Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Prosím poslanca JUDr. Lisa.

Poslanec SN L. Lis: Zástupci odborů byli pozváni na 14.00 hodin. Jednali bychom mimo ně, nebylo by to vhodné. Bylo by dobře, kdyby tady byl prezident mezinárodního svazu. Souhlasíte s tím ? (Souhlas.)

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Došli jsme k

Prosím poslanca Stomeho, aby odôvodnil návrh za iniciatívnu skupinu poslancov Federálneho zhromaždenia.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážení přítomní, pokud jde o předlohu, kterou máte před sebou, týká se zejména přesunu výročí Cyrila a Metoděje a v návrhu je den 5. července zdůrazněn jako uvažovaný státní svátek k uctění těchto věrozvěstů.

Co k tomuto návrhu vedlo? Vedl k tomu zcela logický význam obou soluňských bratří pro náš stát. Tento význam je spatřován především v oblasti kulturní, náboženské a politické. Kulturní zásluhy spočívají, velmi zhruba řečeno, v sestavení písma glagolice pro zápis slovanské řeči a v jeho vyučování. Nábožensky pak znamenaly příchod křesťanství do středního Podunají a Čech, což mělo velký význam zejména pro to, že šlo o misii křesťanskou, Slovanům mechanismem jazyka slovanského.

Politicky je třeba jejich význam chápat historicky v tehdejším kontextu. Vyjednáním samostatného zřízení církevního a slovanské liturgie, mimo jiné jednáním u papeže Hadriána II. a Jana VIII., byly zesíleny prvky samostatné státnosti naší země. Bratry soluňskými bylo dokončeno pokřesťanštění nezávisle značně na vlivech německých a ustavení Metoděje arcibiskupem moravským zdůraznilo i autonomii politickou nejen na Velehradě a v Nitře, ale s dopadem do budoucna v Čechách pokřtěním knížete Bořivoje Metodějem na Velehradě. To byl původní návrh.

V průběhu projednání bylo ve výborech dohodnuto, že do tohoto návrhu budou zapracována i další data, datum 17. listopadu a datum 9. května, protože to už nebylo iniciativou navrhovatelů, ponechávám to na zpravodajské zprávě.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem. Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne a výbory pre kultúru a výchovu obidvoch snemovní. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Milan Šútovec.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Šútovec: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, dámy a páni, systém štátnych sviatkov, významných a pamätných dní a dní pracovného pokoja vyjadruje základné hodnotové orientácie a hodnotové priority každej spoločnosti. Tento symbolický systém zrozumiteľným spôsobom ukazuje na tradície, ktoré si chce tá-ktorá spoločnosť kultivovať, pretože v nich vidí kostru a oporu svojho hodnotového systému.

Návrh skupiny poslancov na zmenu zákona číslo 93/1951 Zb. v znení neskorších predpisov, obsiahnutý v tlači 375, je prejavom vedomia, že substanciálne spoločenské zmeny musia získať aj svoj primeraný symbolický výraz.

Výbory pre kultúru a výchovu aj ústavnoprávne výbory, ktorým bol návrh zákona prikázaný na prerokovanie, sa stotožnili so základným politickým zámerom navrhovateľov, totiž vypustiť zo systému štátnych sviatkov a pamätných a významných dní predovšetkým oslavu nastolenia politického a mocenského monopolu jednej strany a devotného oslavovania a uctievania štátneho sviatku cudzej mocnosti.

Výbory pre kultúru a výchovu si však v diskusii osvojili názor pána poslanca Fišeru, že doterajší štátny sviatok, 9. máj, nepatrí celkom do tejto kategórie sviatkov, a že sa teda vymyká z intencie navrhovateľov, ktorí predpokladali jeho zrušenie. Najmä s ohľadom na potrebu kultivovať demokratické povedomie občanov nášho štátu výbory pre kultúru a výchovu odporúčajú ponechať nateraz 9. máj v systéme štátnych sviatkov ako Deň oslobodenia od fašizmu. Toto znenie by malo nahradiť doterajšiu formuláciu o výročí oslobodenia Československa Sovietskou armádou. Nová formulácia uvádza na pravú mieru i vecný dôvod sviatku.

V tomto zmysle sa navrhuje § 1 formulovať takto:

"§ 1. Štátne sviatky. (Budem čítať po slovensky, i keď pôvodný text bol a zostáva český.) 28. október, Deň vzniku samostatného Československého štátu, 9. máj, Deň víťazstva nad fašizmom a 5. júl, Deň slovanských vierozvestov Cyrila a Metoda sa vyhlasujú za štátne sviatky Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky".

Ako vidno, návrh novej zákonnej kodifikácie štátnych sviatkov popri dni vzniku Republiky, čo je úprava celkom nediskutovateľná a tiež iba potvrdzujúca terajší faktický stav, prináša len jednu skutočnú novinku, ktorou je presun Dňa slovanských vierozvestov svätého Cyrila a svätého Metoda z kategórie pamätných dní do kategórie štátnych sviatkov. Evanjelizačná misia solúnskych bratov na území nášho terajšieho štátu mala mnohostranný kultúrny a politický dosah, ktorý svojím významom presahuje až do súčasnosti. To, napokon, v uplynulých dňoch potvrdila i autorita pápeža Jana Pavla II pri jeho návšteve v Prahe, na Velehrade a v Bratislave.

Výbory pre kultúru a výchovu i ústavnoprávne výbory návrh na uzákonenie Dňa slovanských vierozvestov sv. Cyrila a Metoda akceptovali bez pripomienok a odporúčajú ho Federálnemu zhromaždeniu na schválenie.

Výbory pre kultúru a výchovu ďalej odporúčajú, aby sa § 3 návrhu zákona preformuloval takto:

"Významnými dňami Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sú 5. máj a 29. august." Oba tieto dátumy aj dnes symbolizujú rozhodnú vôľu našich národov čestne sa zaradiť do rodiny demokratických národov a štátov a to vlastným úsilím a v spoločnom štátnom útvare.

Z podnetu poslanca Fiseru z Občianskeho fóra vznikla vo výboroch pre kultúru a výchovu aj ďalšia modifikácia iniciatívneho návrhu, a to námet na zaradenie tzv. Štedrého dňa, t. j. 24. decembra, do kategórie dní pracovného pokoja. V tejto kategórii sú prevažne cirkevné sviatky, totiž sviatky vianočné, novoročné a veľkonočné. Poslanci výborov pre kultúru a výchovu pokladajú terajšiu úpravu za nevyhovujúcu, pretože ignoruje ľudové cítenie i kultúrne tradície a navyše je značne iluzórna i z ekonomického hľadiska.

Navrhovaná úprava § 2 by teda znela ďalej takto:

"3. V § 2 odsek 2 za písmeno c) sa vkladá písmeno d), ktoré znie: d) 24. december (štedrý deň) atď. atď. (ďalší riadok zostáva nezmenený).

Ústavnoprávne výbory navrhli rozšíriť zoznam významných dní o dátum 17. novembra. Výbory pre kultúru a výchovu sa touto myšlienkou nezaoberali. Osobne sa nazdávam, že do zoznamu pamätných dní by bolo možné zaradiť napríklad aj dátum obete Jána Palacha.

Vážené Federálne zhromaždenie, sviatkové kalendárium je nepochybne veľmi dynamická a otvorená záležitosť, preto treba rátať s tým, že po vykryštalizovaní politických pomerov sa v novom Federálnom zhromaždení objavia i radikálnejšie návrhy na ďalšiu úpravu zákonných pomerov v tejto oblasti.

Ako predseda Výboru pre kultúru a výchovu Snemovne ľudu a ako spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu odporúčam však Federálnemu zhromaždeniu schváliť tento predložený návrh zákona s modifikáciami navrhnutými príslušnými výbormi oboch snemovní.

Zároveň by som z tohto miesta odporúčal príslušným národným orgánom, aby uvažovali o zavedení republikových systémov pamätných a významných dní, ktoré by označovali a kultivovali špecificky národné kultúrne a politické tradície. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem poslancovi Šútovcovi a prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, poslanca Jaroslava Cuhru, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Cuhra: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, předložený návrh skupiny poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění na změnu zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku a dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů (tisk 375) vychází z potřeb vyplývajících z demokratizačního úsilí státu a společnosti v oblasti zákonné úpravy státních svátků a významných dnů. Navrhovaná dílčí novela je první a potřebnou úpravou této problematiky.

Navrhovanou zákonnou úpravou se zabývaly výbory České národní rady a Slovenské národní rady a vyslovily s předloženým návrhem souhlas. Návrh novely projednaly výbory pro kulturu a výchovu a výbory ústavně právní obou sněmoven a doporučily Sněmovně lidu a Sněmovně národů přijetí navrhované zákonné úpravy se změnami, které vám zde byly předloženy.

Nebudu se již jimi podrobně zabývat, ale musím vás seznámit s dopisem a se stanoviskem federální vlády, která k těmto úpravám zaujala stanovisko.

Stanovisko vlády ČSFR. Vláda projednala a posoudila na své schůzi dne 17. dubna 1990 návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku a dnech pracovního klidu a památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že návrh zákona rozšiřuje počet dnů pracovního klidu proti současnému stavu o jeden den, tj. o státní svátek 5. července, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, tj. podle § 1 a 2 odst. 1 návrhu, je třeba vyjádřit dopad takového opatření na státní rozpočet. Pokud nebudou známy finanční a hospodářské důsledky rozšíření počtu dní pracovního klidu, nemůže vláda s tímto bodem navrhované úpravy vyjádřit souhlas. S ostatními navrženými úpravami zákona č. 93/1951 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyslovila vláda souhlas.

Vážené dámy a pánové, závěrem mé zpravodajské zprávy mi dovolte k tomuto dopisu vyslovit mé stanovisko.

Jedním z kladů našeho nočního jednání z 19. na 20. dubna bylo vystoupení pana ministerského předsedy Čalfy. Dokázal nám, Federálnímu shromáždění, že věří vládě, které předsedá a kterou vede, že se staví za lidi a ministry, s nimiž je rozhodnut uskutečnit rekonstrukci naší vlasti, a to tak, abychom se stali někdy následně a nevím za jak dlouho - asi to neví ani pan Čalfa a vláda - rovnocennými partnery evropských států, s nimiž chceme vybudovat Evropu spravedlivou a bezpečnou. Aby se tak stalo, je třeba přistoupit na způsob, jak se vlastně řada našich sousedů stala státními útvary bohatšími a dlužno říci i perspektivnějšími. Domnívám se, že to bylo a je prací poctivější a zejména smysluplnější, tedy takovou, která se má stát výsledkem cesty, po níž chce jít vláda zároveň se všemi lidmi pracovitými a dobré vůle. Tak zavedení nového svátku svatého Cyrila a Metoděje jako symbolu jednoty Čechů a Slováků, jejich společné křesťanské kulturnosti, nemůže být ohrožením naší ekonomiky. Řada států v Evropě má takových dní více a neohrožuje to jejich bohatství.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji Sněmovně národů schválit předložený návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů (tisk 375) se změnami a doplňky, které jsem uvedl ve zpravodajské zprávě. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďakujem poslancovi Sútovcovi. Otváram rozpravu. Nakoľko som jedným z poslancov tohto iniciatívneho návrhu, dovolím si vám predniesť moju správu na podporu tohto sviatku.

Každý kultúrny národ si uctieva svoje veľké osobnosti, zmenená spoločensko-politická situácia dáva priestor i v tomto smere. Predchádzajúci systém robil prísny výber, kto sa mohol, alebo nemohol oslavovať, alebo vzdať tej alebo onej osobe príslušnú úctu. V tomto výbere sa sv. Cyril-Konštantín, Metód a ďalší dostali až na samý kraj.

Slovanské národy, ale aj ostatné národy Európy, považujú kultúrnu, politickú, ale aj náboženskú činnosť sv. Cyrila a Metoda za významný vklad do civilizačného vývoja Európy. Mnohé slovanské národy deň, spojený s ich menom slávia ako deň všeslovanskej vzájomnosti, kultúry a písomníctva a osvety. Práve v našej domovine, v našej vlasti, kde títo slovanskí apoštolovia účinkovali od roku 863, sa na nich úmyselne zabúdalo, hoci po tisícročie žili v srdciach Čechov, Moravanov i Slovákov. Za ich činnosť, ako vieme, ich sv. otec Ján Pavol II. vyhlásil za spolupatrónov Európy.

Náš pohľad na ich činnosť nemôže byť jednostranný. Majú veľkú zásluhu, že nám priniesli kresťanskú vieru, stali sme sa politicky i cirkevne samostatní. Filozof Konštantín zostavil 38 písmen, jedny podľa spôsobu gréckych písmen a druhé podľa spôsobu slavjenskej reči. Solúnski bratia založili u nás nižšie a vyššie školy. V nižších vyučovali mládež čítať a písať a na vyššom stupni škôl poznávať teologickú literatúru a cirkevné úkony. Konštantín a Metod vyučovali široké vrstvy ľudu v jeho vlastnom jazyku, takže legendista mohol napísať: "I otvorili sa podľa slov uši hluchých, aby počuli slová Písma a jazyk zajakavých jasným sa stal."

Ich význam je i politický, bránili slovjenu voči iným národom a nedovolili haniť slovjenské národy. Nepripúšťali menejcennosť, podriadenosť iným národom a kultúram. Hovoria to jasne Konštantínove Cyrilove slová, že "či neprichádza dážď od Boha na všetkých rovnako, alebo či slnko takisto nesvieti na všetkých? "

Verejnosť si často neuvedomuje, čo znamenalo mať v tých časoch preklad biblie a ďalších písomností v slovjenskom jazyku. Predstavovalo to, že sme mali jazyk rovnocenný s takými vyspelými jazykmi, ako bol jazyk grécky, latinský a hebrejský. Na dnešné pomery povedané, staroslovjenčina bola jedným zo štyroch svetových jazykov. Staroslovjenský jazyk je v pamiatkach tak kultivovaný, ako keby mal za sebou veľkú literárnu minulosť v lexike i v štylistike. Sme právom hrdí na týchto veľkých mužov, solúnských bratov. Pre Čechov, Moravanov a Slovákov symbolizujú kultúrnu a ideovú jednotu a pričinili sa o zachovanie a rozkvet našich národov.

Príslušníci Strany slobody, ktorí sa vždy hlásili k cyrilo-metodskej tradícii, spolu s príslušníkmi Demokratickej strany, Československej strany lidovej a Kresťanskodemokratickým hnutím prichádzajú preto s návrhom a žiadajú, aby sviatok slovanských vierozvestov bol v našej vlasti štátnym a národným sviatkom Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a slávil sa ako sviatok bratskej jednoty, sviatok všeslovanskej i európskej vzájomnosti. Slovanskí vierozvestcovia si právom túto poctu, hoci oneskorene, zaslúžia.

Ďalej sa do rozpravy prihlásil poslanec Brodský, prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SN P. Brodský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k plné demokratizaci naší společnosti, navrhuji doplnit zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 53 o státním svátku a dnech pracovního klidu, o památných a významných dnech § 7. Dávám to jako návrh, který by měl znít: "Členové církví a náboženských sdružení mají právo žádat svého zaměstnavatele o neplacené pracovní volno v pracovních dnech, na které připadají svátky a významné dny té které církve či sdružení, a ve kterých jim jejich vyznání zakazuje pracovat. Zaměstnavatel je jim povinen neplacené pracovní volno poskytnout."

Chci to zdůvodnit. Myslím zde na všechny církve a náboženské společnosti, ale především zde myslím na ne příliš početnou židovskou obec. Celou řadu svátků židovského vyznání pro věřící tak důležitých, není možné pevně zafixovat do svátků či dnů pracovního klidu, protože zvláště jejich svátky jsou pohyblivé. Nárokem na neplacené volno by se vyřešila tak dlouhodobá diskriminace všech těch, kteří mají právo na svobodu vyznání v plné míře. Zároveň věřím, a nemám obavy z toho, že by tohoto paragrafu bylo zneužíváno. Návrh jsem konzultoval s řadou poslanců, kteří se k tomuto návrhu připojují. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Ďalej se do rozpravy prihlásil poslanec Jaroslav Mezník.

Poslanec SN J. Mezník: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, vážení hosté, chtěl bych především vyslovit určitou lítost nad tím, že když už byly dělány tak základní změny zákona, že nebyl nakonec vypracován celý nový zákon. Zákon z roku 1951 byl už dvakrát a nyní bude potřetí novelizován a skutečně je dost obtížné, aby se v tom někdo vyznal. Nový zákon by přitom nebyl tak obtížný, protože jde o zákon celkem dost stručný. My, poslanci, jsme přitom v poněkud obtížné situaci, protože, jak jsem zjistil, málo kdo z vás má k dispozici dodatek k návrhu, takže budeme částečně hlasovat o něčem, co vlastně pořádně neznáme.

Ale abych se vrátil k tomu, čím jsem začal. Vzhledem k tomu, že mne, jako sociálního demokrata, zajímalo, jak to vypadá s 1. květnem, musel jsem jít do původního zákona, kde jsem s potěšením zjistil, že 1. květen bude i nadále dnem pracovního klidu. Ale hledal jsem i v dalších zákonech, na které se odkazuje a šel jsem i do zákona č. 56/1957 Sb., který je v návrhu uveden. Zjistil jsem, že jde o zákon o uměleckých řemeslech a má jít správně o zákon č. 56/1975 Sb. Snad je to už opraveno.

Jinak bych měl dvě zcela věcné připomínky. Jestli jsem to správně pochopil, je do seznamu dnů, v nichž je pracovní volno, zařazen i Štědrý den, což znamená, že počet dnů, které jsou dny pracovního volna, nebyl rozšířen o jeden, ale o dva. Je to tak? Kladu si otázku, zda si za dnešní situace můžeme dovolit něco takového, a zda by nebylo lepší řešit tuto věc tím způsobem, jak se řešila v minulých letech, tzn., že některou sobotu před vánocemi by se Štědrý den napracoval.

Plně podporuji to, aby mezi významnými dny České a Slovenské Federativní Republiky byl 17. listopad. Ale vyslovuji pochybnost, zda lze vedle 6. července klást den úmrtí Jana Palacha. Říkám to jako historik a nebyl bych rád, kdybych byl špatně pochopen. Vážím si nesmírně oběti Jana Palacha, ale přece jen mezi významem, který mělo upálení Mistra Jana Husa, a mezi významem, který mělo upálení Jana Palacha, je značný historický rozdíl. Byl bych nerad, kdybychom počet dnů významných nějak ad hoc a urychleně příliš rozmnožovali. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS I. Mičieta: Do rozpravy sa prihlásil poslanec Vébr.

Poslanec SL K. Vébr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s právě projednávaným návrhem zákona si dovolím přednést požadavek na jeho změnu a doplnění. Dne 17. dubna nám byl doporučen na vědomí dopis Ústřední rady církve československé husitské, z něhož si dovolím ocitovat:

"Církev československá husitská jako duchovní dědička odkazu husitské a vůbec české reformace, jež náleží k základním našim národním tradicím, tímto žádá, aby v příslušném zákoně byl uveden i den 6. července, výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa, jako státní svátek. Bylo tomu tak i před druhou světovou válkou i těsně po ní. Vracíme-li se dnes ve své české a slovenské vlasti k těmto duchovním hodnotám, jež stály v základech obnovené naší státnosti, nelze přehlédnout trvale inspirující mravní a náboženský odkaz jednoho z největších mužů této země, kterým Mistr Jan Hus bezesporu je."

Tolik názor ze strany nadmíru povolané. Proto v intencích tohoto dopisu jako člen Klubu Československé strany socialistické navrhuji, aby byl i den 6. červenec zařazen mezi státní svátky. Jedině tak můžeme dostát odkazu této nanejvýš významné historické osobnosti.

Konkrétně se jedná o změny v § 1, kde je potřeba za slova "věrozvěstů Cyrila a Metoděje" vložit slova "a 6. červenec, den Mistra Jana Husa" a dále stejně. Před slovy "5. červenec" ve stejném paragrafu je nutné z gramatických důvodů vypustit spojku "a" a nahradit ji čárkou. V § 2 odstavec 1 by mělo být: "1. státní svátky 28. říjen, 5. a 6. červenec jsou dny pracovního klidu". Děkuji za pozornost.