Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

1. Posavadní předpisy o svátcích platí s výhradou ustanovení § 4 napříště pro tyto dny: 1. leden, 6. leden, pondělí velikonoční, pondělí letnicové, Boží tělo, 15. srpen, 1. listopad, 25. a 26. prosinec.

2. Tím se mění § 1 zákona ze dne 3 dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr vnitra v do hodě se zúčastněnými ministry.

Již při usnášení svátkového zákona č. 65/1925 Sb. z. a n. bylo vyslovováno očekávání, že obecné mínění těžko se přizpůsobí úpravě, která zrušuje vánoční, velikonoční a svatodušní dvojsvátky. Očekávání toto se potvrdilo. Svátkový zákon v oné části, která zasáhla rušivě tuto dlouhověkou zvyklost, jest pociťován jako příliš krutý.

Instituce jarních, letních a zimních dvojsvátků nemá v podstatě do sebe nic církevního. Naopak, jejich tradice je dávno předcírkevní a předkřesťanská.

Přítomná osnova, zavádějíc mezi svátky opětně pondělí velikonoční a letnicové, jakož i druhy svátek vánoční, ruší současně v náhradu tyto dny, jakožto státem uznávané svátky: Nanebevstoupení Páně Petra a Pavla a 8. prosinec. Ruší je jednak vzhledem k tomu, že jejich výlučná konfesní povaha zvláště vyniká, jednak vzhledem k jejich časovému umístění. Po jejich zrušení a za současného zavedení tří dvojsvátků budou dny prázdně v roce rovnoměrněji rozděleny.

Podepsaní doporučují, aby návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.