Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národně-socialistická parlamentní delegace již při projednávání státního zákona o úpravě svátků dne 21. března 1925 závazně prohlásila, že druhé svátky o vánocích, velikonocích a letnicích považuje za právně vydržené ferie, nutné k odpočinku všeho pracujícího obyvatelstva. Březnový zákon svátkový z roku 1925 byl i tehdejší koalicí a vládou považován za prvou část úpravy svátkové a proto právem nár.-soc. poslanecký klub prohlásil, že doufá ve všeobecnou dohodu stran k trvalému zavedení pondělků velikonočních a letnicových, jakož i 26. prosince jako dnů svátečních již od jara 1926.

V březnu 1926 došlo však k pádu národní koalice a úřednická vláda definitivní úpravu zákona o svátcích nepředložila, ač to bylo netajeným úmyslem velké většiny parlamentních stran. Proto podali nár. soc. poslanci F. Zeminová, dr. Patejdl a F. Prášek v březnu 1926 sami iniciativní návrh na definitivní úpravu svátkovou v celé republice. V § 1 výslovně vedle zavedení svátků jiných navrhli také pondělí velikonoční a o letnicích, jakož i 26. prosinec za trvalé a pevné dny sváteční v celé republice.

V odůvodnění udáno bylo správně, že církevní ráz při těchto svátcích dávno neexistuje. Svátky vánoční slaví stejně radostně jako svátky rodinné příslušníci různých církví stejně jako bezvěrci. Velikonoční svátky a letnice používají se po dlouhou řadu let k zájezdům do přírody nebo k pořádání sjezdů, výstav a jiných všeužitečných sociálních nutností.

Zrušení druhých svátků o velikonocích atd. narazilo na odpor všeho občanstva. Proto se také druhé svátky o vánocích velikonocích i letnicích slaví dále. V obchodech, továrnách a dílnách se z 90 procent ve dnech těch nepracuje. Stejně ve školách není vyučování. Jenom výminečně některé podniky státní, zejména všechny tabákové továrny drží se litery zákona a nechávají dělnictvo a zaměstnanectvo pracovati jako v kterýkoliv den všední. Tím se vytvářejí rozdílné pracovní poměry mezi zaměstnanci soukromými a veřejnoprávními, z čehož roste zbytečně nespokojenost a přesvědčení, že otázka svátková definitivně musí být u nás vyřešena.

Obrací se proto podepsaní poslanci k vládě republiky a táží se:

1. Jest vláda ochotna předložiti do tří dnů návrh novelisace svátkového zákona sněmovně, v němž by definitivně byla kladně vyřešena otázka všeobecně vžitých druhých svátků o velikonocích atd.?

2. Jest vláda ochotna působiti ve sněmovní majoritě, aby podkladem svátkové novelisace stal se současně iniciativní návrh poslanců F. Zeminové a spol. čís. 213 z 10. března 1926?

3. Nařídí vláda, ježto všeobecně se za feriální dny uznávají pondělky velikonoční atd. i v soukromých továrnách, dílnách, obchodech i ve školách a v samosprávě aby také ve všech státních podnicích, zejména v tabákových továrnách, byl nařízen již letos o velikonočním a letnicovém pondělí všeobecný placený klid práce?

Navrhujeme slavné sněmovně, aby o naléhavé této interpelaci a event. vládní odpovědi byla zahájena rozprava ihned.