Zmocňovací ustanovení

Zmocňovací ustanovení

V nejobecnější právní rovině můžeme zmocňovací ustanovení chápat jako ustanovení, kterým norma A (která nesmí být nižší právní síly) legálně zmocňuje subjekt B k legitimnímu vydání normy C. Prováděcí předpis především nesmí nově upravovat věci, jejichž úprava patří do zmocňovacího předpisu.
V případě nařízení vlády je třeba rozlišovat, zda jde o nařízení vlády vydávané na základě generálního zmocnění (čl. 78 Ústavy) nebo zda je k vydání nařízení „zmocněna“ (tedy zavázána zákonodárcem) v konkrétním zákoně s tím, že
ve druhém případě musí zmocňovací zákonné ustanovení splňovat obecné požadavky kladené na zákonná zmocnění vyplývající zejména z příslušných ustanovení Ústavy a Listiny, resp. nálezů Ústavního soudu, a nařízení vlády může být v takovém případě vydáno jen v mezích příslušného zákonného zmocnění.
Vyhláška, jako prováděcí předpis k zákonu, může být vydána pouze na základě výslovného zmocnění v zákoně k jejímu vydání (čl. 79 odst. 3 Ústavy) a může obsahovat pouze právní normy, kterými nejsou překračovány meze tohoto zmocnění.
V případě tvorby zmocňovacích ustanovení je třeba vycházet z toho, že prováděcí předpis nebude provádět jen samotné zmocňovací ustanovení, ale příslušnou zákonnou úpravu jako takovou. Zmocňovací ustanovení proto nemohou
obsahovat normy, které nemají oporu v ostatním textu zákona, neboť v takovém případě by nebylo co provádět.
V případě podzákonných právních předpisů vydávaných orgány územních samosprávných celků je třeba rozlišovat zákonná ustanovení zmocňující k vydávání právních předpisů v přenesené působnosti (čl. 79 odst. 3 Ústavy) a zákonná
ustanovení „zmocňující“ k vydávání předpisů v působnosti samostatné (čl. 104 odst. 3 Ústavy). Zatímco právní předpisy vydávané v přenesené působnosti (nařízení obcí a krajů) jsou vydávány k provedení konkrétního zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, obecně závazné vyhlášky jsou vydávány „v mezích samostatné působnosti“ a nelze proto na ně klást zcela stejné požadavky jako na zmocňovací ustanovení pro vydávání prováděcích právních předpisů, a to zejména pokud jde o přesnost a konkrétnost předmětu právní úpravy, která má být podle zákona obsahem obecně závazných vyhlášek.
Pokud je v právním řádu prováděcí předpis, který byl vydán na základě již zrušeného zmocňovacího ustanovení, postupuje se takto: je-li vydaným prováděcím předpisem vyhláška nebo obecně závazný právní předpis registrovaný ve Sbírce zákonů, zruší se vyhláškou, v jejíž úvodní větě se uvede příslušný paragraf zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (pokud je kompetence jiného ústředního orgánu státní správy vymezena ve zvláštním zákoně, uvede se příslušný paragraf tohoto zákona); je-li vydaným prováděcím předpisem nařízení vlády, zruší se nařízením vlády, v jehož úvodní větě se uvede čl. 67 odst. 1 Ústavy České republiky.
Skutečnost realizace zmocnění se projeví v úvodní větě nařízení vlády nebo vyhlášky. Zvláštním případem je zmocnění k vyhlášení úplného znění novelizovaného zákona ve Sbírce zákonů (čl. 11a Legislativních pravidel vlády).
Podrobnosti upravuji Legislativní pravidla vlády.