Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(Nejasno zprava.) Tak moment. Panu poslanci Okamurovi nefunguje karta. (Poslanec Okamura hovoří mimo mikrofon.) No, to, že máte náhradní, by nevadilo, to, že nefunguje, je horší. Prosím, jestli chcete dát námitku proti hlasování, budeme hlasovat znovu, nebo pouze... (Poslanec Okamura mimo mikrofon.) Pane poslanče, vy hlavně musíte vědět, co chcete. (Smích a potlesk v sále.) Prosím, řekněte nám, co chcete.

Poslanec Tomio Okamura: Já vím, co chci. Ale mám náhradní kartu a nějak mi to nefungovalo. Takže já jsem byl pro to usnesení. Mně se to ještě nestalo, takže nevím, co teď říct, ale byl jsem pro to usnesení.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To vidíme, že nevíte, co říct, ale teď bychom chtěli vědět, jestli zpochybňujete hlasování, nebo nezpochybňujete hlasování a uvádíte to pouze pro stenozáznam.

Poslanec Tomio Okamura: Já bych asi zpochybnil hlasování.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Budeme tedy hlasovat o námitce pana poslance Okamury.

Zahajuji hlasování o námitce pana poslance Okamury. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 130, přihlášeno 158 poslanců, pro 143, proti 3. Návrh byl přijat.

Tady se řeší technické problémy. (Poslanec Okamura dostává novou kartu.) Prosím pana poslance Okamuru, jestli by se zkusil přihlásit jinou kartou, jestli už to bude fungovat. Už to funguje, výborně.

Budeme tedy znovu hlasovat o usnesení tak, jak jej přečetl pan zpravodaj a navrhl pan předseda Kalousek. Ví každý, o čem hlasuje, prosím?

Jestli ano, zahajuji hlasování o usnesení tak, jak jej navrhl pan poslanec Miroslav Kalousek. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 131, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 90. Návrh nebyl přijat.

Prosím, pane zpravodaji. Pardon, ještě pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radek Vondráček: Já se omlouvám. Pouze pro stenozáznam. Měl jsem stejný problém. Takže v tom hlasování o námitce jsem nemohl hlasovat. Hlasoval bych pro námitku. Nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ale teď už se to podařilo, jsme pochopili. Děkujeme. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Václav Votava: Druhým návrhem na usnesení je návrh pana kolegy Stanjury. Přečtu jej: Poslanecká sněmovna podle § 102 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny doporučuje vládě snížit celkové výdaje státu pro rok 2016 o 30 mld. korun, tj. na 1 220 856 787 167 korun. Termín pro předložení nového návrhu se stanovuje na 20 dní od doručení usnesení předsedovi vlády. Doufám, že jsem tu částku přečetl správně. (Poslanec Stanjura také doufá.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já taky doufám. A zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení tak, jak jej předložil pan předseda Stanjura.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 132, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 36, proti 90. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Václav Votava: Tak jsme se vypořádali s návrhy na usnesení a nyní bychom měli hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložil rozpočtový výbor. Nevím, jestli budete předčítat vy, pane předsedající, nebo jestli já mám znovu předčítat to celé tak, jak jsem seznámil Sněmovnu v úvodu s tím usnesením.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je předloženo. Myslím, že jste předložil ve své úvodní řeči. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení rozpočtového výboru tak, jak jej ve své úvodní řeči přednesl pan zpravodaj. Ví každý, o čem hlasuje? Je to tak.

Zahajuji hlasování o návrhu usnesení rozpočtového výboru tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 133, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 64. Návrh byl přijat.

Končím prvé čtení návrhu státního rozpočtu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. (Potlesk zejména ze střední části sálu.)

Dalším bodem našeho jednání je

108.
Návrh poslanců Jiřího Miholy, Pavla Bělobrádka, Bohuslava Sobotky,
Andreje Babiše, Karla Schwarzenberga, Petra Fialy, Marka Černocha a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích,
o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 491/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Je tady žádost, aby tento tisk byl projednán podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 491/1. (Hlásí se poslanec Zahradník.) Není otevřená rozprava, pane poslanče. (Poslanec Zahradník vysvětluje předsedajícímu mimo mikrofon.) Pardon, pro stenozáznam, prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Zahradník: Prosím o omluvu. Já bych nezpochybňoval hlasování, ale hlasoval jsem proti a na sjetině mám pro. Děkuji. Pro stenozáznam.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo. Pracovní klid by mohl následovat i tady ve sněmovně, abychom mohli schválit tento zákon. Poprosím hloučky, známé rušiče zprava i zleva, aby se ztišili. Děkuji. Prosím, pokračujte.

Poslanec Jiří Mihola: Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii, mají více svátků, jinde, jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně.

V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den.

Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných. Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí.

V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené. ***