NS RČS 1935-1938, PS, tisk 316 (2. 11. 1918)

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období 2. zasedání

316.

Návrh

poslanců Petra, Bezděka, dra Mičury, Čavojského a Schiitze

no novelisaci zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a o. o svátcích a památných

dnech republiky Československé.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na následujícím znění zákona:

Zákon

ze dne ................

o dnech se svátečním klidem republiky Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Za dny se svátečním klidem ustanovuji
se napříště tyto dny:

1. leden, 6. leden, pondělí velikonoční,
1. květen, Nanebevstoupení Páně, pondělí
svatodušní, den Božího Těla, 29. červen,
5. červenec, 15. srpen, 28. září, 28. říjen,
8. prosinec, 25. a 26. prosinec.

§2.

Pro všecky tyto sváteční dny nařizuje
se všeobecný klid práce a vztahuje se na
ně ustanovení o nedělním klidu. Vláda
stanoví nařízením nutné výjimky pro pod-
niky provozovat v zájmu veřejném.

§3.

Neuposlechnutí těchto ustanovení tre-
stají politické (policejní) úřady první sto-
lice pokutou od 500 do 5000 Kč, nebo vě-
zením od tři dnů do 1 měsíce. Pokuty
plynou do pokladen obecních a budiž jich
použito k podpoře sociálních a charita-
tivních zřízení obcí.

§4.

Veškerá dosavadní ustanovení o svá-
tečních a památných dnech republiky, po-
kud se nesrovnávají s ustanoveními to-
hoto zákona, se ruší.

§5.

Provedením tohoto zákona pověřuje se
ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými
ministry.

§6.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení.

Odůvodnění.

V návrhu uvedené dny byly vždy od
veliké většiny obyvatelstva slaveny a
toto z náboženských důvodů touží, aby
nová úprava, zaručující v tyto dny ne-
dělní klid, byla zavedena co nejrychleji.
Jest to zapotřebí tím spíše, protože dnešní
stav jest neudržitelný. V uvedené svátky
jest zaveden jen sváteční klid a ten jest
dodržován jen státními a veřejnými úřa-
dy a ve školách. Obchody a živnosti jsou
uváděny ve zmatek. Některé drží je jako
neděli, některé jako dny s klidem sváteč-
ním, některé vůbec ne. I z tohoto důvodu
jest zapotřebí nové úpravy. Dělnictvo pak
podle svých kolektivních smluv jest ve
většině těchto svátků nuceno pracovati,
ač veliká část jeho z náboženských dů-

vodů přeje si svěcení. Okolnost, že jen
ono jest nuceno ve dny sváteční praco-
vati, zatím co ostatní vrstvy obyvatel-
stva mají volno, či mohou volno z vlast-
ního rozhodnutí míti a svátky slaviti,
vzbuzuje u něho dojem společenské pod-
řadnosti. Nutno ještě upozorniti i na so-
ciální význam nedělního klidu o svátcích.
V době dnešní hospodářské krise, zvláště
když není ještě možno provésti zákon
o zkrácení pracovní doby, zavedení ne-
dělního klidu o svátcích mělo by význam
veliký.

Provedení tohoto zákona nevyžaduje
vůbec finančního nákladu a proto není
třeba návrhu na úhradu.

Tento návrh zákona budiž přidělen k projednání výboru iniciativnímu a
ústavně-právnímu.

V P r a z e dne 20. února 1936.

Petr, Bezděk, dr. Mičura, Čavojský, Schütz,

Šamalík, Otáhal, Brukner, Vičánek, Košek, Světlik, dr. Novák, Stašek, Stanislav,
Janalík, Bayer, dr. Hula, Říčář, Sedláček, Knotek, Hintermüller, dr. Jos. Dolanský.