Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2010 – 2013

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Votava je další přihlášený. Pan poslanec Votava chvilku počká. Paní poslankyně Chalánková dostane slovo ještě před ním a také na dvě minuty. Prosím.

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme zde mnoho slov a mnoho útoků na roli církve v dějinách. Slyšeli jsme také zcela nepravdivá tvrzení, že církev nestála na straně českého lidu. Je bezpočet příkladů, kdy skutečně katoličtí duchovní, kněží, řeholníci, řeholnice velmi zodpovědně pomáhali právě těm nejchudším, a velmi zodpovědně, až mnohdy došli ke ztrátě svých životů za totalitních režimů.

Není náhodou, že právě temné síly, které chtějí a napadají církev a věřící, se skutečně zaměřily na katolickou církev, protože vědí, že katolická církev vychová lidi svobodné a je to poslední území, kde rostou lidé svobodní, kteří jsou schopni se totalitě vzepřít. (Smích z levé strany.)

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan místopředseda Sněmovny s přednostním právem. Prosím.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych rád jenom sdělil kolegům, že nejsem temná síla, že jsem dokonce matrikový katolík, sděluji paní poslankyni prostřednictvím paní předsedající, že jsem dokonce z katolické rodiny z Moravy, z Vraclavic na Přerovsku, což byla dědina, kde se pořádala procesí, která si z dětství ještě pamatuji, a některá jsem dokonce absolvoval. Mohl bych ji ujistit, že v socialistickém čase pro mne byla možná dokonce církev jednou z autorit, podobně jako to možná ona poznala sama. Dokonce se vám přiznám, že když jsem studoval na brněnské fakultě, tak jsem napsal závěrečnou práci o svatém Tomáši Akvinském a moji oblíbení filozofové byli Jean Jacques Maritain, Etienne Gilson a další katoličtí francouzští filozofové. Takže já nejsem temná síla, a dokonce si myslím, že katolicismus je mi v něčem blízký.

Domnívám se ale, že když se dnes jedná o to, jak vypořádat řekněme křivdy, které v této zemi díky socialismu potkaly kdekoho - a jejich rozsah je obrovský a v podstatě neodčinitelný, protože my nejsme schopni zjednat spravedlnost nad minulostí, která uplynula a která nevrátí životy, nevrátí křivdy. To je prostě něco, co se nedá splnit. A mně připadá, že když prostě si někdo řekne, že se pokusíme někde kousek spravedlnosti zjednat, tak by to mělo být po určité celkové dohodě se společností. Já si myslím, že něco takového vzhledem k tomu, že to nikdy nejde udělat stoprocentně, je vždycky nějakým kompromisem. Děje se to v určitém historickém čase, kdy společnost má určité možnosti. A mělo by se to dít vždy na základě nějaké širší dohody.

Chápete? Dělat spravedlnost vůči minulosti, to se vlastně téměř nedá. A přesto to lze aspoň trochu zkusit. Ale bylo by dobré, kdyby na tom byla určitá shoda. Tohle prohlasovávat těsně ve Sněmovně je podle mne chyba. Chápete? Když tady polemizujeme, tak to neděláme jako temné síly. My jsme na straně nespravedlnosti, ať se lupy nevracejí, a vy jste na straně spravedlnosti. Tak jednoduché to není.

Pro co já pléduji, je, abychom hledali dohodu, o které jsme schopni veřejnost přesvědčit. Protože v této zemi dnes je široký pocit nespravedlnosti. Tady je mnoho lidí, kteří mají pocit, že oni si utahují opasky a že se to některých netýká. A ten pocit nespravedlnosti je silný a sílí. Toto církevní vypořádání majetku vlastně tento pocit ještě posílí, bude daleko silnější.

My tady s vámi nepolemizujeme proto, že jsme si vymysleli, že vy jste na opačné straně barikády, a proto s vámi budeme bojovat, ale my vám vlastně zprostředkováváme to, co je nálada veřejnosti. Vy přece víte, že velká část veřejnosti není na vaší straně. A vy to chcete přesto ve Sněmovně těsně proválcovat!

A já vám říkám: Dělat spravedlnost nad minulostí takovýmto způsobem, o jeden o dva hlasy, to je podle mě naprosto špatně. To se takhle nedá dělat! A vy to možná prosadíte, ale vy tím napácháte škodu. Společenskou škodu! (Potlesk zleva.)

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka - pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím.

Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní předsedkyně, chtěl bych vaším prostřednictvím paní kolegyni, která tady mluvila přede mnou, sdělit, že si velmi dobře pamatuji, jak katolická církev bojovala proti komunistické totalitě zejména organizací Pacem in terris.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Votava.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Konečně na mě došla řada. Já jsem přemýšlel, zdali vystoupit, ale po některých slovech a temných silách si myslím, že právě můj příspěvek je na místě.

Chtěl bych zareagovat, a dostanu se k tomu, právě k jednomu takovému podobnému vyjádření některé naší jedné kolegyně, které mě docela pobouřilo. Musím se také proti němu ohradit.

Já bych chtěl, aby na úvod bylo hned jasno, říci, že nejsem ateista, považuji se za věřícího člověka, i když nepraktikujícího, to znamená, že nechodím pravidelně do kostela, možná s výjimkou vánočních svátků a některých jiných příležitostí, jsem pokřtěn, jako určitě i pan místopředseda, katolickým knězem, rodiče mě nechali pokřtít, a přesto nebudu hlasovat pro návrh tohoto zákona o takzvaných církevních restitucích, tak jak je ve Sněmovně předložen a v jakém znění je předložen, a to z řady důvodů.

Já nejsem samozřejmě proti odluce církve od státu, ta je na místě. Mohu souhlasit i s určitým vyrovnáním s církvemi, s navrácením majetku, který jim prokazatelně, ale prokazatelně patří a který také prokazatelně potřebují ke své duchovní nebo charitativní činnosti. S tím já žádný problém nemám.

Mám problém samozřejmě s finanční náhradou ve výši 59 mld., sice rozloženou do delšího časového období, ale zvyšovanou o inflaci, takže to nakonec nebude 59 mld., ale ve finále kolem 100 mld., a to v době, podotýkám, kdy se stát potýká s velkým zadlužením. Nehledě na to, že toto finanční vyrovnání zakládá nový přístup k ostatním restituentům, nerovný přístup, a může přinést i řadu žalob. O tom už se tady hovořilo dostatečně. Tito restituenti z 90. let přece nedostali žádnou kompenzaci za to, že svůj majetek nemohli řadu let užívat, nemohli z něj mít profit a často jej obdrželi v zuboženém stavu.

Já jsem si přečetl, a teď se k tomu dostávám, v tiskovém prohlášení naší paní kolegyně - ona mi to promine - Navrátilové z LIDEM, nebo jak se tato parta jmenuje, a budu vám citovat: Morální politik bude hlasovat pro církevní restituce, míní Navrátilová. O morálce jednotlivých politiků si bude veřejnost moci udělat jasno podle toho, zda budou hlasovat pro vrácení majetku církvím. Myslí si to poslankyně Dagmar Navrátilová, LIDEM. A teď cituji její přímou řeč: "Berme otázku církevních restitucí jako jakýsi úhelný kámen morálních kvalit jednotlivých politiků. Už nyní se ukazuje, že někteří ji považují za dobrý nástroj pro vydírání vlády, jiní odmítají uznat, že ukradený majetek je třeba vrátit. Uvidíme, jak se bude bitva o morálku opravdu vyvíjet dále a kdo s námi půjde po trnité stezce spravedlnosti," uvedla Navrátilová v tiskovém prohlášení.

Já se musím zeptat, vážená paní poslankyně Navrátilová prostřednictvím pana předsedajícího: Co vás vůbec opravňuje k takovému - nezlobte se na mě - nestoudnému moralizování? Co vás k tomu opravňuje? Já se proti tomu ohrazuji. Važte prosím svoje slova! Připomíná mi to trošku historicky tu známou větu: "Kdo nejde s námi, jde proti nám." A neodvolávejte se, prosím vás, na morálku! Nedělejte to!

Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) ***