Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.30 hodin)

Poslanec Pavel Tollner: Paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli pro usnesení kulturního výboru, navrhuji, abychom z usnesení petičního výboru převzali do názvu zákona, aby tento název zákona zněl "O státních svátcích, tradičních svátcích a památných dnech". Radil jsem se o tom s legislativci. Pojem ostatního svátku nabuzuje jakousi představu čehosi zbytkového a skoro deklasujícího. Myslím si, že označení tradiční svátek představuje to, co kategorie svátku znamená.

Pokud jde o § 4, podle mého názoru by se měl jmenovat Památné dny. Myslím, že nemůžeme takovým způsobem vyprázdnit kalendář, jak je navrhováno. Stalo se to tím, že celý tento svátkový zákon byl řešen "salámovou metodou", že se k tomu přidávalo a zase ubíralo. Myslím, že to bylo velmi špatně. Proto navrhuji, aby kalendář, kde by se měla nalézt celá společnost, byl doplněn o památné dny. Přečtu je. Jsou to památné dny tak jak prošly petičním výborem:

27. ledna - Den boje proti násilí, rasismu, antisemitismu, xenofobii. Připomínám, že je to den osvobození Osvětimi.

7. březen - jako narození T. G. Masaryka,

28. březen - narození J. A. Komenského,

2. květen - Den obětí holocaustu,

5. květen - Povstání českého lidu - bych zachoval tak, jak je deklarováno kulturním výborem,

26. září - vydání Zlaté buly sicilské,

13. říjen - vydání Tolerančního patentu Josefa II.,

2. listopad - Vzpomínka všech zemřelých a obětí válek.

To by byly památné dny České republiky. Připomínám, že památné dny jsou dny kalendářními a zůstávají dny pracovními.

Dámy a pánové, každá totalita je totalitou také tím, že se zmocňuje všeho a zneužívá všeho, čili zneužívá i tradic. Pan premiér zde málo kvalifikovaně hovořil o zneužití svatováclavských tradic během tzv. druhé republiky. Myslím, že máloco v období komunismu bylo tak zneužito jako 1. květen. Myslím, že nelze v této zneužité tradici pokračovat. Proto navrhuji, aby 1. máj byl vyřazen z našich státních svátků.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tollnerovi. Slovo má pan poslanec Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Miloslav Kučera starší.

Poslanec Vojtěch Filip: Paní předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolím si bez emocí navrhnout v podrobné rozpravě některé věci, které považuji z pohledu české státnosti za významné.

K tisku, který nám byl rozdán pod č. 449/2 a který se stal základem pro projednávání tohoto návrhu zákona, mám tyto pozměňovací návrhy.

V § 1 nahradit číslovku 8 číslovkou 9. Jde o den 9. května a jde o Den osvobození Československa od fašismu.

V § 1 navrhuji vypustit text 28. září - Den české státnosti, svatý Václav.

Text, který je za písm. a), tzn. 17. listopad - Den boje za svobodu, vypustil bych tam písmeno "a" a nahradil čárkou a doplnil "proti fašismu" Celý text by zněl: 17. listopad - Den boje za svobodu, demokracii a proti fašismu. Je třeba, abychom nezapomněli na 17. listopad 1939.

Pokud jde o § 3, souhlasím s kolegou Doktorem. Dále bych tyto svátky nerozšiřoval. Proto jsem neměl žádný návrh do § 2.

V § 4 mám tento návrh: Souhlasím s kolegou Tollnerem a přejmenoval bych významné dny způsobem, který byl vydiskutován v petičním výboru. To tady už bylo řečeno. Navrhuji vypustit 12. březen, ponechat 5. květen. Vzhledem k tomu, co řekl kolega Tollner, doplňuji jediné datum, a to 29. 8. - Den za obnovu Československa, Den Slovenského národního povstání.

Musím podotknout, že v sousední Slovenské republice je Den Slovenského národního povstání státním svátkem a bylo by nevhodné vzhledem k obětem českých vojáků na území bývalého Československa, nyní Slovenské republiky, tento svátek nemít ani jako významný. Nestojí to žádné peníze a minimálně je to úcta k padlým. Je to minimálně úcta k našemu nejbližšímu sousedovi.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Slovo má pan poslanec Kučera starší. Pan poslanec Miloslav Kučera svůj příspěvek stahuje.

Dále zde mám písemnou přihlášku pana poslance Jiřího Karase. Připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Poslanec Jiří Karas: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolím si podat následující návrh: vrátit se k tomu, co bylo navrhováno v petičním výboru, a sice § 2, 25. prosinec - první svátek vánoční a 26. prosinec - druhý svátek vánoční - to je znění školského výboru - vrátit se k původnímu tradičnímu označení a také k názvu, který je skutečně veřejností používán, tj. 25. prosinec - Boží hod vánoční a 26. prosinec - svátek sv. Štěpána.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Karasovi. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, pokud jde o státní svátky a jejich označení, měli bychom respektovat určité tradice, a pokud není vážný důvod, neměnit označení, které je ve vědomí lidí zavedeno. I označení "osvobození od fašismu" vzniklo po osvobození, po skončení druhé světové války. Myslím si, že takto je ve vědomí lidí zachycováno, a nevidím důvodu, proč bychom po 51 letech tento historický název měli měnit.

Všichni jsme si dobře vědomi, že určité názvy mají hodnotu symbolickou. Pan předseda vlády tu není, ale svého času - byl o to spor - bohužel svůj návrh prosadil. Mám na mysli, že 9. květen byl změněn na 8. květen, ačkoliv v naší tradici a v našem povědomí konec války byl spojen s 9. květnem. Jsem přesvědčen, že nebylo důvodu, abychom od toho ustupovali jen proto, že obecně druhá světová válka skončila osmého.

***