NS RČS 1935-1938, PS, 155. schůze, část 2/4 (19. 11. 1938)

Promiňte, pánové, že se jako zpravodaj ústavního zákona musím dotknouti hospodářských poměrů a nejdůležitějšího hospodářského programu, a to se zřetelem na velké změny Podkarpatské Rusi.

Úhrnná plocha Podkarpatské Rusi činí 1,260.848 ha. Vídeňským rozhodčím výrokem ze dne 3. listopadu 1938 bylo postoupeno maďarskému státu 152.300 ha. Nynější Podkarpatská Rus má území měřící 1,108.548 ha. Dříve bylo na Podkarpatské Rusi 485 katastrálních obcí, nyní 377. Dříve měla Podkarpatská Rus asi 820.000 obyvatelů. Na zmenšeném území zůstalo asi 660.000 obyvatelů, z nichž asi 60.000 patří k národnosti židovské, 17.000 k národnosti maďarské, 15.000 k národnosti rumunské, 12.000 k národnosti německé, 525.000 k národnosti ruské a asi 31.000 k národnosti české.

Ztratili jsme tři největší města na Podkarpatské Rusi, která měla v r. 193 0 obyvatelů: Užhorod 26.675, Berehovo 19.007 a Mukačevo 26.102. V roce 1938 měla tato města ke dni 1. listopadu úhrnem asi 100.000 obyvatelů. Ztratili jsme hlavní železniční spojení Košice-Čop-Berehovo-Sevluš. Mimo to byla ztracena hlavní automobilová silnice Užhorod-Mukačevo-Berehovo-Sevluš.

Bylo ztraceno asi 2000 ha vinic s ročním výnosem asi 70 až 100 tisíc hl vína. Dále bylo ztraceno asi 2000 ha tabákových polí s roční sklizní 2 milionů kg tabáku, s roční tržbou asi 9 milionů Kč. Byla ztracena asi jedna třetina ovocných stromů s roční sklizní asi 100.000 q ovoce s ročním výnosem 12 milionů Kč. Spolu s tím byly ztraceny velké státní vinné sklepy v Berehově a Mužijově, velká tabáková továrna v Mukačevě, 2 velkosklady tabáku v Berehově, 2 velké ovocnářské školy lihovary v Užhorodě a Mukačevě.

Nejcitelnější ztrátou jest ztráta žitné oblasti v okresech Užhorod-Mukačevo-Berehovo, s níž bylo ztraceno asi 80.000 ha chlebovin všech druhů, čítajíc v to i kukuřici. tímto územím byla ztracena roční sklizeň 1.25 mil. q obilí, z něhož jedna čtvrtina, to jest 300.000 q byla odevzdána obilní společnosti.

Následkem toho se zhoršila zásobovací situace obyvatelstva Podkarpatské Rusi. Byl ztracen vzorný statek Veliká Bakta, který zásoboval zušlechtěnými semeny celou zemi. Ztratili jsme 4 velké moderní sýpky v Užhorodě, Mukačevě, Baťově a Berehově, které byly postaveny skoro za 7 mil. Kč, a každá z nich mohla pojmouti po 200 vagonů obilí. Ztratili jsme dále asi 20 % hovězího dobytka v počtu asi 50.000 kusů.

Velmi citelné jsou ztráty zemědělského průmyslu. V Užhorodě, Mukačevě a Berehově jsme ztratili 5 velkých mlýnů, jejichž roční výroba činila 70 % veškerého mlynářského průmyslu. Na celé Podkarpatské Rusi jest nyní jeden, nejvýše dva větší mlýny moderně zařízené, jinak jest celá země bez mlynářského průmyslu.

Dále bylo ztraceno 70 % veškerého lihovarnického průmyslu s ročním kontingentem 7000 hl lihu. V Užhorodě a Mukačevě byly postaveny moderní jatky a chladírny, které se rovněž dostaly do maďarských rukou. Nejvíce však utrpěl průmysl stavitelský, kde byly ztraceny cihelny v Berehově a Užhorodě a průmysl ztratil elektrárny.

Se zřetelem k tomu Podkarpatská Rus stojí před novými hospodářskými úkoly: 1. Vystavěti železnici z Velikého Berezného přes Perečín, Svalavu, Dovhé do Velikého Bočkova a vystavěti velkou autostrádu týmž směrem. K tomu lze připojiti vedlejší spoje železniční a silniční. 2. Nutno zajistiti do nové sklizně pravidelné a dostatečné zásobování veškerého obyvatelstva nejdůležitějšími potravinářskými výrobky, zvláště kukuřicí, moukou, cukrem, petrolejem atd. 3. Velmi nutno jest poskytnouti možnost karpatoruskému obyvatelstvu, aby při nynějším složitém železničním spojení mohlo prodávati a vyvážeti své výrobky, zvláště dobytek, víno, dříví atd. 4. Nutno ihned počíti s četnými stavbami, jako s výstavbou hlavního města, se stavbou nových nemocnic, nových okresních úřadů, nových škol, nových selsko-hospodářských skladišť atd. 5. Zemědělským a lesním dělníkům na Podkarpatské Rusi byly ztrátou postoupených území odňaty velké výdělečné možnosti. Proto je nezbytno vybudovati na Podkarpatské Rusi nový průmysl, hlavně výrobu papíru, buničiny, průmysl mlynářský, stavební, lihovarnický atd. 6. Za ztracené vinice, tabákové plantáže, ovocné sady nutno zřizovati nové vinice, nové tabákové plantáže, nové ovocné sady, což poskytne zemědělským dělníkům velký výdělek. 7. Státním lesům na Podkarpatské Rusi připadá za nových podmínek velký úkol v hospodářském životě země. Mají možnost dostati větší investiční půjčky a proto musíme očekávati, že splní velký plán staveb komunikačních, průmyslových, pozemních atd., a že zvýšenou exploatací lesů přispějí ke zvýšení možnosti obyvatelstva získati práci.

To jsou nejdůležitější hospodářské požadavky podkarpatoruského lidu. Na vládu čeká velký, odpovědný úkol nově vybudovati hospodářský život země. Pokud se podaří splniti tyto hospodářské požadavky se zřetelem k nově vytvořené situaci, potud bude karpatoruský lid šťasten a spokojen. Nyní jest naším cílem spolupracovati a spojiti všechny tvůrčí národní síly k výstavbě nové Podkarpatské Rusi.

Karpatoruský lid přijímá tuto autonomii s pocitem plného uspokojení a vděčnosti a jeho rozhodným přáním, aby byl plně uspokojen, jest, aby složení vlády odpovídalo národnostnímu rozvrstvení, národnostnímu citu karpatoruského lidu.

Provedením tohoto návrhu byl splněn slib ústavní listiny, podle něhož měla býti dána Podkarpatské Rusi nejširší autonomie, slučitelná s jednotností republiky Československé. Podkarpatská Rus bude míti svůj sněm se zákonodárnou mocí širší, než ustanovuje ústavní listina. V čele Podkarpatské Rusi bude vláda, jejíž členové budou členy vlády republiky Československé a v jejichž rukou bude soustředěna veškerá vládní výkonná moc karpatoruské země. Lid na Podkarpatské Rusi získá tím všechny předpoklady, aby se mohl v mezích Česko-Slovenské republiky svobodně rozvíjeti jak kulturně a politicky, tak i sociálně a hospodářsky.

Ústavně právní výbor očekává a doufá, že se provedením návrhu zvýší oddanost Podkarpatské Rusi ke státu a že tím bude zesílen základ našeho státu.

Ať žije svobodný stát Čechů, Slováků a Karpatských Rusů.

Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor projednal návrh ústavního zákona o autonomii Karpatské Ukrajiny. Provedením této osnovy bude splněn slib ústavní listiny, podle něhož má býti území Podkarpatské Rusi vypraveno nejširší autonomií slučitelnou s jednotností republiky Československé. Podkarpatská Rus bude míti vlastní sněm s pravomocí mnohem širší, než jakou stanoví ústavní listina. V čele Podkarpatské Rusi bude státi vláda, jejíž členové budou členy vlády republiky Československé a v jejichž rukou se bude soustřeďovati až na některé výjimky všechna vládní a výkonná moc v zemi. Národ jihokarpatských Rusínů získá tím všechny předpoklady, aby se mohl v rámci Československé republiky svobodně vyvíjeti jak kulturně a politicky, tak sociálně a hospodářsky. Výbor očekává s důvěrou, že provedení osnovy zákona zvýší oddanost jihokarpatských Rusínů ke státu a ze se tím základy státu upevní.

Z uvedených důvodů navrhuje ústavněprávní výbor přijetí tohoto návrhu se změnami uvedenými v textu, jakož i se změnami, vyplývajícími podle návrhu k tisku 1432.

Slavná sněmovno! Při této historické příležitosti dovoluj i si projeviti upřímný dík všem, kteří spolupracovali na této autonomii. Projevuj i dík především vládě Československé republiky, panu předsedovi vlády arm. gen. Syrovému, projevuji dík panu předsedovi sněmovny Malypetrovi, panu min. Černému a všem členům vlády, panu předsedovi ústavně-právního výboru, jakož i všem politickým i veřejným činitelům, kteří se stavěli za spravedlivé požadavky karpatoruského národa. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Pan poslanec Beran, Hampl a Sidor podali návrh podle §u 47 jedn. řádu, aby se o osnovách ústavních zákonů o autonomii Slovenské krajiny a Podkarpatské Rusi nekonala rozprava.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Návrh posl. Berana, Hampla a Sidora podle §u 47 jedn. řádu:

Chvíle uzákonění obou těchto zákonů zůstane provždy památnou. Nechtějíce tuto historickou chvíli zatěžovati jakýmkoliv pro jevem, navrhujeme, aby se o těchto osnovách rozprava nekonala.

Předseda (zvoní): Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Berana, Hampla a Sidora podle §u 47 jedn. řádu, aby se o osnovách ústavních zákonů o autonomii Slovenské krajiny a Podkarpatské Rusi rozprava nekonala, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat. (Ke slovu byli přihlášeni posl. dr Clementis a Borkaňuk.)

Žádám nyní o přečtení pozměňovacího návrhu, který došel k odst. 1 pořadu.

Sněmovní tajemník dr Říha (čte):

Návrh posl. dr Černého, Siváka, dr Klapku, Staška, Pekárka, Ježka, inž. Nečasa:

Podpísaní navrhujú, aby vo zpráve ústavnoprávneho výboru o návrhu posl. Hlinku, Sidora, dr Sokola a dr Tisu (tlač 1429) na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tlač 1432) boly učinené zmeny, ako je to vyznačené v prílohe:

V čl. I na konci nahradzuje sa skratka "zák. čís. 121/1920 Sb. z. a n." týmto znením: "zákona zo dňa 29. februára 1920, č. 121 Sb. z. a n., ktorým sa uvádza ústavná listina Česko-Slovenskej republiky."

V čl. V, odseku 1 nahradzujú sa slová "vykonajú sa" slovami "vypíše slovenská krajinská vláda tak, aby sa mohly vykonať".

V §e 4, odseku 1, bode 2 pripojujú sa na konci slová "obchodnej a tarifnej politiky, vývozu a dovozu".

V §e 4, odseku 1, bode 10 pripoja sa na konci slová "zásad nepriamych dani vôbec".

V §e 4, odseku 1, bode 12 vypúšťajú sa slová "k ochrane meny a", jako aj ustanovenia, ktoré sú uvedené v zátvorke.

K §u 5 pripojí sa nový, 3. odsek tohoto znenia:

" (3) K zákonom vo veciach § 4, ods. 1, bod 12 je potrebné, aby väčšina určená v ústavnej listine zahrnovala v sebe aj primeranú väčšinu členov snemovní zvolených na území Slovenskej krajiny."

V §e 11, ods. 1 výpočet bodov za bodom 10 doplní sa ďalším bodom 12.

V §e 12, odsek 1 vynechávajú sa slová "alebo iný minister zo Slovenskej krajiny".

V §e 13, odsek 3 vypúšťajú sa slová "V dobe pokoja" a slová "pokiaľ možno".

V §e 15, ods. 1 výpočet bodov doplní sa za bodom 10 ďalším bodom 12.

V §e 18 mení sa odsek 2 a znie takto:

" (2) Ku zcudzeniu majetku, ktorý podľa

§ 4, ods. 11 prechádza do vlastníctva krajín, potrebný je súhlas Národného shromaždenia."

Předseda (zvoní): Žádám pana zpravodaje posl. dr Sokola, aby se vyslovil k podaným návrhům.

Zpravodaj posl. dr Sokol: Nakoľko neide o podstatné zmeny a na pozmeňovacích návrhoch dohodli sa zástupcovia celej koalície, nič nenamietam proti pozmeňovacím návrhom a doporúčam, aby boly prijaté.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování, a to odděleně o každé ze společně projednávaných osnov.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově ústavního zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tisk 1432).

Zpravodajem je p. posl. dr Sokol.

Osnova zákona má 2 části, z nichž prvá obsahuje 7 článků, druhá 19 paragrafů v 5 hlavách, dále nadpis zákona, nadpisy částí, jednotlivých hlav a úvodní formuli.

Poněvadž mi byly podány pozměňovací návrhy, mám v úmyslu dáti hlasovati takto:

Nejprve o celé osnově zákona najednou v úpravě přečtených pozměňovacích návrhů posl. dr Černého, Siváka, dr Klapky, Staška, Pekárka, Ježka a inž. Nečase, jejichž přijetí doporučuje pan zpravodaj; teprve kdyby tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle §u 33 úst. listiny a §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců, dám sečísti hlasy.

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů, a to: p. posl. inž. dr Fulík v 1. a 2. úseku, p. posl. Michálek v 3. a 4. úseku, p. posl. Bergmann v 5. a 6. úseku a na presidiální tribuně, a p. posl. Jaša aby s p. tajemníkem sněmovny zjistili výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou ústavního zákona, t. j. s jejími dvěma částmi, z nichž prvá obsahuje 7 článků, druhá pak v 5 hlavách 19 paragrafů, dále s nadpisem zákona, s nadpisy částí a jednotlivých hlav a s úvodní formulí v úpravě přečteného návrhu posl. dr Černého, Siváka, dr Klapky, Staška, Pekárka, Ježka a inž. Nečase, nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Podle provedeného sčítání hlasů vyslovuje se pro přijetí osnovy zákona 142 hlasů, proti 21 hlasů.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu ústavního zákona v úpravě pozměňovacího návrhu posl. dr Černého, Siváka, dr Klapky, Staška, Pekárka, Ježka, inž. Nečase kvalifikovanou většinou třípětinovou z nynějšího počtu všech poslanců.

Osnova zákona je tudíž přijata jakožto zákon ústavní ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy ústavního zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tisk 1432).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Sokol: Nie.

Předseda (zvoní): Není jich.

Než budeme hlasovati, upozorňuji, že § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech poslanců, poněvadž ve čtení prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.

Při hlasování dám sečísti hlasy.

Žádám tudíž tytéž pp. zapisovatele jako při čtení prvém, aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů.

Jsou to pp. posl. dr inž. Fulík, Michálek, Bergmann a Jaša.