Adopce (recepce mezinárodního práva)

Adopce (recepce mezinárodního práva)

Adopce se tradičně využívá v anglosaském právním prostředí. Při adopci dochází k osvojení mezinárodního práva vnitrostátním soudcem v jeho rozhodovací praxi. Při recepci mezinárodního práva do práva vnitrostátního může dojít ke vzájemné kolizi právních řádů. V zásadě mohou vzniknout tři situace:
a) Ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva jsou v plném souladu: V tomto případě ke kolizi právních řádů nedochází, proto není ani nutná úprava vnitrostátního právního řádu.
b) Ustanovení mezinárodního a vnitrostátního práva jsou v rozporu a tudíž jsou vzájemně neslučitelná: V tomto případě je třeba uvést vnitrostátní právo do souladu s právem mezinárodním. Může se jednat o přijetí nové národní právní úpravy (nebo novelizaci úpravy stávající) a to v případě, že právní úprava požadovaná mezinárodním právem v národním právu chybí. Nebo se naopak může jednat o situaci, kdy mezinárodní právo nějaké jednání nedovoluje nebo zakazuje a pak je nezbytné vnitrostátní právní úpravu, jež je s mezinárodním závazkem v rozporu, zrušit nebo změnit.
c) Ustanovení vnitrostátního práva jdou nad rámec práva mezinárodního tím, že fyzickým a/nebo právnickým osobám zajišťují lepší právní postavení než mezinárodněprávní úprava: V tomto případě se nejedná o neslučitelnou národní právní úpravu, která by byla v rozporu s mezinárodním právem, ledaže by předmětná vnitrostátní úprava byla mezinárodním právem zakázána. Národní právní úprava je plně v souladu s právem mezinárodním. Dokonce ani v případě, kdy by se stát rozhodl zrušit tuto nadstandardní národní úpravu, nedojde k porušení mezinárodního práva.