Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

k návrhu zákona o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky

(tisk č. 1969)

předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 30. listopadu 1995 (čj. 3622/95 - OVA)

vlády k návrhu zákona o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky

(tisk č. 1969)

Vláda na svém zasedání dne 29. listopadu 1995 projednala a posoudila návrh poslance J. Drápely a dalších na vydání zákona o státních svátcích, svátcích a památných a významných dnech České republiky a vyjádřila s tímto návrhem zákona nesouhlas.

Hlavní důvod negativního stanoviska vlády k předloženému návrhu zákona spočívá v tom, že vláda neshledává žádnou aktuální potřebu pro zvýšení počtu svátků jako dnů pracovního klidu. Poukazování na obdobné úpravy ve státech západní Evropy, kterým je návrh zákona odůvodněn, vládu nepřesvědčuje o tom, že přibližování se těmto zemím i v této věci má aktuální politickou a hospodářskou důležitost.

Vláda zároveň poukazuje na to, že finanční dopad na státní rozpočet spojený s navrhovaným rozšířením dnů pracovního klidu z dosavadních 10 na 13 dnů není v důvodové zprávě k návrhu zákona dostatečně konkretizován a je neúplný. K návrhu zákona přiložené stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí se týká pouze státních zdravotnických zařízení. V důvodové zprávě nejsou však vzaty v úvahu další finanční dopady na státní rozpočet v ostatních resortech. Podle kvalifikovaného odhadu by zvýšení počtu svátků o 3 dny představovalo v těchto případech úbytek fondu pracovní doby o 0,12 %, což by znamenalo zvýšení finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na platy zaměstnanců minimálně o 52 mil. Kč. Možné finanční dopady na podnikatelskou sféru nejsou v důvodové zprávě vyčísleny vůbec, přestože i v této sféře by zvýšení dnů pracovního klidu vedlo ke snížení produkce a následně i ke snížení příjmů státního rozpočtu a rozpočtů obcí.

Závěrem vláda konstatuje, že rozhodnutí o tom, které konkrétní dny budou prohlášeny za dny pracovního klidu, je sice v konečné fázi věcí politického posouzení zákonodárným sborem, upozorňuje však zároveň, že tato zákonná úprava musí vycházet i z řádného odborného zdůvodnění a musí být kvalifikovaně posouzena z hlediska možných ekonomických dopadů. Předložený poslanecký návrh zákona však tyto požadavky nesplňuje. Z obdobných důvodů vláda zaujala dne 22. února 1995 negativní stanovisko jíž k zásadám tohoto zákona.,