Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(12.10 hodin)
(pokračuje Langer)

Zahajuji projednávání bodu číslo

Tento návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra František Bublan. Prosím.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem zákona o územně správním členění státu je upravit území státu pro účely výkonu státní správy, a to jak státní správy vykonávané orgány státu, tak částečně i státní správy vykonávané orgány územních samosprávných celků, to znamená v přenesené působnosti.

Návrh zákona předpokládá členění České republiky na osm oblastí. Území oblastí bude vymezeno správními obvody čtrnácti samosprávných krajů, to znamená, že jedna oblast může být v našich podmínkách tvořena buď jedním, nebo až třemi samosprávnými kraji. Nižší územně správní jednotkou zůstanou i nadále okresy, kterých je celkem 76. Nově se však stanoví, že okresy se člení na 205 správních okrsků, což je pouze terminologická změna pro označení dosavadních správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rovněž se zachovává pět vojenských újezdů do správních okrsků, tedy současných správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Přijetím tohoto zákona bude také odstraněno stávající dvojí krajské uspořádání tím, že budou zrušeny správní kraje podle zákona číslo 36/1960 Sb.

Návrh na vznik oblastí je obecnou reakcí na potřeby vytvořit průčelí výkonu státní moci zejména v oblasti působnosti soudů, Policie České republiky a státního zastupitelství, rozsáhlejší územně správní jednotku, než je správní obvod samosprávného kraje. Počet oblastí vychází ze stávajícího počtu krajů vytvořených zákonem číslo 36/1960 Sb., o územním členění státu, tj. sedm krajů plus hlavní město Praha, a též i názvy oblastí jsou převzaty z názvů těchto krajů. Zavedením oblastí zůstane zachován stávající počet krajských soudů, krajských správ Policie České republiky a krajských státních zastupitelství.

Návrh zákona - toto považuji za nejdůležitější moment této materie - na rozdíl od nynějšího stavu respektuje princip skladebnosti. Princip skladebnosti spočívá v tom, že území nižší územně správní jednotky nepřesahuje územně správní jednotky vyšší, což v dnešním stavu máme. Návrhem zákona se nemění správní obvody 14 samosprávných krajů, počet okresů - těch je 76, jak jsem říkal, počet obcí s rozšířenou působností - těch je 205, a vymezení jejich správních obvodů prostřednictvím správních obvodů obcí nebo vojenských újezdů. Nově se však zákonem upravují již zmiňované oblasti, to znamená sedm plus hlavní město Praha, vymezení okresů, které jsou s ohledem na zmiňovaný princip skladebnosti jednotlivých správních jednotek definovány novým způsobem, a to prostřednictvím správních okrsků. Tedy území okresů již nebude vymezováno výčtem obcí, jak činí vyhláška číslo 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.

Dámy a pánové, já bych ještě na závěr chtěl říci, protože vím, že tento zákon možná vyvolá lavinu dalších návrhů, ať už na vznik nových okresů nebo případně určité výhrady k přesunům některých okresů do jiných krajů, že se nebráním myšlence, aby se o této otázce debatovalo, aby se hledala optimální řešení. Chtěl bych zdůraznit, že skutečně centrem tohoto zákona je ta skladebnost, aby nedocházelo k tomu, jak to dnes slyším, že hejtman například Vysočiny mně říká, já mám dva nebo dokonce tři krajské ředitele policie. Takže ta skladebnost je důležitá. Já bych jenom připomenul - možná by stálo za to sem nějak nahrát mapu České republiky, abychom to viděli, ale je to v textu zákona - bych připomenul, že třeba Havlíčkův Brod je dneska ve Východočeském kraji podle starého uspořádání, ale je v kraji Vysočina, tak bude součástí Jihomoravské oblasti. Podobně Pelhřimov, který zase byl v Jihočeském kraji, ale patří do Vysočiny, tak bude také součástí Jihomoravské oblasti. Vsetín, který patřil do Severomoravského kraje, protože je v samosprávném kraji Zlínském, tak bude patřit do Jihomoravské oblasti. To jsou ty změny, které budou vytvářet tu skladebnost. Na to se samozřejmě potom navazují obce s rozšířenou působností, podle toho nového okrsky.

Ještě jednou bych chtěl zopakovat, nebráním se debatě o tomto zákoně a chtěl bych, aby pokud dojde k nějakým změnám, aby ta skladebnost, která je pro nás důležitá, zůstala zachována.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dávám slovo nyní zpravodaji, kterým byl pro prvé čtení určen pan poslanec Michal Hašek.

Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych začal možná poněkud netradičně procedurálním návrhem, a sice abychom sloučili rozpravu ke sněmovnímu tisku 1047, což je zákon o územně správním členění státu, a k tisku 1048, to je následující bod - změnový zákon k návrhu zákona o územně správním členění státu.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Já bych pane zpravodaji doporučil, kdybyste přednesl svoji zpravodajskou zprávu, já otevřu rozpravu a hned nechám hlasovat o sloučení. Ano?

Poslanec Michal Hašek: Ano. Děkuji, pane místopředsedo, budu se řídit touto vaší radou k postupu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám krátkou zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o územně správním členění státu pod sněmovním tiskem 1047. Vláda předložila Poslanecké sněmovně tento návrh zákona dne 18. července 2005 a návrh zákona byl rozeslán všem poslancům Poslanecké sněmovny dne 22. července. Předložený vládní návrh zákona vychází ze schválené koncepce reformy veřejné správy a z principu spojeného výkonu státní správy a samosprávy na všech úrovních.

Co se týká návaznosti na stávající platný zákon, již tady o tom hovořil pan ministr Bublan, stávající platný zákon je z roku 1960 a ten člení území České republiky na sedm krajů s tím, že hlavní město Praha je definováno jako samostatná územní jednotka, a 76 okresů. Území krajů je v současné době definováno prostřednictvím okresů, ovšem tady nastává již první problém, protože v současné době okresy nejsou definovány zákonem, ale toliko vyhláškou. Předložený vládní návrh řeší tuto záležitost tím, že definuje nově tzv. správní okrsky, což jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty jsou vyjmenovány výčtem všech obcí, a dále na základě principu skladebnosti vyjmenovává území okresů definované správními okrsky, území krajů definované okresy, a přichází také s poněkud kontroverzní myšlenkou zavedení správních obvodů, tak jak o tom hovořil pan ministr Bublan.

Jako zpravodaj bych chtěl upozornit Sněmovnu na to, že okres je na základě tohoto vládního návrhu zákona nadále považován za nezastupitelnou jednotku z hlediska státní správy a v případě, že by došlo ke zrušení současného platného zákona bez náhrady, vyvolalo by to potřebu poměrně masivních legislativních změn, neboť jednotlivé speciální právní předpisy upravující výkon státní správy na různých úsecích, například sociálního zabezpečení, záležitosti zaměstnanosti, ale i dalších, pracuje běžně s odkazem na územní obvody okresů.

***