Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

a) 8. květen, den osvobození od fašismu (1945)

b) 5. červenec, den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (863)

c) 6. červenec, den upálení Mistra Jana Husa (1415)

d) 28. říjen, den vzniku samostatné Československé republiky (1918)

V navrhovaném zákoně nedochází oproti platné právní úpravě ke změně, neboť dosavadní počet státních svátků dostatečně zdůrazňuje významná data našich dějin a státnosti.

a) 1. leden (Nový rok)

b) 6. leden (Zjevení Páně, Třech králů a vánoční svátek pravoslavných křesťanů)

c) pondělí velikonoční

d) 1. květen (Svátek práce)

e) pondělí svatodušní (Letnice)

f) 1. listopad (Všech svatých)

g) 24. prosinec (Štědrý den)

h) 25. prosinec (1. svátek vánoční)

i) 26. prosinec (2. svátek vánoční)

Dosavadní počet šesti dnů pracovního klidu se rozšiřuje o tři další, a to o: 1) 6. leden (Zjevení Páně, Třech králů a vánoční svátek pravoslavných křesťanů). Tento svátek je slaven též v Rakousku, v Německu i ve Slovenské republice a ještě v pěti dalších evropských zemích.

2) Pondělí svatodušní (Letnice). Je slaven padesátý den po velikonocích, a to ve čtrnácti evropských zemích.

3) 1. listopad (Všech svatých). Je slaven v předvečer vzpomínky na zesnulé v jedenácti zemích Evropy.

Nově navrhované dny pracovního klidu byly již svátky i za první ČSR a po roce 1948 byly komunistickým režimem zrušeny.

Hlásí-li se Česká republika opět ke křesťanským základům evropské civilizace a kultury, bylo by záhodno přiblížit se evropským zvyklostem i pokud se týká dnů pracovního klidu.

Počtem čtyřech státních svátků a devíti dnů pracovního klidu, t. j. celkem třinácti dnů pracovního volna, se přiřadí ČR k evropskému průměru (např. k Belgii, Dánsku, Itálii, Lucembursku, Slovensku, Portugalsku, Rakousku a Švédsku - všude mají po 13 dnech pracovního klidu).

a) 7. březen (1850) - Den narození T. G. Masaryka, prvního prezidenta samostatné ČSR

b) 9. březen (894) - Den úmrtí velkomoravského panovníka Svatopluka I.

c) 28. březen (1592) - Výročí narození J. A. Komenského

d) 7. duben (1348) - Den založení Karlovy univerzity v Praze e) 5. květen (1945) - Květnové povstání českého lidu

f) 24. květen - Den slovanského písemnictví a slovanských kultur

g) 27. červen (1950) - Den popravy JUDr. Milady Horákové

h) 28. září (935) - Den úmrtí českého knížete Václava

i) 11, říjen (1424) - Den úmrtí Jana Žižky u Přibyslavi

j) 17. listopad (1939,1989) - den studentů za svobodu a demokracii.

Návrh významných a památných dnů zahrnuje výčet dat významných osobností našich novodobých i ranně středověkých dějin a událostí, aby zejména mladší generaci připomínaly slavnou i méně slavnou minulost a byly zdrojem poučení i hrdostí k naší státnosti i dějinám, neboť "Národy, které si neváží své minulosti jsou odsouzeny k tomu, aby si ji znovu zopakovaly!"

Státní svátky ČR a dny uvedené v zásadě č. 2 jsou dny pracovního klidu! Významné a památné dny ČR jsou dny pracovními!

Navrhovaný počet třinácti dnů pracovního klidu, včetně státních svátků, by neměl závažnějším způsobem ovlivnit naši ekonomiku, a to vzhledem k existujícím rezervám.

Naopak nově navrhované dny pracovního klidu by kladně mohly ovlivnit výnosy v terciální sféře, diky předpokládanému rozšíření turistického ruchu, neboť navrhované dny pracovního klidu jsou svátky u většiny našich sousedů. Nepředpokládá se ani výrazné promítnutí zvýšeného počtu dnů pracovního klidu do požadavků na státní rozpočet, neboť ve většině případů lze za nutnou práci ve dnech státních svátků či dnů pracovního klidu poskytnout náhradní volno.

Ruší se doposud platná právní úprava. týkající se státních svátků, dnů pracovního klidu a památných a významných dnů. a to zákony:

č. 93/1951 Sb. o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona

č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákona č. 141/1988 Sb. zákona č. 167/1990 Sb., zákona č. 204/1990 Sb., zákona č. 21811991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

V Praze dne 26. 1. 1995