Z 54 milionů obyvatel Myanmaru jich více než 7 milionů alespoň jednou týdně nakupuje potraviny v obchodě. Spotřeba potravin přitom výrazně narůstá a lze očekávat, že tento trend, který úzce souvisí s růstem měst (kde si lidé nemohou pěstovat vlastní obživu), bude i nadále pokračovat. V současné době také platí, že vzrůstá ochota alespoň části zákazníků platit více za kvalitnější a bezpečnější zboží a připlatit si za dovoz nákupu domů.

Přibližně dvě třetiny obyvatel země mají příjem v rozmezí 150 - 500 USD měsíčně a přibližně polovinu tohoto příjmu utratí za potraviny. To znamená, že i nadále je cena významným faktorem při rozhodování o nákupu, nicméně u stále větší části zákazníků není již jediným kritériem pro volbu produktu.

Obchodní síť

Maloobchodní síť se v Myanmaru stále teprve rozvíjí, aktuálně je v zemi přibližně jeden supermarket na 250 tisíc obyvatel, což je přibližně třicetkrát méně než v sousedních zemích. Stále platí, že většina obyvatel nakupuje potraviny prostřednictvím tradičních distribučních kanálů, jako jsou tržiště a stánky podél cest, které zpravidla nabízí výrobky nejnižších cenových (a mnohdy i jakostních) tříd.

Většina obyvatel stále nakupuje ve stáncích a malých obchodech podél cest, jako je tento v obci Valung v Čjinském státě.

Největší řetězce maloobchodů jsou domácí firmy a joint ventures. Konkrétně je to společnost City Mart, provozující stejnojmenné supermarkety, a dále obchody Marketplace orientované na zákazníky vyšších příjmových kategorií. Společnost také provozuje síť večerek City Express a hypermarkety Ocean. Celkově má více než sedmdesát provozoven, z nichž většina jsou super- a hypermarkety. Většina ostatních společností se zaměřuje spíše na provoz menších obchodů. Např. společnost Capital Diamond Star provozuje pouze tři supermarkety Capital, avšak vedle toho disponuje sítí tří set večerek Grab & Go. Společnost Asia Light provozuje stovku drobných obchodů s potravinami ABC Convenience Store. Výše uvedené obchody odpovídají velikostí nejčastěji větší trafice, nabízejí základní potraviny i drogerii a někdy také hotová jídla pro odnos s sebou. Obvykle mají delší otvírací dobu než supermarkety, někdy i nepřetržitý provoz. Ze zahraničních společností lze zmínit německou velkoobchodní společnost Metro, která v zemi působí od roku 2018.

Prodejní plocha v Rangúnu v m2

Většina maloobchodních řetězců plánuje v příštích letech otevřít nové provozovny. Jako příklad uveďme největší maloobchodní společnost City Mart, která plánuje v příštích pěti letech počet svých obchodů zdvojnásobit. Společnost ABC, která provozuje síť menších obchodů a večerek, má v plánu ve stejném období zvýšit počet provozoven z jednoho sta na devět set. Díky tomu se zákonitě zvedne poptávka po zboží, které bude v rostoucí síti obchodů nabízeno.

Příležitosti pro české výrobce

Z výše uvedených charakteristik je patrné, že zde existuje celá řada příležitostí pro české výrobce. Rostoucí zájem lze očekávat především v oblasti živočišných potravin, a to jak mléčných produktů (sušené a kondenzované mléko, trvanlivé mléko, případně i sýry), tak masa a výrobků z něj (mražené maso, uzeniny). Zejména v oblasti masných a mléčných produktů totiž zdejší dodavatelé stále nedokážou odpovídat na rostoucí poptávku, již nyní je značné množství těchto výrobků dováženo.  K nejvýznamnějším dodavatelům živočišných produktů patří Austrálie, Nový Zéland a USA, částečně též Thajsko, Malajsie a Čína. Z evropských výrobců se na zdejším trhu etablovaly především firmy z Německa a Dánska (mléko a mléčné výrobky).

Z dalších potravinářských produktů může být zájem také o veškeré další trvanlivé potraviny, jako jsou těstoviny, konzervy, cukrovinky, sirupy apod. Z důvodů legislativních bariér může být naopak náročné (nikoliv však zcela nemožné) dovážet do země alkoholické nápoje včetně piva. Velkou příležitostí dále může být dětská výživa (sušené mléko, přesnídávky apod.), o kterou v zemi vzrůstá zájem spolu s tím, jak se zvyšují ekonomické možnosti spotřebitelů a rostoucí požadavky na bezpečnost potravin.

Vstup zboží na trh

Dostat české potraviny na myanmarský trh je relativně snadné, nicméně je zapotřebí dodat některé dokumenty a formuláře ve fyzické podobě a navíc v barmštině. Proto je určitě výhodnější nalézt místního partnera – distributora, který veškerá potřebná povolení opatří vlastními silami s použitím informací a dokumentů, které si od českého dodavatele vyžádá.

Je nutno získat povolení od místní Food and Drug Administration (FDA). Je třeba poskytnout vzorek 1,5 kg nebo 1,5 l potraviny, pro kterou se o povolení žádá a dále některé informace o přihlašovaném výrobku (složení, nutriční údaje, trvanlivost, pokyny pro skladování apod.). Zároveň je třeba doložit, že v zemi původu se výrobek smí prodávat jako potravina a uhradit patřičný poplatek. Získání licence trvá přibližně 2 ‒ 3 měsíce a tato licence je platná na dobu dvou let.

Žádá se zvlášť o licenci pro každou skladovací položku (SKU), takže i různá balení nebo varianty/příchutě téhož výrobku jsou pro účely schvalování posuzovány jako samostatné výrobky. Vzhledem k nutnosti registrovat zvlášť každou variantu produktu distributoři velmi zvažují, jak širokou nabídku příchutí či třeba balení budou na trh dodávat. Pro českého exportéra to znamená především poptávku po menším počtu druhů zboží, které by mělo být dodáváno ve větším množství a s názvem, obalem a složením, které se po dobu platnosti licence nebude měnit (jinak je třeba žádat znovu).

Zvláštní procedury se uplatňují u živočišných produktů, kde je navíc třeba získat povolení od veterinární správy. Pokud jde o značení potravin, je v tuto chvíli nutné uvádět název výrobku, složení, čistý objem nebo hmotnost, název a sídlo výrobce a zemi původu, a to v barmském jazyce.

Možná úskalí a jak je překonat

Myanmarský trh s potravinami skýtá značné množství příležitostí, ale není bez rizik a omezení. Výraznou bariérou pro rychlejší růst celého odvětví představuje nedostačující infrastruktura a s tím spojené logistické problémy. Zdaleka nejde přitom jen o hustotu a kvalitu silniční či železniční sítě, kdy je třeba počítat s dlouhými přepravními časy. Zejména pro segment čerstvých a rychle se kazících potravin představuje značné úskalí malá a pouze postupně se rozšiřující kapacita chladících a mrazících skladů. Je však třeba říct, že v největším městě Rangúnu situace zdaleka není tak tíživá, proto je možné alespoň v počáteční fázi pronikání na myanmarský trh své aktivity soustředit na Rangún s necelými 5,5 miliony obyvatel. Ten je navíc přístavním městem, takže zde odpadají i starosti s dálkovou pozemní přepravou zboží.

Jiným typem omezení je stále poměrně vysoká konzervativnost spotřebitelů, kteří preferují domácí či alespoň zavedené značky. Je třeba počítat s tím, že vybudování značky na myanmarském trhu bude trvat určitou dobu a toto úsilí si vyžádá náklady a trpělivost. Na druhou stranu, pokud se značku vybudovat podaří, právě tato konzervativní povaha spotřebitelů zajistí, že bude poměrně dlouho trvat, než zákazníci přejdou k novějším výrobkům/jiným výrobcům.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún