Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(12.30 hodin)
(pokračuje Gruntová)

Termín "komunistický režim" u nás vznikl jako produkt antikomunistické hysterie vyvolané převratem v roce 1989 a porážkou bloku socialistických států ve studené válce, která rozhodující měrou ovlivnila světový vývoj po roce 1945.

Je známo, že vítězové diktují i výklad dějin. Objektivní posouzení správnosti či nesprávnosti termínu "komunistický režim" ponechám historikům v budoucnosti, a to v souladu s hlubokou pravdou výroku, který pronesl britský historik Dutt. Cituji: "Je nebezpečné pracovat se současnými dějinami. Jsou plné výbušnin. Mnohé podstatné informace zůstanou utajeny dlouhé roky, než se vydají dokumenty a uveřejní paměti. Vášně a zaujatost mohou zamlžit objektivní úsudek. Každý, kdo se pokouší psát současné dějiny trvalejší hodnoty, než je běžný novinářský článek, klade, jak se říká, katovi hlavu na špalek."

Ano, vášně a zaujatost i v tomto případě zamlžují objektivní úsudek. Nemohu proto souhlasit s označením významného dne 27. června v souladu s návrhem, protože již za minulého režimu byly rozsudky předcházející těmto justičním vraždám prohlášeny za neplatné - jak jsem se zmínila nad dr. Horákovou již roku 1968 - a to by znamenalo, že v návrhu užitý termín "komunistický režim" se vztahuje na období 1948 až 1968, a nikoli na 40 let komunistické diktatury, jak uvádí důvodová zpráva návrhu.

Při nepředpojatém zdůvodnění a nestranném postižení věcné skutečnosti a tomu odpovídajícímu objektivnímu označení 27. června jako významného dne České republiky bych návrh svým hlasem podpořila a určitě bych z Poslaneckého klubu KSČM nebyla jediná. Vždyť mezi obětmi justičních vražd v padesátých letech byli také komunisté - např. Slánský a Clementis.

Podle mého názoru by bylo výstižnější např. označení "27. červen - Den obětí studené války". Ty byly na obou stranách. U nás např. právě dr. Milana Horáková, ve Spojených státech amerických Ethel Rosenbergová, která i se svým manželem skončila roku 1953 na elektrickém křesle.

Nemohu rovněž souhlasit s myšlenkou, že - a opět cituji z důvodové zprávy - "není jiného režimu, jiné ideologie, která by rozsévala smrt v takovém měřítku jako nacismus a komunismus", protože zřejmě v duchu požadavků doby se pomíjí fakt, že nespočetně mnoho životů si vyžádalo šíření pravé víry mezi jinověrce, či tzv. civilizace mezi barbary, stejně tak jako zločiny páchané ve jménu boje za demokracii nebo boje proti terorismu. Odsoudit je třeba všechny tyto zločiny.

Podle volby shodného data 27. u obou nově navrhovaných významných dnů i podle rozsahu důvodové zprávy k jednotlivým dnům - 27. leden pět řádků, 27. červen dvanáct řádků - a jejího věcného obsahu v obou případech ne vždy zcela fakticky správného jsem zřejmě správně pochopila záměr navrhovatelů novely zákona č. 245/2000 Sb. Ten byl podle mého mínění vyvolán především snahou přilít olej do skomírajícího ohně; antikomunistické vášně a zaujatost by mohly ubývat na síle, a musí proto být přiživeny. Národu se přece musí stále připomínat, že za všechno špatné a zlé mohou komunisté.

Jako historik - a podotýkám, že bez politické příslušnosti - chápu význam propagandy pro vytváření veřejného mínění a také dobře vím, že právě nejnovější dějiny byly a jsou ve svém výkladu obzvláště a nejčastěji poplatné době svého vzniku. Mnozí autoři interpretují především nedávnou minulost v duchu přísloví "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". A to neplatí jen o historii.

Vláda ve svém stanovisku - sněmovní tisk 281/1 - napravuje nedostatek celého odst. 1 § 4 zákona 245/2000 Sb. tím, že doporučuje - cituji - "doplnit slovní označení významných dnů, a tím prohloubit vypovídací schopnost navržené právní úpravy". Konečně by tedy bylo ze zákona jasné konkrétní pojmenování příslušného významného dne, použitelné pak i pro jeho jednotné označení v kalendáři. Ani vláda však bohužel nerespektuje stanovisko České rady pro oběti nacismu a zužuje význam 27. ledna na památku obětí holocaustu, i když alespoň doplnila - cituji - "a předcházení zločinům proti lidskosti". Vláda se pochopitelně s navrhovateli shoduje v označení 27. června. Navíc pak doporučuje doplnit mezi významné dny 11. listopad jako den válečných veteránů a významnou připomínku vítězství demokracie ve světě, ke kterému pomohly i československé legie.

Ještě hodně vody uteče, než demokracie ve světě opravdu zvítězí. A s ohledem na skutečnost, že česká vláda proti vůli drtivé většiny občanů zatahuje Českou republiku do válečných dobrodružství, lze očekávat, že válečných veteránů u nás bude přibývat i v budoucnu. Pro mne osobně by však den válečných veteránů byl symbolem právě a jen těch bojovníků za svobodu a demokracii, které vedly (?) dobrovolnické československé jednotky československého zahraničního odboje, tedy československé legie - což je vlastně i obsahem stanoviska vlády, takže v tomto směru se shodujeme.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, návrh na zařazení 27. ledna a 27. června mezi významné dny České republiky nemohu podpořit s ohledem na neobjektivní, nepřesné a předpojaté označení a zdůvodnění významu obou dnů. Navrhuji proto vrátit sněmovní tisk 281 navrhovatelům k dopracování.

Těm pak, kteří mě vyslechli, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Jitce Gruntové za její vystoupení a oznamuji, že jsem mezitím obdržel písemné přihlášky do rozpravy, které podle § 58 odst. 2 mají přednost před přihláškami z místa.

S faktickou poznámkou, která má také přednost, se však ještě hlásí pan kolega Chytka. Prosím, pane kolego.

Poslanec Radim Chytka: Já bych jen velice stručně chtěl připomenout, že pokud jsem paní poslankyni správně rozuměl, chápu, že je nutno se z těch dějin nějakým způsobem vylhat, ale říci zde, že oběť Milady Horákové byla obětí studené války, to podle mého už hraničí se vším, co je možné na chudáku dějepisovi provést.

Já se domnívám, že obět Milady Horáková byla oběť komunistů Čech a Moravy - je to, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci (ke klubu poslanců KSČM), vaše oběť.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hovořil pan kolega Chytka a nyní bude hovořit písemně řádně přihlášený pan kolega Petr Bratský. Pane kolego, máte slovo.

***