také v oblasti samotných finančních služeb. V době, kdy země usiluje o přijímání mezinárodních standardů, je vstup hráčů, kteří takovými dovednostmi již disponují, spíše vítán. To se týká zejména oblasti mikrofinancí, nebankovních transferů (hundi, mobilní platby apod.), ale i samotných bank.

Proti ilegální těžbě

Možná poněkud překvapivě problematika boje proti praní špinavých peněz zvyšuje poptávku po mapování a oceňování důlních děl, případně i po rekultivacích. Důvodem je skutečnost, že velká část peněz, které se v zemi perou, pochází z ilegální těžby. Přitom odhalování zdrojové trestné činnosti (té, která generuje špinavé peníze) je často důležitou částí trestního řízení i v samotné věci praní špinavých peněz.

Velvyslanectví ČR v Rangúnu průběžně sleduje vývoj finančního sektoru v Myanmaru. České firmy, které mají zájem o detailnější informace ohledně uplatnění konkrétních výrobků či služeb, se mohou přímo obrátit na obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún

Nan Kham Mo Win, ekonomická specialistka, ZÚ Rangún