Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(11.50 hodin)

(pokračuje Brousek)

Jsem rád, že pan poslanec Pleva na našem výboru navrhl jako významný den 12. březen, den vstupu naší země do NATO. Pro mne je totiž tento den symbolem návratu naší republiky k demokratickým státům, konce obavy z nesvobody přicházející zvenčí a také dnem, který mě naplňuje hrdostí, že jsme se tak rychle dokázali vrátit tam, kam jsme dlouhá léta patřili, do západní Evropy.

Velmi vás, kolegyně a kolegové, žádám, podpořte tento návrh, protože tím dáme najevo, že náš vstup do NATO nebyl pouze akt vojensko-politický, ale že se tímto aktem vracíme k tradičním hodnotám vyspělého světa a že se k nim hlásíme.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Brouskovi. Slovo uděluji předsedovi vlády Miloši Zemanovi.

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, promiňte, že nebudu tak patetický jako můj předřečník. Myslím si ale, že by bylo daleko užitečnější, kdybychom se podívali, kolik členských států NATO má jako pamětní den svůj vstup do NATO.

Chtěl bych však mluvit ke zcela jiné záležitosti. Plně souhlasím se základním záměrem předkladatele, to je, aby 17. listopad byl slaven jako státní svátek. To, k čemu se chci vyjádřit, je pouze návrh na 28. září, tedy na svatého Václava. Chtěl bych blahopřát těm, kdo tento návrh předložili, protože - aniž by si toho byli vědomi - bude státní svátek na den mých narozenin, ale pochybuji (smích v sále, potlesk), že by toto byla vzhledem k charakteru předkladatelů jejich dominantní motivace. Proto se vás pokusím přesvědčit, že tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace. Jak víte, vždy jsem se vyjadřoval razantně, aby si to lidé zapamatovali, a nevidím důvod, proč bych svoji razanci opouštěl.

Svatý Václav do našich dějin vstoupil velmi rozporně. Měl některé skvělé myšlenky, např. roční export 300 volů do Němec by mohl být prováděn i v současné situaci, čímž by se výrazně zvýšila kvalifikační struktura české populace. (Smích v sále.) Ale vedle těchto myšlenek, pro které si svatého Václava vážím, je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem.

Myslím si, že není náhodou, kolegyně a kolegové, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí druhé republiky, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí protektorátu, jestliže v této zemi byla udělována svatováclavská orlice Emanuelem Moravcem. A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově - naštěstí nebyl dokončen - byl velkofilm, který se jmenoval Svatý Václav. A to ještě - podobně jako Norové měli svého Knuta Hansena - musím dodat, že bohužel, protože nebyli jenom signatáři Anticharty, hlavní roli v tomto velkofilmu přijal Karel Höger.

Jestliže tedy shrnu tento historický význam, táži se, kdo v této sněmovně má zájem slavit symbol servility a kolaborace. Myslím si, že hlasování to prokáže. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Chci se ho zeptat, zda navrhuje 28. září jako státní svátek z jiných důvodů. Nenavrhuje.

Dalším přihlášeným je pan poslanec Cyril Svoboda.

Chci se zeptat pana kolegy Mareše, jestli jeho pohyb k řečnickému byl projevem odhodlání přednést faktickou poznámku. Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Mareš: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, moje poznámka má skutečně charakter faktický. Nehodlám vést při s panem premiérem na téma "hodnocení osoby knížete Václava". Na rozdíl od pana premiéra jsem odborníkem na moderní dějiny, nikoliv na raný středověk.

Rád bych tady ale upozornil na něco jiného. Pan premiér nám sdělil, kdo všechno se odvolával na svatováclavskou tradici. Rád bych této sněmovně připomněl, že 1. květen jako Svátek práce se slavil nejen za druhé republiky, ale také za protektorátu, že nadšené davy našich pracujících v tento den vítal nejen Klement Gottwald, ale i velký "vůdce pracujících" Reinhard Heydrich.

Takže odvoláváme-li se na svátky, které slavil někdo jiný, pak bychom museli do seznamu našich svátků sáhnout velmi hluboko. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana kolegy Kučery staršího.

Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jen doplnit vystoupení kolegy Mareše o jedno jméno, že prvním, kdo se ke svátku 1. máje v České republice přihlásil, byl jeden z největších českých básníků a Evropanů Jan Neruda ve svém proslulém fejetonu "1. máj 1890".

Místopředseda PSP Ivan Langer: Žádnou faktickou poznámku v tuto chvíli nevidím. Konstatuji, že čím delší rozprava k zákonu, tím větší je jeho význam pro osud České republiky. Slovo má pan kolega Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážení členové vlády, dámy a pánové, přiznám se, že nejsem teď připraven na hlubokou debatu o svatém Václavovi, ale musím říci, že mě vystoupení předsedy vlády, jak jej většinou respektuji, v tomto případě urazilo. Pokusit se spojit českého knížete svatého Václava se symbolem servility a kolaborace, jak to bylo nazváno, mi prostě připadá urážlivé pro značnou část této společnosti a prosím, aby takováto slova nezaznívala v této sněmovně. (Potlesk z pravé strany sálu.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: S faktickou poznámkou se ještě hlásí pan kolega Ivan Pilip.

Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, nechci také příliš zabíhat do historických diskusí, i když si skutečně myslím, že pan předseda vlády tady použil něco, co skutečně není důstojné pro diskusi o věci, která je poměrně zásadní pro nějaké vymezování zakotvení České republiky. Myslím si, že pan předseda si měl důkladněji připravit promluvu na tak závažné téma, jako je např. otázka svatováclavských a jiných tradic v České republice. Domnívám se, že se měl připravit více než tak, že si přečte jeden komentář v deníku Právo.

Pro ty, kteří nerozumějí mé poznámce, doporučuji, aby si přečetli komentář pana Hanáka z Práva - tuším že z minulé středy - na toto téma a porovnali ho s vystoupením předsedy vlády. Téměř do posledního slova byly argumenty stejné. Očekával bych od předsedy vlády k tak závažné diskusi důraznější přípravu. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní se snad již konečně dostane na řádně přihlášeného poslance, kterým je pan kolega Cyril Svoboda. Uvidíme, zda bude následovat další série faktických poznámek.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jeden můj drobný návrh mi usnadnila paní kolegyně Stránská. Já také navrhuji, aby základem pro naše jednání bylo usnesení petičního výboru.

***