Výčet kumulativní

Výčet kumulativní

Kumulativní výčet znamená, že všechny podmínky k hypotéze (tj. podmiňující, skutkové části) právní normy musí nastat současně (tj. kumulativně), tedy žádná možnost výběru z více možností se v takovém případě nepřipouští. Nejedná se tedy o vyjádření variant v skutečném slova smyslu.
Z důvodu právní jistoty při tvorbě právního předpisu, že se skutečně jedná o výčet kumulativní, který nelze zaměnit s výčtem alternativním, je mezi předposlední a poslední položku výčtu vkládána spojka „a“, jejíž použití zcela jednoznačně zdůrazňuje kumulativní charakter výčtu (srov. opačný význam při použití spojky „nebo“). Stejného účinku však lze dosáhnout i tím, že se namísto spojky „a“ uvede čárka.