Finská mytologie je mytologie Finů a jim velmi příbuzných národů, jako jsou například Karelové. Až do 18. století, kdy svůj slovník Mythologia Fennica vydal Christfried Ganander, se dochovávala prakticky pouze v ústním podání, a to s výjimkou zápisů Mikaela Agricoly v 16. století a Johanna Cajana sr. ve století 17.
Charakteristika
Ve finské mytologii byl jako ve všech mytologiích světa silný vztah k přírodě a snad také silná magická tradice, pročež Finové, někdy v záměně za Laponce, byli považováni za velké kouzelníky. Důležitým motivem byl les, který pokrývá většinu území Finska, a mytická topografie byla jako u jiných arktických a subarktických národů orientována převážně severojižně. Ve finské mytologii se objevuje tedy lesní říše Tapiola a severní říše Pohjola. Jako asi v každé mytologii se v ní nalézá i říše mrtvých (zde Tuonela), kde vládne král Tuoni.
První záznamy o mytologii Finů a Karelců se nalézají v předmluvě k finskému překladu Žaltáře biskupa Mikeala Agricoly z roku 1551. Mnohem později přispěli další folkloristé, osvícenec Christfried Ganander a romantičtí folkloristé, z nichž nejznámější je Elias Lönnrot, tvůrce Kalevaly. Staré i novější folklorní sběry byly utříděné v antologii Suomen kansan vanhat runot (Staré básně finského lidu) vydávané ve 20. století po mnoho dekád ve 34 svazcích Společností pro finskou literaturu.
Bohové
Kvůli pravděpodobné interpretatio Romana je těžké říct, jakou roli hrála v původní spiritualitě Finů božstva jako celek i božstva jednotlivá. Zdá se, že jejich role byla později zveličena a že se k nim nevázal žádný výrazný kult. Předmětem úcty spíše byla "nižší" božstva domácí, konkrétní přírodní fenomény, výrazné krajinné prvky apod. Mnozí se však i nadále snaží stejně jako staří křesťanští misionáři domnělý panteon bohů všech Finů popsat a hierarchizovat.
Nejvyšším bohem je Ukko, který vládne nebesům a je zodpovědný za počasí. Hrom byl jeho hlas a blesk jeho oštěp. Jeho manželka se jmenuje Rauni. Bohem vodstev je Ahti, jeho žena se jmenuje Vellamo. Bydlí spolu v Ahtole. Třetím nejdůležitějším bohem je bůh lesa Tapio, jenž žije spolu s manželkou Mielikki v Metsole, resp. Tapiole, kde stály i tři zámky – pokladnice. Zlaté klíče od nich nosí Mielikki na svém pase. Jejich děti se jmenují Nyyrikki, Tellervo a Tuulikki.
K méně důležitým bohům patří:
- Turisas – bůh války a současně vodní duch; podle Michaela Agricoly a Sigfrida Arona Forsiuse jeho jméno pravděpodobně pochází od germánského boha Týra neboli Thurisase
- Ilmari – bůh míru a pocestných
- Äkräs, jinak též Ägröi či Egres – bůh plodnosti, zeleniny, konopí a některých dalších plodin. V Karélii byl nazýván Pyhä Äkräs - Svatý Äkräs.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu finská mytologie na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Äkräs |
