Česká národní rada 1992 – 1992

 

ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1992

VII. volební období

244

Za bezvadnost:

VLÁDNÍ NÁVRH

Zákon

České národní rady ze dne ......

kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,zákona č. 28/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb.a zákona č. 263/1992 Sb. (úplné znění č. 01/1992 Sb.) se mění a doplňuje takto:

1. § 8a včetně nadpisu zní:

"§ 8a

Spory o pravomoc

Vrchní soud rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy a orgány státní správy; k řízení je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu státní správy, jehož se spor o pravomoc týká.".

2. V § 9 odst. 2 písm.h) se slova " československých soudů" nahrazují slovy "soudů České republiky"; v § 9 odst. 3 písm. c) bod 11 se slova "československého soudu" nahrazují slovy "soudu České republiky"

3. V § 10 odst. 2 se slova "rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky" nahrazují slovy "rozhoduje vrchní soud".

4. V § 10a odst. 1 se slova "rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky" nahrazují slovy "rozhoduje vrchní soud".

5. § 10a odst. 2 zní:

"(2) o dovoláních proti rozhodnutím vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud").".

6. V § 11 odst. 3 se slova "československých soudů" nahrazují slovy "soudů České republiky"; slova "České a Slovenské Federativní Republiky" se vypouštějí.

7. V § 12 odst. 3 se vypouští druhá věta.

8. V § 16 odst. 1, větě druhé, se slova "České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "a vrchních soudů".

9. V poznámce pod čarou č. 3 / se za slovy "jimi poskytované" nahrazuje čárka tečkou a vypouštějí se slova "a zák. SNR č.129/1991 Sb., o komerčních právnících.".

10. § 36c zní:

"§ 36c

Nejvyšší soud a vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.".

11.V § 86 odst. 1 se slova "československým občanem" nahrazují slovy "občanem České republiky" a slova "České a Slovenské Federativní Republice" se nahrazují slovy "České republice".

12. V § 86 odst. 2 a 3 se slova "České a Slovenské Federativní Republice " nahrazují slovy "České republice".

13. V § 87 písm. d) se slovo "československé" nahrazuje slovem "české".

14. V § 88 odst. 1 písm. a), f) a n) se slova "v České a Slovenské Federativní Republice" nahrazují slovy "v České republice"; v písmenu n) se slovo "československým" nahrazuje slovem "tuzemským".

15. V § 105 odst. 2 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky".

16. V § 106 odst. 1, druhé větě, se slova "československého práva" nahrazují slovy "práva České republiky".

17. V § 109 odst. 1 písm. b) věta druhá zní: "Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem; v tom případě předloží věc Ústavnímu soudu.".

18. V § 121 se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky".

19. V § 134 se slova "československými soudy" nahrazují slovy "soudy České republiky".

20 V § 135 odst. 1 se vypouští věta první; slova "Dále je soud" se nahrazují slovy "Soud je".

21 V poznámce pod čarou č. 4/ se za číslem "573/19910 Sb."čárka nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova" a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci, ve znění vyhl. č. 4/1991 Sb.".

22. V § 175z odst.l se slova "československého soudu" nahrazují slovy "soudu České republiky".

23. V § 175z odst. 2 se slovo "československé" nahrazuje slovem "tuzemské".

24. V § 246 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

25. § 246 odst. 2 zní:

"(2) Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů o zaměstnanosti.".

26. V poznámce pod čarou c.35/ se vypouštějí slova "§ 27 odst. 3 zák. SNR č. 32/1990 Sb., o advokacii a 28 zák. SNR č. 29/1991 Sb., o komerčních právnících;".

27. V § 250s odst. 2 se slova "nejvyšší soud republiky" nahrazují slovy "vrchní soud".

28. V § 252 odst. 2 se slova "České a Slovenské Federativní Republice" nahrazují slovy "České republice".

29. § 277 odst. 1 zní:

"(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků [Zákon č. 86/1992 Sb., o daních z příjmů], pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [Zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.] a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění [Zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění] (dále jen "srážené částky"). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.".

30. V § 278 se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky".

31. V § 279 odst. 3 se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky".

32. V § 303 odst. 1 se slovo "československého" nahrazuje slovem "tuzemského".

33. V § 374 odst. 1 se slova "Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují" nahrazují slovy "Ministerstvo spravedlnosti České republiky se zmocňuje"; ve druhé větě se slovo "mohou" nahrazuje slovem "může".

34. V § 374a se slova "Ministerstva spravedlnosti republik" nahrazují slovy "Ministerstvo spravedlnosti České republiky".

Čl. II

Zákon č. 19/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, se mění a doplňuje takto:

1. V Čl. III bod l. písm. a) se slova "nejvyšší soud republiky" nahrazují slovy "vrchní soud".

2. V Čl. III bod 1. písm. i) se slova "soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; těchto předpisů se použije i pro řízení o stížnosti" se nahrazují slovy "vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona".

3. V Čl. III bod 11. se slova "České a Slovenské Federativní Republiky" nahrazují slovy "České republiky".

4. V Čl. III bod 12. se slova "Ministři spravedlnosti České republiky a Slovenské republiky se zmocňují, aby obecně závazným právním předpisem stanovili" nahrazují slovy "Ministerstvo spravedlnosti České republiky obecně závazným právním předpisem stanoví".

Čl. III

1.Věci, v nichž je dána věcná příslušnost vrchních soudů a v nichž bylo řízení zahájeno před Nejvyšším soudem a tímto soudem nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezmou a dokončí vrchní soudy.

2.Tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud.

3. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí

a) Nejvyšší soud, jde-li o řízení o opravném prostředku, jestliže se na území České republiky nachází soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo je-li na území České republiky soud, který by byl podle tohoto zákona územně příslušný projednat věc v prvním stupni;

b) Nejvyšší soud, jde-li o určení místně příslušného soudu, jestliže má na území České republiky sídlo soud, který věc předložil Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podle § 105; v ostatních případech má-li navrhovatel na území České republiky bydliště nebo sídlo;

c) Nejvyšší soud, jde-li o rozhodování ve sporu o pravomoc podle § 8a odst. 2 a rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 3 věty druhé, je-li na území České republiky sídlo toho, kdo o rozhodnutí požádal;

d) vrchní soud, jde-li o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, je-li správní orgán České republiky příslušný věc rozhodnout.

4. Vrchní soud je příslušný též přezkoumat rozhodnutí ústředních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, bude-li po dni účinnosti tohoto zákona dána pravomoc správního orgánu České republiky věc rozhodnout.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Důvodová zpráva

Obecná část:

Návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, je jedním ze zákonů, jejichž přijetí je nutné v souvislosti se zánikem ČSFR k 1. 1. 1993.

Návrh zákona navazuje na návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1991 Sb., o soudech a soudcích, kterým je v důsledku zániku ČSFR a tím i soudů České a Slovenské Federativní Republiky, nově řešena soustava soudů České republiky.

Návrh řeší přenesení působnosti Nejvyššího soudu ČSFR na soudy České republiky a provádí další legislativně technické úpravy, které jsou nezbytné k tomu, aby občanský soudní řád mohl být po 1. 1. 1993 v České republice převzat do jejího právního řádu a komplexně upravoval postup soudů v občanském soudním řízení.

Principy navrhovaného zákona jsou tyto:

a) Návrh vychází z návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1991 Sb., o soudech a soudcích, který předpokládá s účinností od 1.1.1993 konstituování čtyřstupňové soustavy soudů České republiky a to okresních, krajských, vrchních soudů a Nejvyššího soudu ČR. V návrhu novely občanského soudního řádu je proto v občanském soudním řízení vymezována působnost všech stupňů soudů.

b) Vrchní soudy budou rozhodovat v agendě, která dosud náležela nejvyšším soudům republik; budou proto zejména rozhodovat o odvoláních tam, kde v prvním stupni rozhodoval krajský soud, o dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích a přezkoumávat ve správním soudnictví rozhodnutí ústředních orgánů České republiky.

c) Působnost Nejvyššího soudu České republiky je zakládána tam, kde dosud byla dána působnost Nejvyššího soudu ČSFR, tedy především rozhodovat o dovoláních proti rozhodnutím vrchních soudů jako soudů odvolacích, určovat soud, který věc projedná, chybějí-li podmínky místní příslušnosti (§ 11 odst. 3) a další.

d) Z občanského soudního řádu je vypouštěna, aniž by byla přenášena na soudy ČR, taková působnost, náležející Nejvyššímu soudu ČSFR, která po zániku ČSFR již nebude přicházet do úvahy.

Tak je tomu např.

- při rozhodování o přikázání věci, je-li jeden ze soudů na území České republiky a druhý na území Slovenské republiky (§ 12 odst. 3),

- spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a orgány státní správy druhé republiky nebo federálními orgány státní správy (§ 8a odst. 2)

- přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů ČSFR (§ 246 odst. 2).

e) Návrh zákona se obecně v rámci možností snaží minimalizovat zásahy do rozhodovací činnosti soudů, neboť soudy jsou v kritickém stavu a jakékoliv další podstatné věcné zásahy by již mohly přinést kolaps soudů se všemi důsledky zhroucení třetí nezávislé moci ve státě.

Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšené náklady na státní rozpočet.

Zvláštní část:

K čl. I, body 1 až 34:

Ustanovení konkrétně provádějí principy, na které poukázala obecná část důvodové zprávy. Konkrétně legislativně řeší otázky, které souvisejí s přenesením působnosti Nejvyššího soudu ČSFR na soudy České republiky a vymezují působnost Nejvyššího soudu České republiky a působnost vrchních soudů.

Návrh dále v bodu 29 provádí změnu ustanovení § 277 odst. 1, v němž se stanoví výpočet čisté mzdy pro účely výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Návrh zde reaguje na novou právní úpravu daňových předpisů, zejména zákona č. 86/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákonů ČNR upravujících pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993. Změna § 277 odst. 1 je koncipována tak, aby umožňovala provádět výkon soudních rozhodnutí touto nejrozšířenější formou i po 1. 1. 1993, tedy po zrušení daně ze mzdy.

K čl. II:

Vzhledem k tomu, že změna působnosti Nejvyššího soudu a vrchních soudů, stanovená tímto zákonem, se dotýká i ustanovení přechodných a závěrečných, obsažených v čl. III zákona č. 19/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, provádí se i jejich úprava.

K čl. III:

Zákon stanoví postup v těch případech, kdy ke dni účinnosti tohoto zákona zůstanou u Nejvyššího soudu ČSFR a u Nejvyššího soudu České republiky neskončeny věci, které budou náležet do působnosti Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů.

Přechodná ustanovení týkající se věcí, které nebudou skončeny Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, jsou koncipována shodně s připravovanou novelou občanského soudního řádu ve Slovenské republice v zájmu zamezení případných pozitivních nebo negativních kompetenčních konfliktů mezi samostatnou Českou republikou a samostatnou Slovenskou republikou.

K Čl. IV:

Vzhledem k tomu, že novela bezprostředně řeší přenesení působnosti Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky na soudy České republiky je nezbytné, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1993.

V Praze dne 9. prosince 1992

předseda vlády České republiky

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc., v.r.

ministr spravedlnosti České republiky

JUDr. Jiří Novák, v.r.



Zdroj datwww.psp.cz
Originálpsp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0244_00.htm
Zobrazit sloupec