Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. v. o.

poslance Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

Miloše Zemana

na změnu zákona č. 167/1990 Sb. o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 167/1990 Sb. o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, se mění takto: V ustanovení § 1 se slova "9. květen" nahrazují slovy "8. květen".

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem .......... 1990.

Den osvobození od fašismu nastal ukončením druhé světové války v Evropě, tj. kapitulací německých vojsk v Remeši, která byla podepsána 7. 5. 1945 a vstoupila v platnost 8. 5. 1945. Téhož dne kapitulovala také německá vojska v Praze, a to kapitulací generála Touissanta do rukou České národní rady.

Pražské povstání, zahájené 5. května 1945, mohlo být již následující den podpořeno americkou armádou, nacházející se v prostoru Plzně a Rokycan. Nestalo se tak na přímý zákaz sovětského velení, které z politických důvodů trvalo na tom, aby Praha byla osvobozena Rudou armádou. Toto rozhodnutí objektivně vedlo k prodlužování pražského povstání a ke zvýšení počtu jeho obětí.

Jak známo, Rudá armáda vstoupila do Prahy až 9. května 1945, tedy následující den po přijetí německé kapitulace Českou národní radou. Nelze argumentovat tím, že tento den ještě pokračovaly sporadické boje s částí zfanatizovaných jednotek SS, které odmítly kapitulaci přijmout. Tyto boje ostatně probíhaly v českých zemích nejméně do 11. května. Kdybychom však definovali okamžik kapitulace jinak, než podpisem kapitulačního protokolu a jeho vstoupením v platnost, dostali bychom se do neřešitelných situací; je například známo, že japonské jednotky v některých případech bojovaly v jihovýchodní Asii ještě řadu let po oficiální japonské kapitulaci.

Cílem předloženého návrhu není v žádném případě znehodnotit hrdinství sovětských vojáků, kteří padli na československém území včetně Prahy v průběhu druhé světové války. Jde jen o to, odstranit politicky motivovanou a často zneužívanou osvoboditelskou legendu a při označování státního svátku nadále respektovat historická fakta.