Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Poslúch: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, moji predrečníci náležite objasnili celý zmysel novelizácie spomínaného zákona. Ústavnoprávne výbory prerokovali tento návrh zákona, venovali sa predovšetkým právnej stránke problémov a snažili sa sformulovať to takým spôsobom, aby sa dosiahol ten cieľ, ktorý spomínal spravodajca poslanec Černý a súčasne aby bol vytvorený určitý základ pre doriešenie tejto problematiky.

Než začnem k jednotlivým konkrétnym bodom, prosím, aby ste si na strane 3 spoločnej správy č. 463 opravili bod 10 odsek 1.

Odsek bude znieť takto: "Príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti, ktorí boli trvale alebo prechodne zaradení v zložke ..." slová "zřízených jako složky" sa vyčiarkujú. Tá istá oprava bude v prvej vete § 114 písm. a) odsek 2 - "zařazených ve složce a zřízených jako složky" sa vynechá. Pokiaľ ide o odkaz pod čiarou, ide o odvolanie na § 9 odsek 1 zákona č. 40/1974 Zb.

Pokiaľ ide o samotný obsah návrhu zákona, len veľmi stručne k jednotlivým bodom. Článok I rieši otázku postavenia a jestvovania občianskych komisií. Pokiaľ ide o článok II, bod 1 rieši otázku skracovania lehôt v súvislosti s uvoľňovaním príslušníkov. Bod 2 oddeľuje prípady, v ktorých sú príslušníci prepúšťaní z dôvodov reorganizácie, hlavne pokiaľ ide o technické zložky, pretože sa rušia určité časti, aby sa odlíšili od príslušníkov, ktorí v zmysle vyjadrenia občianskej komisie nie sú spôsobilí pre výkon služby, ako je to riešené v bode 3.

V ďalšom ustanovení by som chcel upozorniť na bod 6, kde sa zohľadňuje pripomienka odborového zväzu príslušnikov ZNB, aby sa mohli podieľať pri hodnotení a rozhodovaní o ďalšom ponechaní či neponechaní príslušníkov ZNB.

Bod 8 rieši znovu otázky lehôt, skracovania lehôt tak, aby sa mohli tieto otázky doriešiť do 31. 7. 1990. Potom nasleduje bod 10, ktorý rieši otázky príspevkov a ďalších nárokov z prepustenia.

Chcel by som upozorniť ešte na článok III, ktorý rieši otázku tých príslušníkov, ktorí nezložia alebo odmietnu zložiť novú prísahu, ktorá je upravená v zákone č. 74/1990 Zb.

Odporúčam Snemovni národov, aby návrh zákona, ako bol predložený, schválila. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Mariánu Poslúchovi. Písemně se do rozpravy nikdo nepřihlásil. Ptám se, páni poslanci, paní poslankyně, zda někdo chce v rozpravě vystoupit. (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Můžeme tedy prohlásit rozpravu za skončenou.

Žádají společní zpravodajové o slovo? (Nežádali.) Nežádají.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V jednacím sále je přítomno 139 poslanců Sněmovny lidu, 56 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 42 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji, zřejmá většina.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Čtrnáct.) Čtrnáct. Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji, zřejmá většina.

Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? (Osmnáct.) Osmnáct.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění schválilo zákon o občanských komisích působících v resortech ministerstva vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1979- Sb., o služebním poměru příslušníků SNB, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb. (Potlesk.)

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 209, SL č. 303, SN č. 313)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat. Máme dokončit naše jednání ze včerejšího i předchozích dnů 28. schůze k

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu pana poslance Milana Šútovce a společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Jaroslava Cuhru, aby zaujali svá místa zpravodajů. Současně žádám, aby poslanec JUDr. Stome podal zprávu o včerejším jednání ústavně právních výborů.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážení hosté, kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, již vícenásobně projednávaný návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů, se dostal opět na pořad dnešního jednání. Proč k tomu došlo? Došlo k tomu proto, že řada věcí byla sporných, objevily se návrhy na zavedení nových významných dnů, respektive státních svátků, konkrétně se záležitost týkala výročí Mistra Jana Husa, a vznikla diskuse o tom, zda 9. či 8. květen jako Den osvobození od fašismu.

Posléze - projednání obou ústavně právních výborů, tj. jak ve Sněmovně lidu, tak ve Sněmovně národů, vyústilo v tisk číslo 470, kde jsou shrnuty všechny svátky, dny pracovního klidu, významné a památné dny tak, jak vyzněly výsledky jednání obou těchto výborů. Prosím proto, abyste věnovali tisku 470 svoji pozornost.

V dotčených částech by tedy zákonná úprava měla znít tak, že v § 1 by za státní svátky byly uvažovány dny 9. květen jako Den osvobození od fašismu, 5. červenec jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a 28. říjen jako Den vzniku samostatného československého státu. Státní svátky jsou dny pracovního klidu.

Pokud jde o dny pracovního klidu, na straně 2 se lze dočíst, že vedle nedělí to jsou: 1. leden - Nový rok, pondělí velikonoční, 1. květen jako Svátek práce, 24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec jako 1. svátek vánoční a 26. prosinec jako 2. svátek vánoční.

Dovolte mi, abych se zastavil chvíli u těchto dnů pracovního klidu, neboť jste jistě zpozorovali, že se tam objevil den 24. prosinec, tj. Štědrý den. Štědrý den se stal tradicí u našich národů a obyvatel našeho státu, dnem, který považují všichni bez rozdílu náboženského přesvědčení za den významný pro vyjádření vztahů ke svým spoluobčanům, ke svým rodinným příslušníkům. I lidé bez náboženského přesvědčení ctí Štědrý den jako den významného rodinného společenství.

Tato teorie nakonec po všech diskusích zvítězila a i vzdor negativním stanoviskům, zejména ekonomickým a organizačně technickým, z hlediska zásobování apod. dospěly výbory k názoru, že by patřil zařadit do dnů pracovního klidu.

Pokud jde o další ustanovení, tak by zbyly ještě jako významné dny - den 5. květen, 29. srpen a 17. listopad jako Den boje studentů za svobodu a demokracii. Památný den České a Slovenské Federativní Republiky je 6. červenec - výročí Mistra Jana Husa.

Zbývá ještě dodat, že významné a památné dny ČSFR jsou v zákonné předloze považovány za dny pracovní. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení, a to pro aktuálnost některých dat, o kterých jsem se zmínil. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci JUDr. Stomemu za seznámení se závěry jednání výborů ústavně právních. Ptám se poslanců, kteří předložili pozměňovací návrhy, jestli po těchto stanoviscích ústavně právních výborů na svých návrzích ještě dále trvají. Pan poslanec Zeman trvá na svém návrhu? (Ano.) Požádal bych tedy pana poslance-zpravodaje společných výborů Sněmovny lidu, aby nás seznámil s těmito návrhy.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Šútovec: Výbory pre kultúru a výchovu sa stotožňujú s argumentáciou dr. Stomeho ako tu odznela. Ako spravodajca Snemovne ľudu zároveň však musím konštatovať, že bolo podaných niekoľko pozmeňovacích a doplňovacích návrhov, a preto navrhujem, aby sa o nich hlasovalo. Ide o pozmeňovací návrh pána poslanca Meznika. (Předsedající: tento návrh je stažený.) Ďalej je to návrh pána poslanca Vébra, aby pamätný deň Majstra Jana Husa bol povýšený na štátny sviatok, a ďalej protinávrh pána poslanca Zemana, aby ako Deň oslobodenia od fašizmu nebol oslavovaný 9. máj, ale 8. máj. Navrhujem teda, aby sa o týchto pozmeňovacích návrhoch hlasovalo.

(Hlas z pléna: Při původním jednání přednesl pozměňovací návrh pan poslanec Brodský. Týká se zařazení § 7 do tisku 375, a sice v tom smyslu, aby zaměstnavatelé uvolňovali pracovníky ve dnech, které jsou závažné pro lidi náboženského smýšlení i pro jednotlivé církve. S tím, že zaměstnavatel je povinen jim poskytnout neplacené volno. Po obsažném projednání ve výboru ústavně právním bylo domluveno, že tento návrh se netýká novely tohoto zákona, ale že se týká spíše zákoníku práce. Proto bylo domluveno s panem poslancem Brodským, že tento návrh stahuje s tím, že bude předložen příslušnému ministerstvu práce, aby byl posléze zařazen do zákoníku práce. Je to dostatečné vysvětlení, pane poslanče?) (Ano.)

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. O slovo požádal místopředseda federální vlády pan doktor Hromádka. Uděluji mu slovo v souladu s jednacím řádem.

Místopředseda vlády ČSFR J. Hromádka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nechtěl jsem zde vystupovat, ale dostal jsem takové množství dopisů k problematice tohoto bodu vašeho jednání, že si dovolím parlament upozornit na jednu věc.

Státní svátky vytvářejí vedle mnoha jiných věcí jistou duchovní páteř národů státu nebo společnosti. Jestliže bylo vzato v úvahu, že jedním ze státním svátků bude také 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, tuším, že parlament zapomněl, respektive jej nikdo neupozornil na skutečnost, která v historickém kontextu sehrává svoji roli.

Svátek Cyrila a Metoděje až do roku 1867 byl v rámci Rakouska - Uherska a v rámci evropského kontextu vůbec, v našich zemích slaven v měsíci březnu. V 19. století, kdy František Palacký, náš historiograf, objevil významnou postavu Mistra Jana Husa, a toto období v dějinách českého národa jako období velice významné, přeložila v 19. století katolická církev svátek Cyrila a Metoděje na den 5. července jako protipól proti připomínanému svátku mistra Jana Husa. Tuto historickou skutečnost musíme mít na paměti. Celá řada dopisů, které jsem dostal, mne právě na toto upozorňuje. Já sám nemám žádné námitky, proti tomu, aby věrozvěstové Cyril a Metoděj, k nimž se hlásil i náš Mistr Jan Hus, byli zapomenuti, nebo někam odsouváni, ale učinit bez historické analýzy toto rozhodnutí, bez toho, aby stejným nebo obdobným způsobem bylo respektováno to, co v dějinách českého národa má také svou váhu, by nebylo dobré. Ale záleží to na vás, poslancích. Je jen škoda, že tato informace vám nebyla dána dřív k uvážení. Já jen přináším tuto zprávu v poslední chvíli, protože jsem dostal v uplynulém týdnu opravdu řadu vážných dopisů, které reagovaly na projednávání státních svátků.

Prosím, abyste znovu uvážili, zda by neměly být vzaty v úvahu souvislosti, o kterých jsem se zmínil. Je mi jasné, že slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj tvoří duchovní kostru našeho národa, naší svébytnosti. Na jejich dílech budoval také Mistr Jan Hus. Jde mi jen o citlivé zařazení všech věcí do pravých historických souvislostí. O to bych prosil také tento parlament. Pokud by nemohl rozhodnout v této chvíli definitivně, nechť své rozhodnutí ještě zváží. Ale to je už na vašem odpovědném rozhodování. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji místopředsedovi federální vlády. O faktickou poznámku požádal poslanec Battěk.

Poslanec SL R. Battěk: Paní a pánové, mně se tato poznámka líbila. Moje historická paměť katastrofálně selhala. Nicméně bych prosil pana ministra, aby předložil konkrétní návrh. Lépe by se jednalo.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Hovoří pan poslanec Kučera.

Místopředseda FS B. Kučera: Kolegové a kolegyně, myslím, že konkrétní návrh zde je. Předložil ho poslanec Československé strany socialistické pan Karel Vébr. Tento návrh zní, že má být uzákoněn státním svátkem rovněž 6. červenec, památný den úmrtí Mistra Jana Husa.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. I o těchto aspektech, jak jsem informován, ústavně právní výbory jednaly. Přesto jejich stanovisko je takové, jak je tlumočil JUDr. Stome i oba zpravodajové. Proto doporučuji, vážené poslankyně, vážení poslanci, abychom hlasovali o dvou pozměňovacích návrzích, na kterých poslanci trvají. Jedná se o pozměňovací návrh poslance Zemana a poslance Vébra. Nyní faktická poznámka poslance Kužílka.

Poslanec SL O. Kužílek: Velmi stručně bych chtěl podpořit návrh pana poslance Zemana. Heslo na standartě prezidenta bývalo námětem vtipu. Ten vtip byl hrozně jednoduchý: Nepatrnou změnou znění tohoto hesla absurdně obrátil jeho smysl, prostě dlouhé "í" na konci pozměnil na krátké "i" a heslo znělo nikoli "Pravda vítězí", ale "Pravda vítězi".

Před nedávnem jsme toto heslo na standartě prezidenta uvedli více do Evropy latinským zněním. Absurdní vtip snad už není možný. Myslím však, že snad nemůžeme obsah tohoto hesla pošlapat tím, že první poválečný přesun vítězné armády do Prahy, kde již byl domluven klid zbraní, budeme označovat za Den osvobození. Navrhuji, abychom schválili státní svátek 8. květen jako Den vítězství nad fašismem. Jedině tak, podle mého názoru, můžeme upřímně vzdávat úctu sovětské, americké a dalším armádám, které se na tom podílely. Navrhuji zároveň, aby se o jednotlivých návrzích hlasovalo odděleně. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Doporučuji, vážené poslankyně, vážení poslanci, že bychom přistoupili k hlasování, nejdříve o pozměňovacích návrzích v souladu s jednacím řádem.

Kdo tedy souhlasí s pozměňovacím návrhem? Ve Sněmovně lidu je přítomen 151 poslanec. (Hlasuje se.) (Padesát čtyři.) Padesát čtyři. Sněmovna lidu návrh nepřijala.

Nyní Sněmovna národů. Konstatuji, že je přítomno 58 poslanců zvolených v České republice a 53 poslanci zvolení ve Slovenské republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem poslance Zemana? (Hlasuje se.) Děkuji. (Čtyřicet.) Čtyřicet, čili ani Sněmovna národů návrh nepřijala.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu poslance Vébra.

Kdo z poslanců Sněmovny národů s tímto návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) (Dvacet tři.) Dvacet tři.

Poslanci Sněmovny národů návrh nepřijali.

Nyní žádám poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se.) Menšina.

Ani poslanci Sněmovny lidu tento návrh nepřijali.

Nyní tedy, vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme hlasovat o návrhu jako celku. Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je to zřejmě většina, děkuji.

Kdo je proti? (Tři.) Tři.

Zdržel se hlasování? (Patnáct.) Patnáct.

Čili poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je to zřejmá většina. Děkuji.

Kdo je proti? (Tři.) Tři.

Zdržel se někdo hlasování? (Deset.) Deset poslanců se zdrželo hlasování.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení konstatuji, že Federální shromáždění schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/ 1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech ve znění pozdějších předpisů. (Potlesk.)

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 183, SL č. 273, SN č. 283)

Nyní máme na programu

Za iniciativní skupinu poslanců odůvodní návrh poslanec Věroslav Sláma.

Vážení poslanci, vážené poslankyně, vzhledem k tomu, že poslanec Sláma nemá ještě připraven podklad k odůvodnění návrhu a požádal o přeložení tohoto bodu pořadu, doporučuji této žádosti vyhovět s tím, že naléhavé sdělení zde má poslanec JUDr. Stome. Pak bychom přistoupili ke zprávám komisí.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové. Přišel jsem dnes pozdě na plenární zasedání, a to z toho důvodu, že již třetí den jsem navštěvoval naše hladovějící občany u sochy sv. Václava. Smyslem zahájení jejich hladovky je upozornit veřejnost na nečinnost parlamentu, nečinnost vlády a nečinnost společenských organizací politických stran a hnutí a Národní fronty ve věci majetku těchto organizací, o kterých bylo jednáno v březnu letošního roku. Tehdy jsme přijali opatření, resp. usnesení, kde jsme vyzvali vládu, aby v nejbližší době předložila návrh zákona o majetku politických stran, společenských organizací a Národní fronty a apelovali jsme vládu, aby vydala vládní nařízení, kterým se prohlašují za neúčinná veškerá jednání o majetkových převodech, která byla učiněna v posledních 6 měsících, před účinkem tohoto vládního nařízení. Byla to reakce na veřejnost a reakce na závod Polovodiče Praha 4, který podpořil svou stávkou požadavek revize stranického majetku. Tehdy jsme se pokusili pro zklidnění atmosféry před volbami udělat nediskriminační návrh na řešení tohoto majetku, a to ze dvou důvodů. Za prvé proto, aby veřejnost nebyla jitřena představami o majetku, který některá politická strana snad má, a není to pravda, pokud jde o kvantum majetku, a nebo opačně, aby majetek, který byl nespravedlivě nabytý, nebyl používán těmi složkami, které by ho už používat neměly. Nesmíme zapomínat také na to, že v tomto návrhu byl pasus o tom, že část tohoto majetku, konkrétně peněz, bude přidělena do voleb politickým stranám, které takové majetky nemají, protože vznikly až po 17. 11.