Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) § 1 zákona č. 65/1925 Sb. z.,a n. se mění a bude zníti takto:

"Posavadní předpisy o svátcích platí s výhradou ustanovení §u 4 napříště pro tyto dny: 1. leden, 6. leden, pondělí velikonoční, Nanebevstoupení Páně, pondělí svatodušní, Boží Tělo, 29. červen, 15. srpen, 1. listopad, 8. prosinec, 25. a 26. prosinec."

(2) Druhá věta §u 4 téhož zákona se mění a bude zníti takto: "Vláda může nařízením stanoviti výjimky pro podniky veřejné v zájmu nerušeného jich provozu, nebo může se usnésti, aby úpravu tuto provedla příslušná ministerstva, jež ji mají vyhlásiti přiměřeným způsobem."

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Předlohou touto vychází vláda vstříc opětovnému naléhání interesentů, aby druhé svátky velikonoční, svatodušní a vánoční byly prohlášeny zákonem za dny sváteční. Dny tyto kladou se nyní na roveň ostatním dnům svátečním a památným ve smyslu zákona čís. 65/1925 Sb. z. a n. a budou tedy platiti o nich veškerá ustanovení § 4 téhož zákona. Budou tedy též pro tyto nové dny sváteční platiti předpisy o nedělích, pokud jde o počítání lhůt, a dále budou se na ně vztahovati ustanovení o klidu nedělním, pokud jde o veřejné úřady, ústavy, podniky a školy veřejné, jakož i školy s právem veřejnosti.

Při této příležitosti navrhuje vláda dále, aby byl novelisován i § 4 zákona, a to způsobem tím, že by výjimky pro podniky veřejné z ustanovení platných pro dny sváteční a památné mohla povolati nejen vláda, nýbrž na základě jejího usnesení i příslušná ministerstva. Na obsahu tohoto usnesení bude záležeti, bude-li příslušnou úpravou pověřeno v tom kterém případě bud' jen příslušné resortní ministerstvo, nebo bude-li třeba, by jednalo v dohodě s ministerstvy ve věci této zúčastněnými se širšího hlediska, tak ku př. ministerstvem obchodu, financí či vnitra. Navržené doplnění zákona jest nutné proto, poněvadž se v praksi ukázalo, že vzhledem k různotvárnosti poměrů v jednotlivých podnicích veřejných není možno úpravu takovou provésti generelně vládním nařízením. Úpravu takto provedenou bude třeba ovšem podle povahy věci vhodným způsobem vyhlásiti (ve Sbírce zákonů a nařízení, v Zemských věstnících, v úředním listě, ve věstníku příslušného ministerstva atd.), na což jest též v textu novelisace již pamatováno.

Vláda doporučuje, aby osnova tato v obou sněmovnách byla přikázána výboru ústavně-právnímu ku podání zprávy do osmi dnů.