Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

ústavního zákona o způsobu přijetí nové Ústavy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky

Federální shromáždění Československé socialistické republiky vycházejíc z osvědčených zásad federativního uspořádání Československé socialistické republiky, v níž ústava je výrazem dohody a souhlasu svrchované a rovnoprávné České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a z toho, že v kontinuitě s ústavním zákonem o československé federaci nová ústava bude společnou ústavou Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

po předchozím souhlasném vyjádřeni České národní rady a Slovenské národní rady jako nejvyšších orgánů státní moci a představitelů svrchovanosti republik usneslo se na tomto ústavním zákoně:

(1) O přijetí nové Ústavy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky rozhodne Federální shromáždění, Česká národní rada a Slovenská národní rada.

(2) Federální shromáždění rozhodne o přijetí nové Ústavy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky po jejím schválení Českou národní radou a Slovenskou národní radou.

(3) Ústava bude přijata Českou národní radou, Slovenskou národní radou a Federálním shromážděním podle čl. 109 odst. 3 a čl. 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.

Návrh ústavy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky předloží České národní radě Ústřední výbor Národní fronty České socialistické republiky, Slovenské národní radě Ústřední výbor Národní fronty Slovenské socialistické republiky a Federálnímu shromáždění Ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky.

Zrušuje se čl. 142 odst. 2 věta první ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Na základě závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa byly zahájeny práce na přípravě nové ústavy. Nezbytnost přijetí nové ústavy vyplývá především z potřeby zakotvit základní změny, které nastaly od přijetí dosavadní ústavy a ústavního zákona o československé federaci a vytvořit ústavní základy společensko-politického rozvoje spojeného s přestavbou a demokratizací socialistické společnosti. Z právního hlediska je rovněž nezbytné odstranit dosavadní roztříštěnost ústavních předpisů a sjednotit je v jediném ústavním dokumentu.

Zkušenosti z více než dvacetileté existence československé federace a jejího uplatňování v podmínkách dvoučlenného federativního uspořádání potvrdily účelnost jednotné úpravy ústavněprávních poměrů federace a republik ve společném ústavním dokumentu. Československá federace byla založena ústavním zákonem o československé federaci mj. na principech vzájemného respektování suverenity federace i republik, zásadní jednoty politického systému, rovnosti práv a povinností občanů na celém území státu a na principu jednotné socialistické hospodářské soustavy. Komise KSČ a Národní fronty pro přípravu nové ústavy proto doporučila, aby na základě osvědčených státoprávních zkušeností byla přijata nová ústava jako společná Ústava Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Předkládaný návrh ústavního zákona musí proto v návaznosti na platná ustanovení ústavního zákona o československé federaci řešit procedurální postup přijetí společné ústavy federace a obou republik, a to v souladu se zásadami socialistického federalismu a socialistické demokracie. Proto je nezbytné, aby Ústavu Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky kromě Federálního shromáždění schválila též Česká národní rada a Slovenská národní rada jako nejvyšší orgány státní moci České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a představitelé národní svrchovanosti a svébytnosti českého a slovenského národa. Trojjedinou povahu nové ústavy je třeba vyjádřit i v jejím názvu.

Se zřetelem na originální suverenitu ČSR a SSR je nezbytné, aby o přijetí nové ústavy rozhodly nejdříve národní rady a teprve potom Federální shromáždění. Tato nová ústavní úprava si vyžaduje i zrušení ustanovení ústavního zákona o československé federaci podle čl. 3 návrhu, které při vzniku federace předpokládalo jiný postup.

S ohledem na politickou závažnost ústavy jako základního právního a politického dokumentu se navrhuje pověřit ústavodárnou iniciativou Národní frontu, která je výrazem politického svazku všeho československého lidu.