Právní princip

Právní princip

Právní principy jsou vůdčí zásady, které představují východiska práva (právního řádu) nebo určitého právního odvětví.
Principy spojuje s právními normami jejich regulativní charakter. Odlišují se však od nich ve dvou směrech. Vyznačují se větší abstraktností, nevyplývají z nich bezprostředně subjektivní práva a právní povinnosti, jako tomu je u právních norem. Z toho vyplývá, že na rozdíl od norem, které si nemají vzájemně odporovat (v normativním systému jsou logicky neslučitelné dvě normy, z nichž jedna určité chování dovoluje a druhá totéž chování zakazuje), je běžné, že principy působí navzájem kontradiktorně. Principy mají význam především v právotvorbě, použijí se ovšem též při interpretaci práva (zvláště při tzv. teleologickém výkladu) a při aplikaci práva.
Jsou zpravidla vyjádřeny v tzv. psaných pramenech práva (zejména v ústavách a normativních právních smlouvách v mezinárodním právu), nemalý význam mají i nepsané principy, považované někdy i za tzv. podpůrné prameny práva.