Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5119.

Zpráva

výboru ustavně-právního

o vládním návrhu (tisk 5061) zákona

o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé.

Ústavně-právní výbor schválil vládní návrh zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky československé s těmito změnami:

§ 1. pozměněn tak, aby bylo patrno, že ve dny v něm vyjmenované platí pouze dosavadní předpisy o svátcích, nikoliv pak předpisy o nedělním klidu, pokud ovšem pro život veřejný neustanovuje jinak § 4. S touto změnou souvisí též, že v nadpise zákona bylo škrtnuto slovo "nedělích".

§ 2. změněn tak, aby v souhlase s § 1 byly dny v něm vyjmenovány pouze podle data kalendářního. Pro výčet těchto dnů však zachována původně navržené pořadí historické, což souvisí s tím, že význam památných dnů kotví většinou v historii.

Změny provedené v § 3 mají za účel odstraniti některé pochybnosti z oboru policejního práva trestního.

Změny provedené v § 4, souvisejí se změnami provedenými v § 1. Jimi byly na roveň postaveny dny sváteční a dny památné (s výjimkou 28. října) v tom směru, že pro veřejný život (veřejné úřady, ústavy, školy a podniky, jakož i pro školy s právem veřejnosti) platí pro všechny tyto dny předpisy o nedělním klidu. Poněvadž však podniky veřejné (železnice, pošty) nemohou v zájmu hospodářského života zachovávati plný nedělní klid, zvláště tehdy, připadá-li den sváteční nebo památný na sobotu nebo na pondělí, bylo nutno zmocniti vládu, aby mohla nařízením stanoviti výjimky, pokud jest jich třeba v zájmu nerušeného provozu podniků veřejných. Konečně pozměněn ještě paragraf tento způsobem tím, že předpisy o započítávání nedělí do lhůt mají platiti nejen pro právo formální (řízení soudní a správní), nýbrž i pro právo hmotné.

V § 5. stylisována lépe zrušující klausule.

V Praze dne 20. března 1925.

Zákon

ze dne..............................

o svátcích a památných dnech republiky Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Posavadní předpisy o svátcích platí s výhradou ustanovení § 4. napříště pro tyto dny: 1. leden, 6. leden, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, 29. červen, 15. srpen, 1. listopad, 8. prosinec a 25. prosinec.

§ 2.

Památnými dny republiky Československé jsou:

5. červenec, 28, září, 6. červenec, 1. květen a 28. říjen jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb. z. a n.

§ 8.

Pro den 28. října platí veškerá ustanovení o nedělích.

Politické (policejní) úřady prvé stolice mohou podle místních poměrů vydati pro veřejné úřady, ústavy, podniky a školy, jakož i pro školy s právem veřejnosti ustanovení směřující k důstojné zevní oslavě tohoto dne.

Neuposlechnutí těchto ustanovení trestají politické (policejní) úřady první stolice (policejní administrativní vrchnosti) pokutou až do 10.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do jednoho měsíce. Nedobytná pokuta budiž proměněna v přiměřené vězení (uzamčení) až do jednoho měsíce.

Pokuty plynou do státní pokladny.

§ 4.

Pro ostatní památné dny jakož i pro dny vyjmenované v §u 1. platí předpisy o nedělích, pokud jde o počítání lhůt, a dále vztahují se na ně ustanovení o klidu nedělním, pokud jde o veřejné úřady, ústavy, podniky a školy veřejné, jakož i školy s právem veřejnosti. Vláda může nařízením stanoviti výjimky pro podniky veřejné v zájmu nerušeného jich provozu.

§ 5.

Veškerá dosavadní ustanovení o dnech svátečních, pokud se nesrovnávají s tímto zákonem, jakož i o dnech noremních se zrušují. Nedotčena zůstávají ustanovení článku 13 zákona ze dne 25. května 1868, č. 49 ř. z., a § 19 zák. čl. LIII:1868.

§ 6.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

§ 7.

Zákon nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1925.