Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(16.10 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Takovou přihlášku nevidím, obecnou rozpravu končím. Přivolávám naše kolegy, abychom mohli se zúčastnit všichni hlasování o dvou návrzích, které byly vzneseny během rozpravy.

První z návrhů, který podrobíme našemu rozhodnutí, je návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Registruji vaši žádost o odhlášení. Proto vás odhlašuji a prosím, abyste se všichni zaregistrovali a zkontrolovali si, zda opravdu funguje vaše hlasovací zařízení, abychom se vyhnuli případným problémům.

Zopakuji nově příchozím, že je před námi hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto senátního návrhu zákona.

A já zahajuji hlasování pořadové číslo 114. Táži se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování pořadové číslo 114. Přítomno 148, pro 81, proti 62. Tento návrh byl přijat.

Ale vidím, že ještě proběhne kontrola hlasování, proto vás prosím o chvíli strpení. (Probíhá kontrola hlasování.)

Zeptám se, zda je námitka proti poslednímu hlasování. Pan kolega Zbyněk Novotný se hlásí. Prosím o klid. Prosím, pane kolego.

Poslanec Zbyněk Novotný: Vážení kolegové, já se vám velice omlouvám. Zpochybňuji toto hlasování. Na sjetině mám ano, a hlasoval jsem ne. Děkuji za pochopení.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: O námitce rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 115. Zahajuji toto hlasování. Táži se, kdo souhlasí s námitkou. Kdo je proti námitce?

Hlasování pořadové číslo 115. Přítomno 153, pro 102, proti nikdo (Na světelné tabuli proti 10.). Námitka byla přijata.

Budeme tedy opakovat hlasování, jehož předmětem je návrh na zamítnutí senátního návrhu zákona.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 116. Táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 116. Přítomno 157, pro 80, proti 73. I nyní byl návrh na zamítnutí přijat.

A opět bude následovat kontrola tohoto druhého hlasování. (Probíhá kontrola hlasování.)

Žádná námitka se neobjevuje. Proto konstatuji, že byl přijat návrh na zamítnutí předloženého senátního návrhu. A tím cesta tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou končí. (Potlesk v levé části sálu.)

O slovo se ale ještě hlásí pan senátor Mejstřík.

Senátor Martin Mejstřík: Vážené dámy a pánové, děkuji vám za proběhlou diskusi, a já tady nejsem s Velkým pátkem naposledy, takže se těším na tu příští. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane senátore. A děkuji také paní zpravodajce.

Budeme se nyní věnovat bodu číslo 27, tedy dalšímu schválenému bodu našeho programu. Bod číslo

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 99/1. A z pověření Senátu předložený návrh uvede pan senátor Adolf Jílek. Prosím pana senátora, aby se ujal slova. Ale ještě předtím požádám všechny kolegy, aby věnovali svou pozornost pouze a jedině slovům pana senátora Jílka. Pokud tak nemohou nebo nechtějí učinit, prosím je, aby opustili jednací síň.

Senátor Adolf Jílek: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přišel jsem vás požádat o propuštění návrhu zákona, který mění zákon o majetku státu, do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane senátore. Já musím zopakovat, že jsem myslela naprosto vážně výzvu k tomu, aby byl klid v jednací síni a abychom se věnovali bodu, který máme řádně schválen jako druhý bod našeho dnešního odpoledního jednání. Všechny, kteří nebudou sledovat tento druhý bod, žádám, aby opustili jednací síň.

Prosím, pane senátore.

Senátor Adolf Jílek: Tento návrh zákona již ve Sněmovně byl dvakrát. Vždycky ke konci volebního období byl vrácen Sněmovnou Senátu. Proto jsem tady teď já místo původního předkladatele, který již není senátorem.

Tento návrh zákona vychází z přání starostů obcí, kteří v případech odúmrtí poukazují na to, že nejenom dědické řízení, ale potom vlastní realizace majetku, především nemovitého, se realizuje tak dlouho, že jsou jim předávány vlastně majetky nebo nabízeny majetky, které už se hodí pouze jako zřícenina k vystavování nebo k likvidaci. Proto vás žádám, abyste se zamysleli nad tímto zákonem, a pokud najdete lepší řešení v druhém nebo ve třetím čtení, myslím si, že se shodneme na tom, aby realizace majetku tzv. odúmrtí, tj. dědictví po zesnulém, který neměl dědice, které připadá podle zákona státu, aby bylo realizováno, aby tento majetek se zbytečně neničil.

Děkuji vám za pozornost a žádám vás, abyste tento zákon propustili do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A zároveň žádám o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Tomáše Kvapila.

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, návrh zákona pan senátor představil a odůvodnil. Já bych ve své zpravodajské zprávě spíše chtěl poukázat na stanovisko vlády, které je nesouhlasné k tomuto návrhu.

Vláda v něm uvádí: Návrh zákona podstatným způsobem omezuje úlohu státu na úseku dědického řízení, kde je povinností státu nejen převzít majetek po zůstaviteli, který nemá žádného dědice, ale také vypořádat jeho dluhy. Navrhovaná právní úprava by umožňovala obcím vybírat si pouze majetek lukrativní povahy a ostatní majetek ponechat státu k tíži státního rozpočtu.

Za další. Za zcela irelevantní a zavádějící vláda považuje tvrzení, že stát se na pořízení uvedených věcí nijak nepodílel a že předmětný majetek zatěžoval po dobu aktivního života zůstavitele daňovým břemenem.

***