Ágnes Hellerová

Ágnes Hellerová
Ágnes Hellerová (25. září 2015)
Narození	12. května 1929 Budapešť
Úmrtí	19. července 2019 (ve věku 90 let) Balatonalmádi
Příčina úmrtí	utonutí
Místo pohřbení	Židovský hřbitov v Kozmově ulici
Povolání	filozofka, vysokoškolská učitelka, socioložka, esejistka, disidentka a estetička
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1947–1951)
Témata	filozofie, filozofická antropologie, etika, estetika a disent
Ocenění	Cena Hannah Arendtové (1995) Széchenyiho cena (1995) čestný doktor Melbournské univerzity (1996) čestný doktor Univerzity v Buenos Aires (1997) čestný občan Budapešti (2008) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	István Hermann (od 1949) Ferenc Fehér
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ágnes Hellerová (maďarsky Heller Ágnes, 12. května 1929, Budapešť – 19. července 2019) byla maďarská filosofka a disidentka.

Život

Byla židovského původu a její otec zahynul v Osvětimi. V roce 1947 vstoupila do komunistické strany. O dva roky později byla ze strany pro nespolehlivost vyloučena, ale za vlády Imre Nagyho zase přijata. Byla studentkou marxistického filozofa Györgyho Lukácse a od roku 1955 přednášela na univerzitě v Budapešti. Po porážce maďarského povstání byla v roce 1958 ze strany znovu vyloučena a musela dočasně odejít z univerzity, na kterou se však v roce 1963 mohla vrátit.

V srpnu 1968 byla na mezinárodní filozofické konferenci na chorvatské Korčule, kde se dozvěděla o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa včetně maďarské armády. Účastníci sepsali tzv. Korčulskou deklaraci, ve které invazi odsoudili. Deklarace byla přetištěna v západní tisku. Nikdo z maďarských signatářů svůj podpis po návratu do Maďarska neodvolal. V roce 1973 byla Ágnes Hellerová znovu propuštěna z univerzity a společně s manželem, filozofem Ferencem Fehérem (1933–1994), odešla roku 1977 do exilu v australském Melbourne. Na New School for Social Research v New Yorku přednášela 25 let politickou teorii .^[1] Ágnes Hellerová získala řadu vyznamenání a ocenění, mimo jiné roku 2008 českou pamětní medaili Karla Kramáře.^[2]

Po pádu komunistického režimu v Maďarsku se vrátila a stala se členkou Maďarské akademie věd. Kritizovala premiéra Viktora Orbána. Po jeho nástupu do funkce byla s několika kolegy z Akademie věd vyšetřována pro údajnou zpronevěru veřejných peněz. Mezinárodní tisk a její kolegové to popisovali jako vyřizování účtů vlády s jejími kritiky. V roce 2012 bylo vyšetřování zastaveno.^[3]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ágnes Hellerová na Wikimedia Commons
• V Maďarsku máme tyranii a Orbán je nebezpečný pro celou Evropu, říká maďarská filozofka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-08-27 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

Biblio: 93f6221c-7b8c-4312-85a3-4480e0911b82 NKC: js20070223007 BIBSYS: 90053017 BNE: XX1020888 BNF: cb11907186c (data) CANTIC: 981058518010406706 CiNii: DA00416177 GND: 119067129 ICCU: CFIV020551 ISNI: 0000 0001 2101 5285 LCCN: n79148070 LNB: 000010487 NDL: 00442963 NLA: 35876475 NLG: 95796 NLI: 987007262531305171 NLK: KAC199612037 NLP: a0000001916534 NSK: 000026905 NTA: 068350082 PLWABN: 9810575522305606 Scopus: 36108151600 SELIBR: 292629 SNAC: w69w4g71 SUDOC: 026918196 Trove: 1127004 VcBA: 495/13069 VIAF: 56611124 WorldCat Entities: E39PBJqKf9yyDyf3wB3xQ49hpP