NS RČS 1935-1938, PS, tisk 1122, část č. 2 (2. 11. 1918)

 

8

menovaný úrad na Slovensku najmä v kruhoch
muzeálnych a kultúrnych pracovníkov stratil úplne
dôveru, lebo takto už viac ráz dokázal, že pamät-
nosti slovenské nie je schopný zachraňovať. (Na
ostatné prípady poukážem v osobitnej interpe-
lácii. )

3. Národní museum v Prahe zmocnilo sa ne-
právom jedinečnej pamiatky slovenského národo-
pisu spôsobom v kultúrnom svete neobvyklým,
čo je a bude pre Slovensko mementom.

A konečne konštatujem, že vláda ČSR, dáva-
júc svoju odpoveď zo dňa 2. októbra tohoto roku
na moju interpeláciu, bola mylne a nedostatočne
informovaná svojimi vlastnými úradmi, pretože
bola zamlčaná ich apriórna snaha odviezť Joklov
dom zo Slovenska do sbierok Národního musea
v Prahe.

Preto podpísaní pýtajú sa vlády:

1. Či hodlá nariadiť, aby Slovensku neprávom
a protizákonne odvezená patmätnosť, čičmanský
Joklov dom, bola vrátená, a prevezená do Slo-
venského národného múzea, kde ako neodcudzi-
teľný majetok slovenského ducha a práce ľudu i
výlučne patrí?

2. Či hodlá v budúcnosti na základe uvede-
ných platných zákonov prekaziť podobné kultúrne
pašeráctvo a disciplinárne stihať úrady, ktoré vy-
vezenie spomenutej pamätnosti svojou ľahostaj-
nosťou umožnily?

V Prahe dňa 15. novembra 1937.

Florek,

Čavojsky, Danihel, Dembovský, Drobný, Kendra,
Hlinka, dr Pružinský, Surovjak, Šalát, dr Tiso,
dr Wolf, dr Pješčak, Bródy, dr Sokol, Longa,
Schwarz, Slušný, Sivák, Turček, Sidor, Haščík.

1122/X.

Interpelace

poslanců dr Neumana, Hintermüllera
a Dlouhého

ministrovi veřejných práci
a ministrovi železnic

ve věci stavby železničních podjezdů
v Českých Budějovicích.

Statni sítnice České Budějovice-Tábor-Pra-
ha je na katastru města České Budějovice pře-

tata tratí České Budějovice-Cheb u zastávky
České Budějovice-Staré město a dále tratí České
Budějovice-Mezimostí-Praha u zastávky České
Budějovice-Akciový pivovar.

V důsledku stálých nehod a katastrof bylo
v roce 1927 provedeno zlepšení přejezdu u za-
stávky »Staré město* tím, že přejezd byl rozší-
řen ze 7. 5 m na 13 m.

Z podnětu Jihočeského autoklubu a městské
obce českobudějovické jednalo se pak od počátku
roku 1928 se státní správou silniční a železniční

o řešení tohoto svízelného nedostatku hlavní ko-
munikace státní železničními nadjezdy, případně
podjezdy.

Ředitelství státních drah v Plzni v lednu 1928
sdělilo obci, že na projektu podjezdu u zastávky
»Staré město* se pracuje a že jej předloží mi-
nisterstvu. V únoru 1928 bylo konáno místní še-
tření, při němž předložen již generální projekt.

V roce 1931 deputaci obce, žádající zrychle-
ní úprav, bylo oznámeno, že se pracuje na po-
drobném projektu. Obec českobudějovická rozší-
řila svůj požadavek na druhý přejezd (u českého
pivovaru) a navázala jednání s ředitelstvím stát-
ních drah Praha-Jih v Praze.

V listopadu 1931 projekt byl předložen k ve-
řejnému projednání, v němž pokračováno v pro-
sinci téhož roku. V červnu 1932 z příkazu mi-
nisterstva železnic bylo jednáno již o obou úpra-
vách (železniční nadjezd u zastávky Staré město

Český akciový pivovar) v komisi na obou mí-
stech a dojednáno, že práce má být spojena (vý-
kop od pivovaru se dá do násypu u zastávky
»Staré město«). Ředitelství Praha-Jih bylo po-
věřeno, aby urychlilo projekční práce. V listopa-
du 1931 bylo konáno vyvlastňovací řízení a poli-
tická pochůzka pro plzeňskou trať (přejezd u za-
stávky »Staré město*).

Obecní zastupitelstvo města Českých Budějo-
vic dne 21. listopadu 1931 schválilo závazky obce
pro úpravu plzeňské trati. V červnu 1932 schvá-
lilo pak městské zastupitelstvo českobudějovické
prohlášení zástupců obce učiněné pro obě úpra-
vy. V září 1932 bylo uděleno stavební povolení
pro návrh na plzeňské trati.

V roce 1933 ředitelství Praha-Jih pracovalo
na projektu a sdělilo, že v roce 1934 bude úprava
vzata do stavebního programu. V říjnu 1935 bylo
komisionelní šetření o záležitosti nadjezdu u akcio-
vého pivovaru, jímž dány přesné směrnice pro
podrobný projekt.

V jarních měsících letošního roku pan ministr
veřejných prací se osobně přesvědčil o naléha-
vosti řešení těchto silničních nedostatků a učinil
opatření, aby záležitost byla urychleně řešena.

Poněvadž podle zpráv tisku záležitost vybu-
dováni zmíněných železničních podjezdů je teprve
v přípravném řízení a finančně nezabezpečena,
ačkoliv od roku 1928 se na řešení pracuje, táží
se podepsaní:

1. Jsou páni ministři veřejných prací a želez-
nic ochotni nařídit, aby příslušné řízení ve věci


9

železničních podjezdů v Českých Budějovicích by-
lo se vším urychlením ukončeno?

2. Jsou páni ministři ochotni nařídit, aby ke
stavbě těchto podjezdů bylo přikročeno v roce
1938?

V Praze dne 15. listopadu 1937.

Dr Neuman, Hintermüller, Dlouhý,

Uhlíř, Bábek, Šmejcová, Mikuláš, Tykal, Stejskal,

dr Klapka, Lanc, dr Patejdl, Hatina, Bergmann,

Zeminová, dr Moudrý, dr Kozák, Fiala, Richter,

dr Stránský, Netolický, Tichý, David.

1122/XI.

Interpelace

poslance Rudolfa Smetánky
ministrovi národní obrany

v záležitosti předčasného překládání dů-
stojníků do výslužby.

V poslední době množí se případy předčasné-
ho překládání důstojníků do výslužby před skon-
čeným 55. rokem věku, ač jejich kvalifikace činí
je i nadále dobře použitelnými ve prospěch obra-
ny státu vzhledem k jejich zkušenostem a zna-
lostem.

Podkladem pro předčasné jejich pensionování
jest podle mého názoru nesprávný výklad § 5,
druhého odstavce, bodu 2 zákona ze dne 17. února
1922, čís. 76. Sb. z. a n., podle kterého může MNO
přeložiti předčasně do výslužby voj. gážisty, kte-
ří mají nejméně 30 skutečných služebních let a
současně aspoň 40 služebních let započítatelných.

Je věcí právního názoru, zda zvýšené započí-
tání doby určitého pro stát cennějšího výkonu
voj. služby (služby řadové, v nemocnicích, vá-
lečné v Čs. republice a pod. ) podle shora uvede-
ného zákona může býti zvráceno v nevýhodu
pro dotčeného, ač zajisté zákonodárce mínil po-
dobné služby odměniti určitou výhodou oproti těm,
kteří podobné, nejvýše hodnotné voj. služby státu
neprokázali.

Dosavadní praksí se však často stává, že prá-
vě ti důstojníci býv. armády, kteří se po převratu
ihned do služeb republiky přihlásili, okamžitě
službu nastoupili a šli do pole, jsou oproti oněm,
kteří řadovou službu nekonali, nebo se, vyčkáva-
jíce do služeb republiky nehlásili, nebo si v zápo-
lí nalezli zaměstnání méně nebezpečné, než ono
v poli, jsou ve značné nevýhodě, poněvadž zvý-
šené započítání jejich hodnotné služby podle cito-

vaného zákona jest MNO podkladem pro uplatně-
ní § 5, druhého odstavce, bodu 2 téhož zákona
při předčasném překládáni do výslužby.

Na ony, kteří podobných, tak zvaných výhod
nemají, se zákon uplatniti nedá a je nutno pone-
chati je ve službě až do skončeni věku 55 let.

Úmyslem zákonodárce zajisté bylo a jest, aby
ono zvýšené započítání doby ztrávené ve službách
pro stát nejvýše hodnotných bylo jakousi vzpru-
hou a odměnou pro případ, kdy značnějším upo-
třebením v důsledku výkonu namáhavější a ne-
bezpečnější služby nastane předčasná nezpůso-
bilost k výkonu této a předčasný odchod do vý-
služby.

Zákonodárce mínil tímto ustanovením zajisti-
ti dotyčným osobám nárok na vyšší výslužné v
případe předčasného, zdravotním stavem vynuce-
ného odchodu ze služby.

Jest tedy toto zvýšené započítání určité slu-
žební doby možné jen k dobru dotčeného, nikoli
na jeho újmu.

Stávající prakse však vytváří z výhody ne-
výhodu, což za prvé úmyslem zákonodárce za-
jisté nikdy nebylo, za druhé odporuje normálnímu
právnímu cítění a za třetí vytváří ovzduší, že jest
lépe a výhodnější pro jednotlivce těmto pro stát
nejhodnotnějším voj. službám se vyhýbati.

Rozdíl při věkově stejně starých důstojnících
činí až 3 léta (2 roky za službu řadovou a jeden
rok válečný na Slovensku), t. j. jedna platová
stupnice, o kterou přicházejí právě ti důstojníci,
kteří sloužili řadově, do služeb čs. armády se
ihned přihlásili a konali válečnou službu na Slo-
vensku u operujících vojsk.

Výhoda zvrhá se takto v nevýhodu nespráv-
ným a pro budoucnost nebezpečným výkladem
zákonného ustanovení.

Podepsaní táži se proto pana ministra:

1. Jest panu ministrovi Národní obrany zná-
ma prakse předčasného překládáni důstojníků do
výslužby před skončeným 55. rokem věku, ač je-
jich kvalifikace a zdravotní stav činí je i nadále
velmi dobře použitelnými v prospěch obrany státu
vzhledem k jejich zkušenostem a znalostem?

2. Jest panu ministrovi Národní obrany zná-
mo, že započítání doby určitého pro stát cennější-
ho výkonu vojenské služby stává se pro fysicky
zdravé, kteří by mohli v prospěch obrany státu
dobře a úspěšně sloužiti až do 55. roku věku, vlast-
ně nevýhodou a značným jejich poškozením, čímž,
vytváří se u takto předčasně pensionovaných po-
cit křivdy a nespravedlnosti, což si jistě vojen-
ská správa nepřeje a nemůže přát. Tato fysicky
plně vyhovující skupina důstojníků odchází až o 3
roky dříve (2 roky za službu řadovou, 1 rok vá-
lečný na Slovensku), což se rovná jedné platové
stupnici, o kterou přicházejí právě ti, kdo sloužili
řadově, do služeb čs. armády se ihned přihlásili
a konali válečnou službu na Slovensku u operují-
cích vojsk. Výhoda této kategorii zákonem při-
znaná zvrhá se tak na konci vojenské dráhy v ne-


10

výhodu nesprávným a pro budoucnost nebezpeč-
ným výkladem zákonného ustanovení.

3. Jest pan ministr Národní obrany ochoten
naříditi, aby za žádných okolnosti kvalifikováni
a fysicky zdraví důstojníci, kteří mají nárok na
započítání doby pro stát cennějšího výkonu vo-
jenské služby, nebyli překládáni do výslužby dří-
ve, než jejich kamarádi, kteří této výhody postrá-
dají t. j. pokud tito nedosáhnou 55 let věku?

V Praze dne 29. října 1937.

Smetánka,

Gajda, dr Dominik, Ivák, Kut, dr Fencik, inž.

Schwarz, dr Branžovský, Trnka, Zvoniček, Šalát,

dr Sokol, Turček, Danihel, Drobný, Haščík, Florek,

Dembovský, Slušný, Suroviak, Kendra, Longa.

1122/XII.

Interpelace

poslance Rudolfa Smetánky
ministrovi vnitra

ve věci nošeni odznaků: »Viva la libertad
en Espaňa«.

S prohlašováním a ujišťováním vlády, že
k vnitřním poměrům a událostem jednotlivých
států, ať jsou tam jakékoli, nutno s naší strany
zaujímati stanovisko naprosté neutrality, kterou
třeba za všech okolnosti dodržovati, nemají-li cizí
státy zasahovati do naší vlastni domácnosti, pra-
podivně kontrastuje nošeni propagačních odznaků
v prospěch jednoho válčícího tábora ve Španělsku.
Jde - o odznaky červeně-žlutě-fialové s nápisem:
"Viva la libertad en Espaňa" (Ať žije svoboda ve
Španělsku).

Není nejmenší pochyby o tom, že trpěni ta-
kovýchto viditelných odznaků může býti právem
vykládáno za jistý druh vměšování, z čehož na-
šemu státu mohou vzniknouti jednou nepříjem-
nosti. Jak situace ve Španělsku vypadá, dá se
předpokládati, že zvítězí nacionální tábor generála
Franca, s kterým jednou budeme musiti navázati
vzájemné styky. Je a musí býti naší snahou, aby
tyto styky byly co nejpřátelštější už prvním
dnem.

Záleží hodně na nás, jak si svůj poměr k no-
vému Španělsku upravíme. Vyvoláme-li u příštích
rozhodujících činitelů dojem, že jsme zřejmě stra-
nili poraženému režimu, sympatií u nich hned tak
nezískáme. Tím méně přátelství. I špendlíková po-
litika, jako je trpění odznaků může míti nemile
následky.

Jestliže hledíme v rámci velké mezinárodní
politiky zaujímati vůči Španělsku jistě správné

stanovisko nevměšování se, což prakticky doka-
zujeme i nedodáváním válečného materiálu, je ne-
pochopitelné, proč se trpí odznaková provokace.
Odznaky na situaci ve Španělsku ničeho nezmění.
Za to mohou nám samým, jak již řečeno, hodně
ublížit:

Je věcí vlády, aby úmyslné poškozování je-
jích snah o korektní postup vůči cizině za žádných
okolností netrpěla. Na takovéto škůdce třeba po-
hlížeti jako na nepřátele státu. A podle toho tře-
ba vůči nim postupovati. Jinak hrozí nebezpečí,
že v každém jiném konfliktu v cizině budou naši
občané nositi odznaky nadržující té které straně,
z čehož státu jako celku nemůže vzejíti nikdy žád-
ný prospěch.

Zákaz nošení odznaků majících vztah k sou-
časným událostem v cizině jest nejen účelné a
správné, nýbrž přímo nezbytné, za daných pomě-
rů víc než naléhavé opatření.

Podepsaní se proto táží:

1. Jest panu ministrovi vnitra známo, že jed-
notlivci nosí provokativní odznaky barvy červeně-
žlutě-fialové s nápisem "Viva la libertad en Espa-
ňa" (Ať žije svoboda ve Španělsku), které státu
jako celku mohou v budoucnosti velmi ublížiti?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten zakázati
nošeni shora uvedených odznaků jakož i v bu-
doucnu všech podobných, které by vyjadřovaly
vztah k současným událostem a poměrům v ci-
zině?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyše-
třiti, proč odznaky "Viva la libertad en Espaňa"
nebyly ihned, jak se objevily, zakázány?

V Praze dne 29. října 1937.

Smetánka,

Kut, inž. Schwarz, Zvoníček, Gajda, Trnka, dr

Fencik, dr Dominik, Danihel, Dembovský, Florek,

Drobný, Slušný, Suroviak, Haščík, Turček, dr

Sokol, Kendra, Longa, Šalát, dr Branžovský.

1122/XIII.

Interpelace

poslance Rudolfa Smetánky

ministrovi vnitra
ve věci t. zv. »polosvátků«.

V žádném spořádaném státě neexistuji t. zv.
»polosvátky«. Není jich ani ve státech diktátor-
ských, ani ve státech demokratických.


11

Jenom u nás je držíme, ačkoli jsme s nimi
za celou řadu let udělali v každém ohledu víc než
žalostné a smutné zkušenosti. Jak se zdá, přes to,
že kde kdo ve veřejnosti je na chaos z neusměr-
něnosti svátků právem rozhořčen, není valné chuti
k nápravě. A přec za klid a pořádek ve státě
odpovědným činitelům mělo by velmi záležet na
tom, aby vše, co jakýmkoli způsobem je s to vy-
volati chaos, nespokojenost, bezpráví, bylo rych-
le odstraněno.

Mezi škůdce klidu a pořádku patří nesporně
také t. zv. polosvátky. Jimi jsou zvlášť postiženy
kruhy zaměstnavatelské a zaměstnanecké. Jejich
zájmy často velmi prudce na sebe narážejí, což
vyvolává jen zlou krev. Každá kategorie se totiž
dívá na polosvátky jinak. Část zaměstavatelů po-
suzuje je jako dny všední, pracovní, zatím co dru-
há část jakožto skutečné svátky, kterýžto rozdíl-
ný výklad odráží se velmi citelně na zaměstnan-
cích. V podnicích, které polosvátky pokládají za
dny všední, musí dělnictvo a zaměstnanectvo pra-
covat, zatím co v druhých, které polosvátky uzná-
vají za dny sváteční, mají zaměstnanci volno a
pracovní klid.

Je samozřejmo, že k práci v takovýchto dnech
donucovaní zaměstnanci se cítí poškozeni a žá-
dají nápravu, spravedlnost pro všecky. Těžce ne-
sou bezpráví na nich páchané.

Tyto stížnosti by rázem ustaly, kdyby byl
učiněn konec dosavadnímu chaosu. Nevyžaduje to
jiného, než aby vláda předložila rozumný, při-
jatelný a ovšem veškerému našemu obyvatelstvu
jasný, srozumitelný zákon o svátcích, resp. zákon
o polosvátcích, který by jasnou formulací posky-
toval jednotnou direktivu pro obyvatelstvo, jak si
má počínati. Takového zákona potřebujeme oprav-
du naléhavě. Také už z důvodů prestižních. Je na-
ší mravní povinností, abychom i v této otázce vy-
rovnali se spořádaným státům.

Podepsaní se proto táží:

Jest pan ministr vnitra ochoten v zájmu po-
řádku a klidu ve státě učiniti konec chaosu, vy-
volávaného t. zv. »polosvátky«, které neusměrně-
ny zavdávají příčinu k značné nespokojenosti na-
šeho obyvatelstva a jsou příčinou sociálních křivd
a bezpráví?

V Praze dne 29. října 1937.

Smetánka,

Gajda, dr Dominik, Ivák, Zvoníček, Kut, Trnka,
dr Fencik. inž. Schwarz, dr Branžovský, Šalát,
Danihel, Drobný, dr Sokol, Dembovský, Haščík,
Kendra, Florek, Suroviak, Longa, Slušný, Turček.

1122/XIV.

Interpelace

poslance Rudolfa Smetánky

ministrovi vnitra
a ministrovi sociální péče

ve věci přídělu zlevněného cukru pro za-
vařování ovoce.

Oprávněné pobouřeni vyvolala v naší veřej-
nosti zpráva, že vládním stranám v dohodě s cu-
krovarníky má býti za značně sníženou cenu da-
rováno 700 vagónů cukru, určených pro chudé a
nemajetné pro domácí potřebu a zavařování ovo-
ce. Rozdělování tohoto cukru mělo býti pak pře-
necháno libovůli vládních politických stran. Jak
by při této akci příslušníci oposice pochodili, o
tom nelze pochybovati. Ne neprávem se o tomto
kuriosním nápadu psalo a debatovalo jako o poli-
tickém korupčnictví, kupování duší před obecními
volbami a pod.

Tento úmysl nenašel odsouzení jen u přísluš-
níků oposice. Jak zjištěno, také u četných politi-
ckých organisací koalovaných stran, které o ta-
kovémto nemravném kupčeni nechtěly ani slyšet
a s ním nic nechtěly mít, právem poukazujíce na
neblahé důsledky, jež by volební cukr v myslích
obyvatelstva musel vyvolat a zanechat. Že by se
nepřízeň mravně právem rozhořčeného voličstva
obrátila proti vládním stranám, je víc než jisto.
Volební zisk jistě by zaznamenaly strany opo-
siční, které by volebního kupováni duší a hlasů
zlevněným stranickým cukrem vydatně a úspěšně
využily ve svůj prospěch.

Ve vedení vládních stran po konstatováni
krajně nepříznivého přijetí cukrového obchodu ve-
řejností dospělo se k názoru, že bude lépe, když
se svého nemravného plánu zřeknou a udělají z
nouze ctnost. Tato změna taktiky projevila se
úředním upozorněním, že jakákoli další zmínka
v novinách o přídělu zlevněného cukru k zavařo-
vání propadne konfiskaci. Několik dní po tomto
upozornění vydala úřední Č. T. K. dne 9. září t. r.
tuto zprávu:

»V poslední době přinesly některé listy zprá-
vy o přídělu zlevněného cukru pro domácí potře-
bu a pro zavařování ovoce chudým a nemajetným
vrstvám obyvatelstva. Poněvadž tyto zprávy
zkreslovaly skutečný stav věci a uváděly veřejné
mínění v omyl. sděluje se toto: Akce pro opatření
zlevněného cukru pro potřebu domácnosti osob
nejchudších a nejpotřebnějších vzešla z iniciativy
některých hospodářských a sociálních organisací
a zejména zásobovacího výboru poslanecké sně-
movny Národního shromáždění. Akce bude prová-
děna jako doplněk všeobecné nouzové výpomoci.
Je proto nutno ostře odmítnouti neodpovědné psa-
ní o domnělých zásadách této akce, ježto toto
opatření přihlíží k vrstvám sociálně potřebným bez
rozdílu politické příslušnosti. «


12

K tomuto prohlášeni budiž dovoleno několik
poznámek. Především z projevu není jasno, kdo
jej vypracoval a kdo nese zaň odpovědnost. Ano-
nymita naprosto nestačí.

V projevu jest obsaženo tvrzení, že kritika
v novinách zkreslovala skutečný stav věci a uvá-
dělo se veřejné mínění v omyl, kteréžto tvrzení
neobstojí před faktem, že některé vládni strany
vydaly svým organisacím direktivy stran přídělu
poukázek na zlevněný cukr. Je zbytečno vyvra-
cet toto tvrzení, když je prokázáno, s jakou ne-
volí byl úmysl vládních stran přijat nejen opo-
sicí, což je samozřejmo, ale také jejich organiso-
vaným členstvem.

K shora zmíněnému projevu by jistě nebylo
došlo, kdyby projekt byl nenarazil na odpor ve-
řejného míněni. Bylo-li od počátku v úmyslu po-
stupovati korektně a spravedlivě, pak bylo povin-
ností ihned na první odmítavou kritiku v novinách
se objevivší záležitost veřejnosti řádně vysvětliti
a ji tak uklidniti. Přijde-li se s úředním vysvětle-
ním až po několikatýdenní kampani pro koalici
nepříznivé, zda není to víc, než jasným důkazem
o jejím špatném svědomí?

Projev tedy po několikatýdenním dovoleném,
trpěném rozrušování obyvatelstva snaží se je u-
klidniti prohlášením, že akce přídělu zlevněného
cukru k zavařování bude prováděna jako doplněk
všeobecné obvyklé nouzové výpomoci a že toto
opatření bude přihlížeti k vrstvám sociálně po-
třebným bez rozdílu politické příslušnosti. Leč ani
tata stylisace neuspokojuje a neuklidňuje. V pro-
jevu není obsaženo právě to nejdůležitější, co chce
a musí veřejnost věděti, totiž, kdo bude pověřen
rozdělováním a přídělem toho cukru. Budou to
nestranné úřady, či vládni politické strany?

Nemůže býti sporu o tom, že spravedlivý pří-
děl mohou provésti jen úřady, těšící se naprosté
důvěře občanstva, a nikdo jiný, s kterýmžto je-
diné správným řešením jistě každý seriosní občan
bez rozdílu politického přesvědčeni musí souhla-
sili

Podepsaní se proto táží:

1. Jest pan ministr vnitra a sociální péče ocho-
ten sděliti, kdo úřední projev Č. T. K. o zlevně-
ném cukru na zavařování vydal a proč jej nepo-
depsat?

2. Jest pan ministr vnitra a sociální péče ocho-
ten sděliti, proč k úřednímu vyjádření ohledně
zlevněného cukru došlo tak pozdě a proč byla ve-
řejnost proto tak dlouho zneklidňována?

3. Jest pan ministr vnitra a sociální péče ocho-
ten sděliti, kdo vlastně bude o přídělu zlevněného
culeni na zavařování rozhodovati, zda nestranné
úřady, či vládni politické strany?

V Praze dne 29. října 1937.

Smetánka,

Danihel Benbovsky, Drobný, Gajda, Ivák, Titrček,

Longa. Slušný, Suroviak. Kendra, Horek, Salát,

Haščík, dr Sokol, Zvoniček, dr Dominik, Trnka,

dr Branžovský, Kut, dr Fencik, inž. Schwarz.

Původní znění ad 1122/I.

Interpelláció

Benyújtja: Esterházy János nemzet-
gyűlési képviselő.

a Belügyiminiszter Úrhoz

a feledi, galántai, királyhelmeci, kékkői,

losonci, rozsnyoi, somorjai, tornaijai és

érsekujvári járási főnökök sérelmes

nyelvgyakorlata tárgyában.

Belügyiminiszter Úr!

A kormány f. év októberben kurta egyes
községekben a községi választásokat 1937 novem-
ber 14-re.

A nyelvtörvény végrehajtási rendelete köte-
lezően írja elő, hogy minden hivatalos hirdetményt
olyan községben, amelyben a legutolsó népszám-
láláskor a magyarság a lakosság legalább 20%
zázalékát alkotta, a hirdetményeket magyar nyel-
ven is közzé kell tenni.

Ezen rendeleti előírás ellenére az alant felso-
rolt járások járási főnökei az ugyancsak alább
felsorolt községekbe kiirt választásra vonatkozó
hirdetményeket a szlovenszkoi országos hivatal
hivatalos közlönyében csak álamnyelven tették
közzé, holott a magyarságnak az illető községek-
ben való számaránya folytán a választási hirdet-
ményeket magyar nyelven is közzé kellett volna
tennjök. Ezek a járások és községek a követ-
kezők:

A galántai járásban Taksony község, ahol a
magyarság a lakosság több mint 80% -a.

A királyhelmeci járásban Csap község, ahol
a magyarság arányszáma 61. 32%. Salamon község,
ahol a magyarság arányszáma 80. 12% és Szentes
község, ahol a magyarság arányszáma 90. 68%.

A kékkői járásban Ipolykér község 9289 szá-
zaléknyi és Varbo község 84. 35 százaléknyi ma-
gyar lakossággal.

A losonci járásban Nagydaroc község, ahol a
magyarság a lakosság 74. 97%-át és Perse község,
ahol a magyarság a lakosság több mint 60% -t
teszi ki.

A rozsnyoi járásban Krasznahorkaváralja
község 79. 28 százaléknyi magyarsággal.

A somorjai járásban Hviezdoslavov község
27. 02% és Csütörtök község 92. 12% magyar la-
kossággal.

A tornaijai járásban Gömörhorka község, a-
melyben a magyarság a lakosság 84. 30%-t teszi
ki és,

az érsekujvári járásban Andód község 93. 88
százaléknyi magyarsággal.


15

Mivel a kormány f. é. február 18-iki nyilatko-
zatában kötelezte magát a nemzeti kisebbség jo-
gainak pontos betartására és mivel a kozzétett
nyilatkozatok szerint az alsóbb közigazgatási ha-
tóságok utasitást kaptak a nyelvtörvénynek és
végrehajtási rendeletének pontos betartására,
nyilvánvaló, hogy az emlitett járási főnökök kifo-
gásolt ténykedésükkel hivatali kötelességüket
szegték meg és ezenfelül meghazudtolták a kor-
mányt is.

Kérdem tehát a Belügyminiszter Urat:

1. Van-e tudomása arról, hogy a feledi, ga-
lántai, királyhelmeci, kékkői, losonci, rozsnyoi, so-
morjai, tornaijai és érsekujvári járási főnökök a
választásokra vonatkozó hirdetményeket a szlo-
venszkoi országos hivatal hivatalos közlönyében
csak az államnyelven tették közzé;

2. Hajlando-e az ügyet megvizsgáltatni és az
illető járási főnököket utasitani, hogy a jövőben
minden 20%-ot meghaladó magyarsággal rendel-
kező községre vonatkozó hirdetményüket magya-
rul is tegyék közzé és végül;

3. Hajlando-e az illető járási főnökök ellen
a fegyelmi eljárást kötelesség mulasztás címén
meginditani.

Prága, 1937 november hó 6.

Esterházy,

A. Nitsch, dr Holota, dr Porubszky, Sandner, dr
Korláth, Stangl, Kundt, Jobst, dr Szüllö, Szent-
iványi, dr Zippelius, Ing. Peschka, dr Peters, dr
Kellner, Fischer, Jäkel, Petrášek, Jaross, Obrlik,
Wollner.

Původní znění ad 1122/II.

Interpellation

der Abg. Gustav Knöchel und Richard
Knorre

an den Minister für Post-
und Telegraphenwesen,

wegen gesetzwidrigen Eingreifens der An-
gestellten des Postamtes in Schaiba bei
Haida in das Ressort der staatlichen Si-
cherheits- bezw. Gerichtsbehörden.

Die Verwaltung des Sudetendeutschen Tag-
blattes »Die Zeit« sendet seit längerer Zeit an
ihren Bezieher Herrn Anton Lumpe, Schaiba bei
Haida. regelmässig ihr Blatt.

Vor einigen Tagen erhielt sie die Folgen 180
vom 3. VIII., 181 vom 4. VIII. und 182 vom 5.

VIII. 1937 mit dem Vermerke: Čislo 180 zabave-
no, číslo 181 zabaveno, číslo 182 zabaveno« zu-
rück. Tatsache ist, dass weder die Folge 18!)
vom 3. VIII. noch die Folge 182 vom 5. VIII.
der Beschlagnahme verfiel. Lediglich die Folge
181 vom 4. VIII. 1937 wurde nach dem Drucke
in Prag beschlagnahmt, doch wurde noch in der-
selben Nacht die Ersatzlieferung an sämtliche Be-
zieher vorgenommen. Die von der Staatsanwalt-
schaft freigegebene Ersatzzeitung trägt den sicht-
baren Vermerk: »Nach der Beschlagnahme 2.
Auflage« und ist ausserdem noch auffallend durch
den grossen weissen Fleck erkenntlich, so dass
es sich bereits um eine Ersatzzeitung handelt, die
doch mir nach Freigabe von der Zensurstelle aus-
geliefert werden kann.

Wir sehen in dem Vorsehen der Postangestell-
ten einen ungerechtfertigten und gesetzwidrigen
Eingriff in ein ihnen nicht zustehendes Ressort.

Wir bringen den geschilderten Vorfall dem
Herrn Minister für Post- und Telegraphenwesen
zur Kenntnis und stellen an ihn die Anfragen:

Ist der Herr Minister bereit,

1. den Fall auf das gründlichste untersuchen
zu lassen?

2. gegen die schuldigen Postangestellten das
Disziplinarverfahren einleiten zu lassen und

3. den Interpellanten mitzuteilen, welche kon-
kreten Massnahmen er in dieser Angelegenheit be-
reits getroffen hat?

Prag, am 29. Oktober 1937.

Knöchel, Knorre,

Illing. Birke, Dr Eichholz, Ing. Králiček, Hollube,

Franz Němec, Hirte, Stangl, Ing. Karmasin, Jobst,

Nickerl, Obrlik, Wollner, Dr Kellner, May, Jäkel,

Dr Zippelius, Sandner, Gruber, Ing. Peschka.

Původní znění ad 1122/III.

Interpellation

des Abg. Ing. Franz Karmasin

an den Minister für Schulwesen
und Volkskultur

wegen einer überflüssigen čechischen
Schulexpositur in Oberrauden.

In Oberrauden, im Gerichtsbezirke Mährisch
Trübau, besteht eine einklassige čechische Schul-
expositur der čechischen Volksschule in Selsen,
die von 10 Kindern, davon 9 Kinder deutscher und
bloss 1 Kinde čechischer Volkszugehörigkeit, be-
sucht wird. Von den 9 deutschen Kindern sind



Zdroj datwww.psp.cz
Originálpsp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t1122_02.htm
Zobrazit sloupec