Vláda na své schůzi dne 21. února
3996 projednala a posoudila výše uvedený návrh
ústavního zákona a vyjádřila
s ním nesouhlas.
Ústava ČR je založena na principu zastupitelské
demokracie a možnost uplatnění přímé
demokracie je do ní promítnuta v podobě ustanovení,
podle něhož ústavní zákon může
stanovit, kdy lid vykonává státní
moc přímo.
Vláda nesouhlasí s předloženým
návrhem ústavního zákona proto, že
dostatečně konkrétně nevymezuje otázky,
o kterých by referendum mělo být konáno.
V tomto směru návrh plně nerespektuje rámec
Ústavy ČR.
Nehledě k vše uvedené zásadní
připomínce vláda upozorňuje, že
obsah předloženého návrhu ústavního
zákona má řadu dalších podstatných
nedostatků, například:
a) skutečnosti, kterých by se otázka v referendu
měla týkat, jsou v návrhu ústavního
zákona (čl. 1 odst. 1) uvedeny značně
neurčitě, pomocí blíže nevymezených
obecných pojmů. Přitom přesné
vymezení předmětu referenda by bylo nezbytné
již proto, že návrh ústavního zákona
neupravuje, kdo před konáním referenda by
měl posoudit, zda konkrétní otázka,
o které by mělo být v referendu rozhodováno,
nepřekračuje předmět referenda vymezený
ústavním zákonem. Toto právo by měl
mít podle návrhu (čl. 4 odst. 2) Ústavní
soud ČR, avšak až po skončení referenda;
b) nedostatečně je upravena problematika formulace
otázky, k níž by referendum mělo být
konáno. Návrh nepočítá s tím,
že otázka by měla být formulována
v usnesení Poslanecké sněmovny, pokud je
referendum vyhlašováno na základě usnesení
Poslanecké sněmovny (čl. 2 odst. 1 písm.
a)). Nelogický je návrh, aby předseda Poslanecké
sněmovny měl právo vyzvat k odstranění
vady v textu otázky navržené pro referendum
na základě petice;
c) právo odmítnout návrh na provedení
referenda na základě petice občanů,
popřípadě právo toto referendum nevyhlásit,
je v návrhu svěřeno jednotlivci (předsedovi
Poslanecké sněmovny), aniž by bylo umožněno
jakékoliv nezávislé přezkoumání
oprávněnosti důvodů jeho rozhodnutí;
tím by při rozhodování o vyhlášení
referenda zcela převážil vliv zákonodárné
moci;
d) vyhlášení referenda a vyhlášení
výsledku referenda má být podle návrhu
oznamováno ve Sbírce zákonů. To by
si vyžadovalo novelu zákona o Sbírce zákonů,
s níž předložený návrh nepočítá;
e) rozhodnutí přijaté v referendu má
mít podle návrhu závaznost ústavního
zákona a nelze je po dobu pěti let změnit
(čl. odst. 4). Rozhodnutí přijaté
v referendu by bylo jen obtížně zařaditelné
do našeho právního řádu. Uvedená
pětiletá lhůta by pak neúměrně
omezila postavení zákonodárné moci,
což by se mohlo projevit například v případě
nových voleb, při nichž by občané
projevili zásadní změnu stanoviska ve věci,
o níž bylo předtím rozhodnuto v referendu;
f) návrh neřeší, kdy rozhodnutí
přijaté v referendu nabývá účinnosti,
což je podstatně zvláště proto,
že podle čl. 4 návrh může Ústavní
soud rozhodnutí přijaté v referendu zrušit;
g) předložený návrh postrádá
ekonomický rozbor dopadu navrhované právní
úpravy, resp. odhad nákladů spojených
s konáním referenda v konkrétním případě.
Zdroj dat | www.psp.cz |
---|---|
Originál | psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t209601.htm |