Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Předsednictvo Federálního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:

Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 56/1975 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. Název zákona zní:

"o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech".

2. § 1 včetně nadpisu zní:

Devátý květen, výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a dvacátý osmý říjen, den vzniku samostatného československého státu, se prohlašují za státní svátky Československé socialistické republiky.".

3. § 2 odst. 1 zní:

"/1/ Státní svátky 9. květen a 28. říjen jsou dny pracovního klidu.".

4. V § 3 se vypouští písmeno c/ a dosavadní písmeno d/ se označuje jako písmeno c/.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předložený návrh zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění vychází z významu nadcházejícího 28. října, kdy oslavíme 70. výročí zřízení samostatného československého státu. Zrod československého státu znamenal historický přelom v národním životě Čechů a Slováků. Byl výsledkem jejich národně osvobozeneckého boje a mezinárodně politických podmínek v závěru I. světové války, které charakterizovala porážka německého imperialismu, pád habsburské monarchie a vliv idejí Velké říjnové socialistické revoluce.

Říjnové dny se do historie našich národů zapsaly významnými činy, na které epocha socialismu navazuje, rozvíjí je a dále zhodnocuje pro dnešek i zítřek našich národů. Dvacátý osmý říjen byl dosud významným dnem - dnem znárodnění - kdy byl proveden jeden z rozhodných kroků národní a demokratické revoluce, který ve svých důsledcích vedl k podlomení ekonomické moci buržoazie a vytvářel jednu ze základních podmínek pro přerůstání národně demokratické revoluce v revoluci socialistickou. S říjnovými dny je spjat i zrod československé federace, která vytvořila kvalitativně nové státoprávní podmínky soužití obou našich národů - Čechů a Slováků - a národností žijících v našem státě a stala se historicky ověřenou marxisticko-leninskou formou řešení národnostní otázky v Československé socialistické republice.

Historická paměť, vědomí o nezastupitelné síle národních tradic v celé jejich šíři objektivně vede k uznání a posílení všeho, co je v minulostí naších národů významné a promlouvá k dnešku. Proto vláda Československé socialistické republiky navrhuje, aby byl 28. říjen jako významný den v životě našich národů prohlášen tímto zákonným opatřením státním svátkem.

Dosavadní právní úprava státního svátku byla provedena zákonem č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných dnech, který byl postupně dvakrát novelizován.

Navrhuje se změna názvu zákona vyjadřující skutečnost, že namísto dosavadního stavu jsou státní svátky dva. Do ustanovení § 1 se vedle 9. května doplňuje jako státní svátek 28. říjen. V § 2 odst. 1 se doplňuje 28. říjen jako den pracovního klidu. Z § 3 se vypouští písmeno c/, v němž byl dosud charakterizován 28. říjen jako významný den.