Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji místopředsedovi vlády.

O slovo se hlásí paní ministryně Burešová.

Ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová: Chci se zeptat, jestli tu je pan poslanec Krejčí, který na mne vznesl dotaz ohledně Valdic.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Není přítomen.

Je zde ale pan poslanec Lom a paní ministryně Zetková, kterou prosím, aby odpověděla na dotaz poslance Loma.

Ministryně Jitka Zetková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové poslanci !

Jsem trochu v rozpacích, jaký přístup k odpovědi zvolit, protože doba je pokročilá a protože se jedná o velice zajímavou otázku.

Vy všichni jste jistě informováni z Federálního shromáždění - nikoli z jeho jednání, ale o jeho jednání - o tom, že na základě interpelace ve Federálním shromáždění federální vláda pověřila Federální výbor lidové kontroly provedením prověrky objemu majetku, způsobu jeho získání a hospodaření s ním všech politických stran.

Na základě toho byla prověrka tedy provedena, Federální shromáždění projednalo zprávu z prověrky; federální vláda byla zavázána usnesením Federálního shromáždění k tomu, aby celý problém řešila dál a - jak tady včera odeznělo - Federální shromáždění dostalo návrh zákonného opatření, kterým se má celý problém řešit.

Až do této chvíle to tedy vypadá, že veškerá iniciativa byla na straně federálních orgánů a je skutečností, že mohl vzniknout dojem - a za to se poslanci Lomovi omlouvám -, že jeho interpelace nebo jeho dotaz z 13. 3. Zapadl a že jsme se mu nevěnovali.

Opak je pravdou. Nám pouze bylo jasné, že působnost do politických stran není naše působnost, a proto jsme celý ten podnět již tenkrát projednávali s federální ministryní Kořínkovou, poté s koordinačním centrem Občanského fóra a po projednání s panem prezidentem byla vznesena interpelace na Federální shromáždění.

Nutno přiznat, že tedy aktivita českého poslaneckého sboru se tady promítla cestou zprostředkovanou, ale pádnou.

Také způsob provádění kontrolní akce, který stále vypadá, jako že Federální výbor lidové kontroly provedl kontrolu, bych chtěla dokumentovat jenom několika čísly.

Federální výbor lidové kontroly do akce zapojil 9 pracovníků, Český výbor lidové kontroly 43 pracovníků, Slovenský výbor lidové kontroly 20 pracovníků, okresní výbory lidové kontroly 240 pracovníků v ČR a asi 85 pracovníků v SR.

Ta zpráva se projednávala ve Federálním shromáždění dne 9. 5. (tedy ve svátek) a jednání ten den skončila v 11 hodin večer. Já jsem byla tomuto jednání přítomna.

Mám tu u sebe kompletní zprávu tak, jak byla přednášena ve Federálním shromáždění. Jestli chcete, mohu vám ji přečíst, má 11 stránek. Jestli nechcete, mohu skončit tím, že vás mohu ujistit, že prověrka bude pokračovat, protože všechny okresní výbory lidové kontroly, jak v Čechách, tak na Slovensku, v rámci již zahájené kontrolní akce, šetřily skutečnosti nad rámec zadání, v současné době samy požadují pokračování prověrkových akcí. V současné době se zpracovává pokračování a náměty dalšího postupu kontroly v celé oblasti.

Takže se nyní ptám, jestli máte zájem, abych to přečetla.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji za podaný návrh.

Pane poslanče, možná, že by bylo racionální, kdybychom si vyžádali od paní ministryně tuto zprávu, předali ji Kanceláři České národní rady, aby nám ji rozmnožila a nejpozději v úterý příští týden ji rozeslala ovšem dvěma stům poslanců na jejich adresy domů.

Hlas z pléna: Myslím, že by paní ministryně Zetková měla říci alespoň některé nejdůležitější body zprávy ústně hned.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Paní ministryně, je to možné ?

Paní ministryně Zetková: Samozřejmě, že je to možné. Jen nevím, zda vyberu skutečně to nejdůležitější.

Uvedu některé případy pro porovnání, abyste si mohli udělat obrázek.

Například: Nemovitý majetek v přepočtu na jednoho člena v korunách - Komunistická strana Československa Kčs 5 106,80; Čs. strana socialistická 757,--; Čs. strana lidová Kčs 314,90; Strana svobody 84,--; Demokratická strana Kčs 90,50.

Nemovitý majetek v absolutních hodnotách: KSČ 9 492 000 000 /to je tedy majetek, se kterým disponovala, čili ne, který měla ve vlastnictví - mohla jej mít v trvalém užívání/; Čs. strana socialistická 12 mil., Čs. strana lidová 15 mil., Strana svobody 100 000, Demokratická strana také 100 000 korun.

Dotace na jednoho člena. Všechny politické strany dostávaly prostřednictvím Národní fronty nebo ze státního rozpočtu dotace, které byly v přepočtu na jednoho člena v průměru za rok 1981 až 1989 v těchto výších: Komunistická strana Československa Kčs 162, Čs. strana socialistická 292, Čs. strana lidová 136, Strana svobody 3 913, Demokratická strana 6 633 korun.

Dále bych hovořila o majetku strany komunistické, protože ten je největší a soustředí se na něj největší pozornost. Seznámím vás se stavem před zahájením prověrky, tzn. koncem března, protože 8. dubna se zahajovala.

V současné době je připraveno k předání z majetku nebo z dispozic strany 93 objektů, včetně Lidového domu předaného Straně sociální demokracie. Pořizovací hodnota je 2 265 miliónů, ne, to je nesmysl, tedy 2 265 000. Předáváno je 208 objektů v trvalém užívání v pořizovací hodnotě 3 580 /v tisících/ a 38 objektů v dočasném užívání v celkové hodnotě 6 900 /v tisících/, 27 rozestavěných objektů.

Kromě toho jsou předávány výrobní prostředky v hodnotě 1 mld. 583 tisíc.

K 30. 6. 1990 má být provedena redukce majetku o 93 až 120 budov. Zůstanou nemovitosti v hodnotě zhruba 600 miliónů až 1 mld. 700 tisíc, což je zhruiba 7 až 18 % nemovitého majetku, který byl ve vlastnictví a v dispozici strany k datu 31. 12.

Ve zprávě jsou dále takové zajímavé věci, například o tom, jak se majetek pořizoval, jakým způsobem, na základě jakých právních předpisů. Je tam uvedeno, jak se s majetkem disponovalo. Pokud se bude zpráva zasílat písemně, myslím, že to co jsem k této věci řekla, by mohlo stačit.

Byly také zjištěny některé rozdíly v majetku. Například bylo zjištěno více než 62 objektů, které nebyly v přehledu majetku KSČ zahrnuty.

Způsob nabývání majetku, a to je také zajímavé, je podle paragrafu 101 hospodářského zákoníku převodem práv. Dohody o převodu majetku za komunistickou stranu uzavíraly mimo ústřední výbor také ústřední výbor KSS, krajské a okresní výbory, a to vlastním jménem, ačkoli neměly právní subjektivitu.

Z toho lze vyvodit další právní důsledky, které se však musí ještě přešetřovat.

K užívání předaných objektů docházelo na základě smlouvy, s tím, že je v podstatě bezúplatné.

Komunistická strana hradila náklady na opravy a udržování. Při přepočtu na užívanou plochu v objektech předaných do trvalého užívání se nechá odhadnout výše nájemného, kterou by strana měla zaplatit. Za rok 1989 se jedná zhruba o 44 miliónů.

Dále se popisuje způsob používání neinvestičních dotací, tzn. dotací na provoz.

Uvádí se, jaký majetek získala strana převodem v roce 1945.

Konstatuje se, že v současné době je nemovitý majetek v trvalém užívání či ve vlastnictví předáván živelně. Individuální dohody jsou uzavírány mezi jednotlivými příslušnými složkami KSČ a národními výbory. Následně se tedy na Federálním shromáždění konstatovala ta potřeba řešit opatření k postupu při jednání o majetku některých malých politických stran a politických hnutí.

Další podrobnosti, myslím, pane předsedo, číst nemusím, protože to bych to musela číst celé.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní ministryni za její vystoupení. Přesto pokládám za velice nutné, abychom si zprávu vyžádali písemně. Vaše vystoupení bylo vedeno snahou vypíchnout jen to nejdůležitější. Děkujeme.

Má někdo dotaz? Paní poslankyně Janů.

Poslankyně Ivana Janů: Ve zprávě by mohl být uveden výchozí stav v roce 1948. Stav před 25. říjnem 1948. Například strana lidová má jen zlomek majetku, který měla v té době.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Byl zde dotaz, paní ministryně, zda byl zkoumán majetek do roku 1948.

Paní ministryně Zetková: Údaje tu jsou za rok 1948, ale přesné výchozí datum nevím.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Je škoda, že to není specifikováno. Tento údaj by bylo třeba doplnit, aby bylo jasné, jak se výše majetku měnily v kritických únorových dnech 1948.

Já nedám hlasovat o tom, že souhlasíme nebo nesouhlasíme s touto odpovědí, že ji schvalujeme či ne. Navrhuji přijmout usnesení, že požadujeme, aby zpráva byla podána písemně a rozeslána poslancům nejpozději do konce příštího týdne.

Kdo s tímto návrhem souhlasí ? Děkuji.

Kdo je proti ? Nikdo.

Kdo se zdržel ? Rovněž nikdo.

Návrh je jednomyslně přijat.

Ještě než přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, chci říci, že jsem dostal dotaz od paní poslankyně Sobotové a pana poslance Bererajtra, a to o věci těsnopisných záznamů. Já jsem prověřil proto situaci v kanceláři. Bylo mi řečeno, že koncem týdne dostaneme zápisy ze schůzí 17, 18, 19, zápisy do schůze 23 dostaneme začátkem června, zbylé do konce června. Těch schůzí je tolik, že kapacita stenografů ani naší kanceláře nestačí.

O slovo se hlásí paní poslankyně Sobotová. Prosím.

Poslankyně Marie Sobotová: Vážení, zdá se to být dost složité, ale měla jsem v tomto období na starosti ve zdravotním a sociálním výboru agendu vyřizování stížností, podnětů a interpelací poslanců.

Doporučuji vyžádat pro zdravotní a sociální výbor kopii odpovědí na podněty číslo 2, 5 a 9 z minulé schůze, které spadají do působnosti našeho výboru. Jedná se o problémy, které bude třeba sledovat delší dobu a v dalším složení tohoto výboru. Je tedy třeba k tomu mít dokumentaci.

Prosím pana místopředsedu vlády Mišoně, aby tlumočil tento požadavek panu ministru Klenerovi ve věci odpovědi na podněty č. 2 a 5 a aby tlumočil i požadavek, aby členové vlády, dotázaní k podnětu č. 9, počítali s jedním vyhotovením pro náš výbor.

Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji paní poslankyni Sobotové. Pan místopředseda vlády Mišoň slíbil, že to zabezpečí.

Mohu tedy ukončit bod desátý? Ano.

Dalším bodem pořadu je zpráva o činnosti.

Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 25. dubna do 17. května 1990

Zprávu jste obdrželi jako sněmovní tisk 229.

Máte k předložené zprávě nějaké připomínky? Nemáte.

Doporučuji, aby ČNR přijala následující usnesení: Česká národní rada bere na vědomí zprávu o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 25. dubna do 17. května 1990.

Budeme hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak jsem jej přednesl, ať zvedne ruku. Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? 2.

Děkuji. Návrh usnesení byl přijat.

Dalším bodem našeho jednání je

Iniciativní návrh zákona uznat státním svátkem výročí upálení Mistra Jana Husa

Poslanec Josef Lesák: Pane předsedo, dámy a pánové, budu mluvit maximálně stručně. Přesto mi dovolte jednu faktickou poznámku.

Dnešního dne se jeden z členů tohoto úctyhodného sboru dožívá zcela mimořádného jubilea. Před 45 lety vstoupil jako poslanec do pozatímního Národního shromáždění Čestmír Adam. Po 45 letech činnosti z ní odchází. Myslím, že tady odvedl kus poctivé práce a já bych mu chtěl za všechny popřát hodně dlouhá léta a za práci mu poděkovat. (potlesk)

A nyní k návrhu zákona. Za normálních okolností by jeho předkladatel požádal o předložení do výborů k projednání. Tento zákon je ale tak stručný a jednoduchý, že všechny výbory by k němu mohly říci buď ano nebo ne. A tak si myslím, že by bylo důstojným ukončením činnosti ČNR, kdybychom se nad tímto zákonem zamysleli. Povím vám proč.

My jsme se vyjadřovali k celé řadě zákonů FS. Málokdo z nás ví, jak dalece toto FS k našim připomínkám přihlíželo. Já se spíše domnívám, že méně než dost.

Za druhé tento zákon, který si dovolujeme předložit, byl v souboru návrhů zákona o svátečních dnech předložen FS a nebyl tam přijat, a to ze dvou důvodů. Předně z důvodů ekonomických a za druhé pro zásadní odpor poslanců slovenské národnosti, kteří prohlásili, že tradice Mistra Jana Husa nemá takové postavení na Slovensku jako v českých zemích.

My jsme až dosud většinou při svých jednáních doháněli hlediska a rozhodnutí SNR. Já bych chtěl upozornit, že SNR před lety, když byl např. výroční den SNP ustanoven památným dnem, rozhodla na svém zasedání, že tento den se stal v SR dnem svátečním. Mistr Jan Hus byl prakticky znovu objeven v polovině minulého století Františkem Palackým. Bylo by podceněním vás i mne osobně, kdybych chtěl mluvit o tom, kdo to byl, co udělal a jaký má význam Mistr Jan Hus. Ale myslím si, že ale v historii našeho národa byl osobností, která se dá nazvat světodějnou, nejen národní, a tak bychom měli jako ČNR rozhodnout o tom, aby 6. červenec se stal v ČR dnem svátečním.

Bylo tomu tak po dlouhou řadu let. Až teprve v polovině minulého století, do kteréžto doby byl svátek slovanských věrozvěstů slaven vždy v březnu, byl pro oslabení významu tohoto svátku přeložen na 5. červenec. Dnes je situace podstatně jiná. Při návštěvě Svatého otce v Československu řekl doslova, že bude nutno přehodnotit význam osobnosti a postavení Mistra Jana Husa.

Po řadu let za první republiky a prakticky až do roku 1945 byly oba tyto dny, jak 5. červenec, tak 6. červenec, dny sváteční. Já se domnívám, že bychom splatili veliký dluh historii a postavě Mistra Jana, kdybychom se rozhodli tento návrh přijmout. Je tak kratičký, že si dovolím vám ho přečíst:

§ 1 6. červenec, den upálení Mistra Jana Husa, se prohlašuje za státní svátek ČR.

§ 2 6. červenec se prohlašuje za den pracovního klidu.

§ 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem …

Myslím si a bylo by to přáním nejen mým, ale přáním většiny našich Čechů, žijících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kdybychom znovu šestému červenci vrátili jeho význam. Proto vám doporučuji, přátelé, abychom tento návrh přijali jako zákon ČNR. (potlesk)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík : Sděluji, že v zasedací místnosti je přítomno 132 poslanců. Poslanec Benda má faktickou poznámku.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená ČNR, já se omlouvám, že jsem se tak vehementně dožadoval slyšení ještě předtím, než poslanec Lesák přednesl svůj návrh. Já si myslím, že by se to vůbec dnes projednávat nemělo. Zákon nám byl předložen včera ráno a řekli jsme si jednou, že máme mít aspoň tři dny. Není k němu udělána ekonomická rozvaha vlády, není k němu udělána celá řada dalších věcí, nevyjádřil se k němu nikdo. Mně to připadá jako jakýsi tah, nevím zda tah předvolební kampaně nebo čeho. Během dvou dnů schválit zákon, prohlásit nějaký den státním svátkem bez toho, abychom věděli, jaký to bude mít dopad na ekonomiku, to se mi zdá skutečně nezodpovědné. Nezlobte se na mě.

Děkuji vám.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Bendovi. Slovo má poslanec Rázl.

Poslanec Stanislav Rázl: Pane předsedo, páni poslanci, paní poslankyně, návrh, který zde byl přednesen panem poslancem Lesákem, považuji z hlediska tradic českého národa za naprosto oprávněný. Nechci jej dále rozvádět, protože argumenty, které byly předneseny, jsou naprosto věrné. Současně musím přiznat, že mám-li hlasovat o tom, je zde jeden moment. Zákon máme mít minimálně 3 dny.

Druhý důvod, který přednesl pan poslanec Benda, jsou ekonomické důsledky. Dovolte mi proto, abych dal návrh, abychom odhlasovali, že v případě 6. července a návrhu pana poslance Lesáka nemusí být lhůta 3 dny. Můžeme takovou výjimku udělat. A abychom nezasáhli do ekonomických otázek, za které odpovídá vláda, je možno přijmout 6. červenec dnes jako státní svátek a v další etapě teprve rozhodnout, zda bude nebo nebude dnem pracovního klidu.

Podle mého názoru bychom mohli takovýto zákon přijmout, aniž bychom se museli červenat, a mohli bychom být hrdi na to, že se k tradici Mistra Jana Husa vracíme. (potlesk)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, já jsem chtěl říci, že nám brání v přijetí a projednání zákona především upuštění od zásad, což je v kompetenci plenární schůze, a dále ekonomická záležitost, která je dnes velice vážná. Tomu bychom se vyhnuli tím, že bude státním svátkem bez pracovního klidu.

Poslanec Kříž se hlásí do rozpravy.

Poslanec Karel Kříž: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se domníval, že bychom si přece jen měli nechat nějaký čas na diskusi. Mám takový dojem, že je třeba to zvážit i z hlediska náboženského. Podobně i katolická strana může usilovat o znovuoživení svatováclavské historie. A je tu hledisko ekonomické. Mohli bychom rozpoutat takovou erupci svátků a každá strana by mohla být na tom zainteresována. Myslím, že tento jistě památný a veliký den bychom měli dobře zvážit. Byl bych pro to, abychom s tím raději počkali, s přijímáním tohoto zákona.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Křížovi. Dále se hlásí do rozpravy poslanec Benda.

Poslanec Marek Benda: Já vystoupím k tomuto zákonu. Domnívám se, že bychom měli skutečně počkat a schválit státní svátky jako komplex dní, abychom věděli, kolik dní si můžeme dovolit během roku. Uvědomte si, že přijdou požadavky na svatováclavský svátek, na svatodušní svátky a na další státní svátky a volné dny. Já se omlouvám, ale tyto požadavky přijít mohou a my bychom skutečně měli vážit ne jeden po druhém, ale vzít je komplexně a rozhodnout se, co uděláme a co neuděláme svátkem. Nijak zde nevystupuji proti státnímu svátku Mistra Jana Husa, ale proti tomu, že je to podáváno tímto odtrženým způsobem v této rychlosti.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Bendovi. Slovo má místopředsedkyně Moserová.

Místopředsedkyně ČNR Jaroslava Moserová: Domnívám se, že postavu Mistra Jana Husa dnes nikdo nespojuje s tím nebo oním náboženstvím, ale s jeho heslem Pravda vítězí ! (potlesk)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji místopředsedkyni Moserové. Slovo má poslanec Vondráček.

Poslanec Josef Vondráček: Byl bych pro to, aby to byl státní svátek bez pracovního volna. A třem dnům se můžeme vyhnout, když to přijmeme v předsednictvu jako zákonné opatření.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Vondráčkovi. Hlásí se poslanec Štěpánek.

Poslanec Vratislav Štěpánek: Vážení přátelé, nechci zde mluvit jako církevní činitel, ale jako Čech. Svého času jsme v této budově prohlásili, že muž, který byl zvolen prezidentem republiky, měl heslo: Ježíš, ne Cézar. Tento muž, jak jste si mohli přečíst v Lidových novinách předevčírem, ukázal, že svátek Mistra Jana Husa není církevní, ale národní. Proto se domnívám, že spojovat svátek Mistra Jana Husa s ostatními církevními svátky není vhodné. Domnívám se, že návrh, který v této situaci podal pan poslanec Rázl, je nejpřijatelnější. Chápeme samozřejmě otázku ekonomickou.

Domnívám se, že tím by ČNR splnila svůj dluh, který má vůči české státnosti. Nezapomeňte, přátelé, že jeden z mnohých českých králů, Jiří z Poděbrad, nesl na sobě název husitský král. (potlesk)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Štěpánkovi. Ještě někdo se hlásí z poslanců do rozpravy ? Poslanec Mečl.

Poslanec Josef Mečl: Já myslím, vážení kolegové a kolegyně, že věcně nelze mít žádné námitky proti návrhu pana poslance Lesáka. Ale proto, že se vracíme svým způsobem k takové vážné rehabilitaci tohoto svátku, dne upálení Mistra Jana Husa, domnívám se, že ten postup by měl být regulérní a neměli bychom ho narušit nějakou zbytečnou uspěchaností.

Já bych měl takový návrh, aby pan poslanec Lesák tento návrh předložil předsednictvu ČNR, aby předsednictvo ČNR po poradě s vládou na základě jejího vyjádření k ekonomickému dopadu přijalo zákonné opatření předsednictva ČNR ke státnímu svátu s tím, že nechme příštímu parlamentu, příští ČNR, aby se k znovu vyhlášení státního svátku v souvislosti s upálením Mistra Jana Husa znovu vyjádřila.

Myslím si, že by bylo rozumným řešením počkat, až se shodnou předsednictvo nové České národní rady, vláda a nový parlament. Pak může být státní svátek v platnosti už v tomto roce.

Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Mečlovi. Bude hovořit poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedo, dámy a pánové, budu mluvit jenom krátce.

Pan poslanec Lom tady několikrát hovořil o tom, že jsme nuceni ke spěchu a k přijímání zákonů, o tom, jaké zákony přijímáme, o tom, které jsou důležité a které nejsou tak důležité.

U tohoto návrhu skutečně nevidím nutnost tak rychle a v krátké době reagovat a odsouhlasovat zákon dnes.

Myslím si, že pan poslanec Mečl měl pravdu a že pokud uvážíme, že první svobodné volby po 44 letech rozhodnou o novém parlamentu, pak myslím, že tento parlament bude mít jistě v krátké době ke svátku a k jeho významu co říci.

Připojuji se tedy k tomu, abychom tento zákon a rozhodnutí nechali na rozhodnutí svobodně zvoleného parlamentu.

Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Přeje si ještě někdo vystoupit ? Poslanec

Poslanec Vladislav Krumer: Vážená Česká národní rado, já se připojuji k těm předřečníkům, kteří navrhovali, aby 6. červenec byl schválen tímto parlamentem za státní svátek. Čili, připojuji se k návrhu pana poslance Rázla.

Myslím si, že zde bylo řečeno předsedou vlády, ale i naším předsedou českého parlamentu, že tento parlament nastupuje cestu k zvýšení a ustavení české státnosti. Myslím si, že k prvním krokům, které by parlament udělal, by patřilo ustavení státního svátku v den tak významný, jakým je den upálení Mistra Jana Husa.

Doporučuji tedy hlasovat podle vystoupení pana poslance Rázla.

Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě si přeje někdo vystoupit ? Pan poslanec Valtr.